Jsme v podstatě loutky svých střev. Lékař popsal zdánlivě odpudivou léčebnou metodu

Michaela Prešinská Michaela Prešinská
30. 3. 2024 16:18
Zdravé střevo je základ. Jeho mikrobiom se podílí nejen na tom, zda je člověk zdravý, hubený nebo obézní. Dopad má i na psychiku. Lidem, kteří bojují se záněty střev, může stolice zdravého dárce zachránit život. Podle lékaře z ústecké Masarykovy nemocnice Jakuba Jarého by však mohla takzvaná fekální transplantace v budoucnosti pomáhat i s problémy, které s trávícím ústrojím zdánlivě nesouvisí.
Video: Aktuálně.cz

Fekální transplantace je proces, při kterém lékař transplantuje stolici zdravého dárce jiné osobě, aby obnovil rovnováhu mikroorganismů ve střevech. Procedura v Česku pomáhá zatím pouze v léčbě onemocnění klostridiovou kolitidou, nepříjemnými průjmy, které vyvolávají bakterie Clostridioides difficile a mohou vést až k život ohrožujícím stavům.

Podle vědců by však terapie v budoucnu mohla pomoci v léčbě obezity, depresí, nebo dokonce poruch autistického spektra. U všech problémů má totiž střevní mikroflóra nemalý podíl. "Střeva v sobě nesou více genetických informací než mozek. Když to přeženu, v podstatě jsme jeho loutky," říká infektolog Jakub Jarý z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.  

Ačkoli se může zdát, že jde o moderní léčebnou procedurou, její kořeny sahají podle indické doktorky Liji Thomasové až do téměř dvě tisíciletí staré historie. Byl to starověký čínský badatel ze čtvrtého století jménem Ge Hong, který poprvé použil takzvanou "žlutou polévku", jak roztoku z exkrementů tehdy léčitelé přezdívali, aby pomohl pacientům s těžkým průjmem.  

Roztok se tehdy podával ústně, čehož se pacienti dnes bát nemusí. "Z jedné porce stolice připravím tekutý roztok, a ten buď podávám do spodní části střev konečníkem, nebo do horní části traktu hadičkou skrz nos," popisuje lékař s tím, že navzdory odstrašujícímu vyznění pacient neprožívá při aplikaci žádnou bolest. "Je tenká asi jako špageta. Maximálně to šimrá nebo vede ke kýchání," dodává.  

Problematika fekální transplantace zaujala Jarého už před deseti lety, v období, kdy medicínu studoval. "Přišlo mi to jako fajn metoda, tak jsem se o tom chtěl dozvědět víc. A když jsem nastoupil na infekční oddělení Masarykovy nemocnice, zhruba rok poté to tady rozjela kolegyně a já to po ní převzal," vypráví. Nyní vede transplantace u zhruba dvanácti pacientů ročně. S tím, že by lidé fekální transplantaci odmítli, se setkává zřídka. "Napočítal bych je na prstech jedné ruky," komentuje odborník.  

Dobrý pocit z darování nestačí  

Najít dárce stolice je nesnadný úkol. Mnohé odradí množství vyšetření, které jsou součástí procesu, jiní zase nestrpí přenášení stolice z domova do ordinace. "Mnohým to přijde úsměvné, mnohým nechutné. Lidé o tom nechtějí mluvit. To vede k tomu, že laická veřejnost nemá o tomto druhu pomoci povědomí. O problematiku se začnou obvykle zajímat až ve chvíli, kdy mají transplantaci absolvovat oni nebo jejich blízcí," vysvětluje Jarý s tím, že mezi dárci jsou tak nejčastěji mladí medici, kteří se o léčbě dozvědí ve škole. 

Podle Jarého by infektologům pomohlo, kdyby pojišťovny dobrovolníky za pomoc odměňovali, podobně jako v případě dárcovství krve. "Když darujete krev, můžete si vzít volno, můžete dostat finanční kompenzaci a čerpat určité benefity. I dárce stolice musí absolvovat několik návštěv u doktora. A my mu výměnou nemáme co nabídnout, jen dobrý pocit, který může mít z pomoci druhým," vysvětluje Jarý.  

Darovaná stolice může být lékařům k užitku po dobu až půl roku. Masarykova nemocnice totiž využívá k jejímu zachování mrazák, který umí hluboce šokově mrazit až na minus 85 stupňů.  

Stolice kuřáka může způsobit závislost 

Pro lékaře je zásadní, aby byl dárce zcela zdravý, a to jak fyzicky, tak duševně. "Nesmí užívat žádné léky, kouřit ani trpět obezitou či depresí. Mikroorganismy žijící ve střevech v sobě totiž nesou informace, které mohou vést k rozvoji těchto jevů u příjemce," říká Jarý. Střevní flóra ovlivňuje nervový systém člověka díky nervovým zakončením, kterých je ve střevech přinejmenším stejně jako v míše. Genetická informace obézního člověka tak může u příjemce kvůli spolupráci mezi střevem a mozkem vést k nárůstu váhy, roztok ze stolice kuřáka pak u pacienta může nastartovat závislost. 

Jarý však v jevu vidí potenciál, fekální transplantace by podle něj mohla v budoucnosti pomoci s problémy, které zdánlivě nemají s trávicím traktem žádnou spojitost. "Mluví se také o léčbě poruch příjmu potravy, také by to mohlo pomoci k hubnutí. Pokud by to fungovalo, jsem ale přesvědčený, že by pacientovi jedna stolice nestačila. Zcela jistě by muselo docházet k opakování transplantací," popisuje doktor. 

Kromě rodinné anamnézy udělá lékař dárci také základní mineralogram, vyšetření, díky kterému zjistí, zda je pacient dostatečně vyživený a jeho tělu nechybí žádné látky. "Nemůžeme nic riskovat. Občas člověk na první dojem vypadá obézní, a přitom trpí podvýživou," upozorňuje odborník. Následují odběry krve, testování vzorků stolice i zkoumání výtěru z konečníku. "Jen tak můžeme mít jistotu, že na příjemce transplantace nepřenese dárce žádnou infekci," popisuje. Na konci cesty čeká na dárce odběrný kontejner.  

"Začíná to být děsivé." Antibiotika přestávají fungovat, umírají stovky Čechů ročně (odkaz na článek s videem zde)

První příznaky - lékař Milan Trojánek o odolnosti bakterií na antibiotika | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy