Chtěli jezdit v sanitce, místo toho se z nich stanou na rok sestry. Záchranářům vadí povinná praxe

Jan Kočenda
27. 7. 2017 13:32
Záchranáři budou podle novely zákona muset od září na roční praxi do nemocnice na ARO, JIP či na urgentní příjem. Někteří z nich novou povinnost kritizují s tím, že to mladým kolegům po škole s rychlým zaučením u záchranky beztak nepomůže. Naopak nemocnice jsou za záchranáře na svých odděleních rády, protože jim chybí personál.
Cvičení leteckých záchranářů.
Cvičení leteckých záchranářů. | Foto: ZZS Moravskoslezského kraje

Praha - Student posledního ročníku oboru záchranář Martin Kamarád chtěl hned po dokončení studia začít pracovat u záchranky.

V rámci vysoké školy již absolvoval praxi v nemocnicích i u záchranné služby. Jenže i po státnicích bude muset znovu na rok do špitálu.

A to buď na anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednotku intenzivní péče nebo urgentní příjem. Teprve pak se bude moct ucházet o práci záchranáře.

Může za to nedávno schválená novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních, do které záchranáři spadají. Nová povinnost začne platit od září.

"Když jsem nastupoval do školy, tak jsem počítal s tím, že ihned po vystudování půjdu k záchrance. Přijde mi zbytečné chodit ještě na rok do nemocnice, kde už nyní v rámci školní praxe pracuji," říká Kamarád, který obor zdravotnický záchranář studuje na Fakultě biomedicínského inženýrství na ČVUT v Kladně.

Podle některých záchranářů se tím politici snaží "zaplnit" nemocnice, kterým chybějí lékaři a sestry.

"Pro nemocnice je to určitě výhoda. Zaměstnanců je nedostatek a záchranáři by mohli částečně pokrýt personál sestřiček," hodnotí změnu předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková.

Zdravotních sester totiž podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky neustále ubývá.

Poslankyně Jana Pastuchová (ANO), která roční nemocniční praxi pro záchranáře navrhla, však tento důvod odmítá. Tvrdí, že chce jen zlepšit znalosti a úroveň přípravy záchranářů.

"Účastnila jsem se jako rozhodčí záchranářské soutěže pro studenty. Mnohdy jsem se nestačila divit," líčí Pastuchová.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová se přiklání k názoru, že by praxe záchranářů v nemocnicích mohla být užitečná.

"Zdravotnický záchranář je vystaven jiným rizikům než ostatní zdravotničtí pracovníci, takže tato zkušenost bude pro něj mít určitě přínos. V nemocnicích se bude podílet na neodkladných diagnostických úkonech, které vyžadují určitou přípravu a koncentraci," řekla.

Lékařům se myšlenka roční praxe zamlouvá. Upozorňují ale na možné riziko: nemocnice se nebudou lékařům chtít věnovat, když je za rok stejně opustí.

"Aby to nakonec neskončilo tak, že budou vynášet mísy a ke skutečné praxi se nedostanou," varuje lékař záchranné služby Ondřej Franěk.

Praxe v nemocnici není potřebná

Zakladateli Záchranářské komory Drahomíru Sigmundovi však rok praxe na ARO nebo JIP přijde zbytečný.

"Doposud záchranářům stačil adaptační proces, během kterého se rychle zaučili. Nevidím důvod, proč to zpřísňovat nebo nastavovat nová pravidla," řekl.

Jediným přínosným oddělením je podle záchranářů urgentní příjem, který ale nepojme všechny absolventy. Mnoho jich proto bude muset jít právě na ARO nebo JIP.

"Považuji toto rozhodnutí za diskriminační. Kvalita našich studentů je vysoká, protože pracují u záchranky již při studiu," zdůraznil zástupce garanta oboru zdravotnický záchranář na ČVUT Pavel Böhm.

Řada budoucích členů posádek sanitek už dnes v nemocnicích pracuje. Čekají, až se uvolní místo u záchranky.

"Vzhledem k personální krizi jsme velmi rádi, že je na oddělení máme," řekla vrchní sestra zlínského ARO Tereza Koníčková.

"Získají zkušenosti a pomohou nám nahradit sestry, které jdou na mateřskou dovolenou," pochvalovala si vrchní sestra ARO v Táboře Milena Čásenská.

Demotivování studenti do nemocnic nechtějí

Studenti sice novou povinnost kritizují, přiznávají ale, že se jim praxe může hodit.

"Rok praxe může být samozřejmě výhodou v mnoha směrech, ale systém by měl absolventy nachystat na práci záchranáře, a ne sestry," dodal student oboru záchranář Pavel Nášel.

Podle Böhma povinná praxe studenty demotivuje, protože se jim nechce rok pracovat jako sestry, a někteří již zvažují ukončení studia.

"I když se absolvent po praxi přidá k záchrance, stejně bude muset podstoupit adaptační proces a vše se znovu naučit," vysvětlil Böhm.

Navíc praxe v nemocnici se od práce na záchrance v lecčem liší. Zatímco v nemocnici záchranáři pracují pod vedením lékaře ve velkém týmu, v terénu si budou muset poradit sami.

"Záchranáři, kteří přicházeli z ARO či JIP, byli odborně velmi zdatní, ale projevovala se u nich slabá míra samostatnosti," upozornil Sigmund ze Záchranářské komory.

Každý operátor vyřídí za dvanáctihodinovou směnu až 250 hovorů, rutina to být nesmí, říká Radomír Stošek z Hasičské záchranné služby. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy