reklama
 
 

Lidový dům jsem ČSSD získal já, Altner mi ukradl můj úspěch, říká advokát Blanický

24. 5. 2016 15:54
"Stále se opakuje, že Altner vyhrál sociální demokracii Lidový dům. To není pravda. To mě prostě uráží, irituje," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz advokát Pavel Blanický. Ten k tomu, že Lidový dům pro ČSSD získal on, má i doklad - děkovný dopis od tehdejšího předsedy Miloše Zemana, datovaný prosincem 1995.

Stále se mluví o tom, že ČSSD má zaplatit svému bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi více než tři sta milionů korun. Přitom se ví, že tím, kdo Lidový dům pro ČSSD vyhrál, jste byl vy. Jak vnímáte tu slávu vašeho "nástupce"?

Irituje mě to, protože mi ukradl životní úspěch a nápad. Občas se něco povede a v tomto případě se povedlo. To bylo něco, na co jsem profesně vyloženě hrdý. A teď se mluví jen o tom, že Altner vyhrál spor. Žádný spor nevyhrál. Altner nezastupoval v žádném sporu sociální demokracii. Ten měl jenom do obchodního rejstříku zapsat nové orgány společnosti, které mezitím vymřely. To bylo v podstatě formální řízení.

Ale asi nebylo tak formální, když šlo od Městského soudu v Praze přes Vrchní a Nejvyšší až k Ústavnímu…

Ale bylo. Altner to naopak jen zbytečně zkomplikoval. Kdyby dělal vše, co měl, tak to k Ústavnímu soudu, podle mého názoru, vůbec nemuselo dojít a verdikt mohl být o několik let dřív.

Jak jste se vlastně ocitl v kauze Lidového domu?

Komunistická strana hned po revoluci předala Lidový dům sociální demokracii tzv. hospodářskou smlouvou. Jenže pak se rozdělila federace a ministerstvo financí, kde seděl Ivan Kočárník (ODS - pozn. red.), hned na počátku roku 1993 přišlo s tím, že ta smlouva je neplatná. Hledali tehdy nějakého právníka, který se nezkompromitoval s minulým režimem, a tak vybrali mě.

Takže ČSSD si vás najala na to, jestli je smlouva o předání Lidového domu od KSČM platná?

Ano. A zpočátku to vypadalo beznadějně, protože opravdu pochybnosti o platnosti byly.

Proč?

Ministerstvo financí zpochybnilo platnost smlouvy s ohledem na předchozí znárodnění Lidového domu, ale také neplatnost podpisu smlouvy tehdejším předsedou ČSSD. Ta klasická cesta vypadala absolutně neprůchodně. Takže jsem se rozhodl to zkusit jinou cestou. A šel jsem do historie a zjistil jsem, že komunisté Lidový dům nikdy neznárodnili. Dokonce jsem v archivech našel doklad, kdy komunisté žádali, aby to nebylo znárodněno. Přisvojili si to, udělali z toho v roce 1948 muzeum V. I. Lenina a tím to považovali za vyřízené.

A čím jste soud tedy přesvědčil, že Lidový dům ČSSD vrátil?  

Přesvědčil jsem tím, že jsem rozebral znárodňovací proces tiskárenského a polygrafického průmyslu. A dál jsem analyzoval pozemkovou knihu a obchodní rejstřík a začalo se mi to vyjasňovat. A najednou se mi začal rýsovat obraz akciové společnosti Cíl, která Lidový dům stále vlastnila. Ta i přes všechny měnové reformy nebyla nikdy zrušena.

Ale akcie Cíle jste neměli.

Ale objevili jsme, kde jsou. Byly v roce 1945 dány do povinné úschovy. Tehdy byla měnová reforma a ty akcie zněly na jinou měnu, než platila. A zjistil jsem i to, že 3497 akcií bylo v úschově, dvě v Muzeu hlavního města Prahy a jedna paradoxně visela v kanceláři ministra financí, který proti nám bojoval. U soudu jsem vyhrál a tehdejší předseda Miloš Zeman mi dal v prosinci 1995 i děkovný dopis.

