Ve středu po páté hodině odpolední bylo jen pár vyvolených, kteří mohli být v jednacím sále Senátu. Projednávání ústavní žaloby na prezidenta pro hrubé porušení ústavy se mohli účastnit pochopitelně senátoři, pak už pouze předem odsouhlasení právníci z kanceláře Senátu. Veřejnost, asistenti politiků, novináři ani ochranka dovnitř nesměli.
Předseda Senátu Jaroslav Kubera dokonce zakázal senátorům používat mobilní telefony a další elektronická zařízení. To vedlo k zajímavé situaci. Ve stejnou dobu se v Lánech scházel prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem a jednali o odvolání ministra kultury Antonína Staňka, které je jedním z argumentů pro podání žaloby. Poté co toto jednání skončilo, senátoři stále debatovali o ústavní žalobě. O výsledcích lánské schůzky tedy nevěděli. Místopředseda horní komory Milan Štěch tak v předsálí žádal tiskovou tajemnici Senátu, aby mu prozradila, jak schůzka dopadla.
Výsledky se nakonec ještě před hlasováním dozvěděli i senátoři - právě od Kubery, který mobilní telefony neumožnil používat. "Pan předseda Senátu nám sice zakázal mít zařízení, ale sám jej použil a v průběhu nás informoval o výsledku schůzky pana Zemana s panem Babišem. Myslím si, že minimálně jednoho senátora další váhání pana prezidenta ovlivnilo," prozradil na tiskové konferenci předseda klubu ČSSD Petr Vícha.
Veřejnost se ale přece jenom dozví, jak jednání probíhalo a jak který senátor hlasoval. Bude si však muset počkat třicet let. Textový přepis celého jednání nyní leží v archivu Senátu. Až do roku 2049 však k němu nebude mít nikdo přístup. Neleží tam však osamocen. Nachází se vedle záznamu o projednávání návrhu na podání žaloby na předchozího prezidenta Václava Klause mimo jiné kvůli amnestii. Jelikož o tom Senát rozhodoval už před šesti lety, k jeho zpřístupnění dojde už v roce 2043.
Na zveřejnění čeká řada dalších dokumentů
Nejde o jediné dokumenty, které v Senátu čekají desítky let na zveřejnění. "Jde také o záznamy z jednání výborů, které jsou ze své podstaty neveřejné. Příkladem je organizační výbor. I zde platí třicetiletá lhůta," říká Denisa Čermáková z tiskového odboru horní komory.
Kromě toho jsou v senátním archivu - avšak kdykoliv volně přístupné - také pozvánky na jednotlivé schůze, výroční zprávy Senátu, časopis horní komory, usnesení, fotodokumentace senátních akcí, ale i letáky z předvolebních kampaní senátorů.
Neveřejná jednání bývají také ve sněmovně. Nebude to však tehdy, až se sněmovna bude zabývat ústavní žalobou na prezidenta, kterou by měla řešit nejpozději za tři měsíce. Pokud si poslanci neodhlasují tajné jednání, bude veřejné. Aby se žaloba dostala k Ústavnímu soudu, bude s ní muset souhlasit alespoň 120 poslanců.
Zatím poslední neveřejné jednání se ve sněmovně odehrálo loni, když se sněmovna zabývala správním řízením tehdejšího ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína. Jednání ve sněmovně jsou tajná tehdy, když se na tom usnesenou poslanci, zejména pokud jednají o věcech souvisejících s obranou nebo bezpečností státu či o jiných utajovaných skutečnostech.
"Další neveřejné jednání se odehrálo například v únoru 2016, když šlo o informace předsedy vlády k bezprecedentnímu úniku informací z bezpečnostní rady státu. A pak to byl namátkou třeba v roce 1993 návrh zákona o oddělení měny nebo v roce 2000 vládní návrh o zapojení České republiky do integrovaného systému protivzdušné obrany Severoatlantické aliance a pak například v roce 2006 ve věci odposlechů ústavních činitelů," jmenuje příklady mluvčí sněmovny Martina Lustigová.
Co se na těchto jednáních řešilo, se však veřejnost nedozví ani po letech. "Podle jednacího řádu se těsnopisecká zpráva pořizuje, jenom pokud se na tom sněmovna usnese. A když rozhodne, že má být těsnopisecká zpráva přepsána, tak sněmovna také rozhoduje, zda má být zveřejněna, a stanoví rozsah a způsob zveřejnění," vysvětluje Lustigová.
