"Není úplně běžné žalovat své prezidenty bez ohledu na to, jestli jsou přímo, nebo nepřímo voleni. V tomhle ohledu je Česká republika unikátní, ale ne proto, že je divná sama o sobě, ale protože má trochu zvláštní prezidenty republiky," prohlásil profesor ústavního práva na Univerzitě Karlově Jan Kysela během konference Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta, která se konala na půdě Poslanecké sněmovny.
O mandát v poválečné historii Evropy na základě tzv. impeachmentu, zákonného procesu k odvolání hlavy státu, přišel pouze litevský prezident Rolandas Paksas roku 2004. Stejný pokus má za sebou například Rumunsko či Itálie, ale tam hlava státu ve funkci setrvala. Nyní leží ústavní žaloba na prezidenta v české Poslanecké sněmovně. Pokud pro ni tři pěti poslanců zvedne ruku, podání zamíří k Ústavnímu soudu.
"Myslím si, že žaloba by měla větší šanci na úspěch, kdyby byla daleko užší a více se omezila na skutky, které jsou úplně nepochybné, řekl bych betonové," řekl ústavní právník Jan Kudrna, který byl jedním z šesti pozvaných expertů panelu, jenž se konal pod záštitou místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Pikala a který uspořádala platforma Rekonstrukce státu.
Zhruba šedesátistránkový dokument vypočítává patnáct skutků, kterými se měl prezident Miloš Zeman od roku 2013 vzepřít ústavě. Sedm je popsaných jako hlavních, osm je v žalobě zanesených coby dílčí. Mezi zásadní se řadí jmenování vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 proti většinové vůli sněmovny, ponechání prvního kabinetu Andreje Babiše ve funkci téměř půl roku bez důvěry či otálení s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka.
Porušení klíčové principu ústavy
"Právní argumentace tam je, ale podle mě není podpořená, co si myslí doktrína, což je důležité, když to je první návrh (na odvolání prezidenta, pozn. aut.). Není tam úplně jasně vymezeno, co si navrhovatelé představují pod pojmem hrubé porušení ústavy," komentoval žalobu asistent ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka Robert Zbíral.
Experti včetně Kudrny či Zbírala se nicméně shodli na tom, že ústavu nerespektoval Zeman při odvolání ministra Staňka. Prezident ho držel ve funkci dva měsíce po návrhu premiéra Babiše zbavit ho úřadu. Stejně tak zaznělo, že hlava státu nectila základní právní dokument země, když váhala s odvoláním Andreje Babiše coby ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky.
Profesor Kysela jako nejvážnější Zemanův ústavní prohřešek vyhodnotil ponechání prvního Babišova kabinet bez důvěry téměř půl roku. Podle něj tím prezident otřásl jedním za základů zdejšího politického zřízení. "Je to nejen porušení role prezidenta republiky v parlamentním systému, nejenom přímý atak na povahu systému, ale najdeme v tom i porušení klíčového principu politické části ústavy, že je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně."
Odpovědnost poslanců před svědomím i voliči
Obdobně mluvila i Jindřiška Syllová z Vysoké školy Cevro Institut. "To je mnohem důležitější než to, že dva měsíce nebyl někdo odvolán," uvedla k Babišově první vládě bez důvěry. Přesto má za to, že pokud by žaloba prošla Poslaneckou sněmovnou, u Ústavního soudu by neobstála. "Myslím si, že žádný z těch skutků v momentální situace nesplňuje skutkovou podstatu hrubého porušení ústavy."
Podle Martina Štefka z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy by měla být žaloba pro větší úspěch u soudu omezena na méně skutků. Současně poznamenal, že všichni čeští prezidenti si vykládali ústavu po svém v neprospěch parlamentu. "Týká se to zejména posledních dvou období současného prezidenta směrem k semiprezidencialismu (poloprezidentského systému, pozn. aut.), to znamená oslabovat vazbu parlamentu na vládu," uvedl.
Sepsání ústavní žaloby inicioval senátor Václav Láska, vypracoval ji advokát Pavel Uhl. Aby žalobu mohl Ústavní soud přijmout, musí se na tom shodnout tři pětiny senátorů a tentýž počet poslanců. Horní komora parlamentu dokument podpořila v červenci. Poslanci mají o něm začít jednat nadcházející čtvrtek. Pokud žalobu pošlou k Ústavnímu soud a ten ji vyhoví, Zeman by jako prezident skončil.
"Nikdo nesejme z členů parlamentu odpovědnost, aby pro sebe, před svým svědomím případně před svými voliči rozhodli, jestli považují za lepší mlčet k něčemu, co někdo považuje za hrubé porušení ústavy i s rizikem, že se po nakloněné rovině budeme sunout k většímu porušování ústavy," pojmenoval možné dilema zákonodárců ústavní právník Jan Wintr. Podle něj musí poslanci zvážit i to, zda schválení žaloby a případné zbavení Zemana funkce nepovede k dalšímu rozdělení společnosti.