Když ten spor skončil, vypadalo to už strašně jednoduše. Stačilo jen zapsat nové statutární orgány do obchodního rejstříku a Cíl tak oživit. To byl úplně formální krok.

Jenže pak se to nějak zkomplikovalo…

Ano. ČSSD svolala valnou hromadu společnosti Cíl a nepředložila akcie. Městský soud v Praze tak odmítl zapsat nové orgány společnosti.

Jak je vůbec možné, že vlastník firmy svolá valnou hromadu, ale nepředloží akcie firmy a neprokáže tak své vlastnictví? To je úplné diletantství…

To já taky nechápu. Oni se měli buď domáhat umoření akcií, nebo deklarovat a mít potvrzení od ministerstva financí, že ty akcie někde leží a že jim je nikdo nevydá.

Kdyby vám řekli, ať ten zápis provedete, vy byste to udělal?

Samozřejmě. Mysleli si, že to bude jednoduché, a nebylo.

Proč vás tím zapsáním nepověřili? Nechtěli vás už zbytečně platit?

Prostě to považovali za hotovou, vyřízenou věc a tohle měla být jen formalita. Kdyby se to udělalo správně, tak nebyl žádný spor.

Jenže to zkazili, a tak najali Altnera, aby tu jejich chybu napravil. Proč ne vás, když jste na tom předtím pracoval?

ČSSD nejdříve chtěla, abych ji zastupoval já. Jenže do vedení přišel Ivo Svoboda (místopředseda ČSSD pro financování, později odsouzený za tunelování továrny na kočárky Liberta - pozn. red.) a prosadil svého kamaráda. Prostě přihrál Altnerovi, se kterým se znal z konkursu OSANu, kšeft.

ČSSD i Altner tehdy tvrdili, že to nikdo jiný než Altner nechtěl dělat....

To je nesmysl. Bylo dost advokátů, kteří by to velmi rádi udělali. Každý advokát, když bude mít takto mediálně známou kauzu, tak ji vezme, i kdyby v ní neměl být úspěšný. Vejde ve známost, což je pro advokáta důležité. Navíc šlo o zápis do rejstříku. Ta kauza byla vyhraná…

Bavili jste se o tom potom někdy se Svobodou?

Jen jsme si psali, když mi ČSSD neplatila moji odměnu. Tak mi Svoboda odpovídal, že nemají peníze.

Ale zaplatili…

To ale nebyla zásluha Svobody, ale Špidly, když se v roce 2002 stal novým předsedou. A hlavně nového hospodářského tajemníka, kterým byl doktor Karel Kobes.

Takže to také bylo s velkým zpožděním…

No zhruba pět let.

Altner podal žalobu skoro hned, co mu odmítli zaplatit tu druhou část z domluvené odměny. Vy jste ji ani po pěti letech nepodal. Proč?

Nechtěl jsem. Žalovat klienta je pro advokáta neetická věc. Já jsem to nikdy nedělal, abych žaloval klienta. A také jsem spoléhal na to, že se sociální demokracie zachová korektně, až peníze mít bude. Oni potřebovali nejdříve uvolnit peníze z nájemného a já jsem věděl, že ty peníze zatím nemají.

Vraťme se ještě k době, kdy do případu vstoupil Zdeněk Altner. Zajímal jste se o něj dál, nebo to pro vás skončilo?

Když jsem se dozvěděl, že to dávají dál Altnerovi, sešel jsem se s ním a nabízel mu nezištnou pomoc. Nic jsem nechtěl, protože to byl i můj zájem, aby byl úspěšný. Aby se to co nejdřív vyřešilo a já dostal svoji odměnu. Nabídl jsem mu svou pomoc, ale nikdy se neozval. Přitom kdyby využil nabízenou pomoc, mohl to vyřešit velice rychle a žádný Ústavní soud se tím nemusel zabývat.

Proč?

Vrchní soud mu vytkl, že na valné hromadě nebyly přítomny akcie, Nejvyšší soud zase vytkl to, že neprokázal kontinuitu politické strany. To byly jediné dva problémy, které ten Altner řešil. Já je oba řešil pět let předtím, než on do toho vstoupil. A on místo toho, aby spravil nedostatky, které mu vytýkaly soudy, to hnal k Ústavnímu soudu. Namísto toho, aby podal řádný návrh, jak to dělají všichni obyčejní smrtelníci, dá ústavní stížnost. A díky tomu je teď slavný, že to řešil u Ústavního soudu. On to tam řešit nemusel, rejstříkové věci se u Ústavního soudu obvykle neřeší.

Počkejte, vždyť tam šel přes Nejvyšší soud, kde neuspěl s dovoláním. Jak jinak by mohl uspět, když u Nejvyššího soudu neuspěl?

On měl dát znovu normální, bezvadný návrh na zapsání. To se dělá běžně v rejstříkových věcech.

Tedy měl anulovat to předchozí řízení?

Samozřejmě. Udělal by se nový notářský zápis o konání valné hromady, udělalo by se vše znovu i s akciemi a průkazem kontinuity. Já mu s tím i zpočátku nabízel pomoc.

Jak se díváte na odměnu, kterou si Altner nárokuje?

Já tu odměnu Altnera považuji za naprosto nepřiměřenou, nemravnou. Ať už tu základní částku, tak ty úroky. Naprosto neodpovídá složitosti a rozsahu jeho práce. Navíc žádný slušný advokát si nesjednává s klientem smluvní pokutu.

Ale ČSSD ji podepsala…

Protože ji připravil pan Svoboda a měl k tomu jistě svoje důvody. Tady se navíc zapomíná na to, že za ten rejstřík už dostal 50 milionů. Těch dalších 18 milionů plus to obří penále je za "zajištění využití nemovitosti", což je úplný nesmysl, protože šlo o formální záležitost. Jen podíl z nájmu, který se skládal do úschovy. Za ten nájem se Altner vůbec nezasloužil. Já jsem dostal relativně dobře zaplaceno, ale byl to naprostý zlomek toho, co dostal Altner. A ještě třetinu té domluvené odměny se mnou usmlouvali.

Když mluvíte o těch padesáti milionech, Altner dostal jen třetinu, protože se s ním o ni soudí dva jeho tehdejší spolupracovníci Václav Halbich a Zdeněk Hájek, kteří tvrdí, že se na tom podíleli. A kvůli těm sporům jsou dvě třetiny sumy v soudní úschově…

Samozřejmě že mají nárok i doktor Hájek, respektive jeho dědicové, i doktor Halbich. Protože mají smlouvu, že za tu pomoc dostanou každý jednu třetinu odměny.

A jak to bylo fakticky? Zastupoval to Altner, nebo to dal subdodávkou jim? 

Já u toho nebyl, ale podle té smlouvy to vypadá, že to bylo stejným dílem. Odborníci tvrdí, že to dělali Halbich a Hájek, Altner na to neměl zkušenosti.

Vy sám nyní stále pomáháte a radíte ČSSD. Jiný by asi na vašem místě zahořkl…

Já to beru jako určitý způsob mé rehabilitace, abych se připomněl, že jsem spor o Lidový dům vyhrál. Vždyť všichni známí z právního prostředí mi poslední dva měsíce volají a diví se, že se všude píše, že Altner vyhrál Lidový dům. A říkají: nenech si to líbit, ty jsi to vyhrál… A taky mě urazila ta nehorázná odměna za něco, co jsem de facto udělal já. Altner pouze zastupoval ve formálním rejstříkovém řízení, které jenom zkomplikoval.

V čem konkrétně nyní sociální demokracii radíte?

Konzultují se mnou. Ale dohodli jsme se, že detaily nebudeme uvádět.

Česká advokátní komora kritizuje ministerstvo spravedlnosti za to, že snížilo odměny za vymáhání bagatelních sporů. Na změnu prý doplatí jen slušní lidé, náměstek ministryně tuto argumentaci odmítá. | Video: DVTV |  15:44

autoři: Marek Pokorný, Jan Gazdík | 24. 5. 2016 15:54

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama