Západ takovou síť hudebních škol nemá, můžeme být na co hrdí, říká šéfka asociace ZUŠ

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
27. 5. 2018 20:30
Česko je výjimečné vynikajícím průměrem a sítí základních uměleckých škol. V evropských zemích se sice hraje výborně, ale jen ve špičce, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jindřiška Kudrlová, prezidentka Asociace základních uměleckých škol a ředitelka ZUŠ v Písku.
Jindřiška Kudrlová, prezidentka Asociace základních uměleckých škol a ředitelka ZUŠ v Písku
Jindřiška Kudrlová, prezidentka Asociace základních uměleckých škol a ředitelka ZUŠ v Písku | Foto: Jindřiška Kudrlová

Aktuálně.cz: Jaké hudební nástroje jsou mezi dětmi v současnosti populární? Změnilo se to?

Jindřiška Kudrlová: Naše školy podléhají i nepodléhají trendům. Samozřejmě, že nástroje, které vyučujeme, jsou známé stovky a stovky let. Není to tak, že by se najednou objevil nějaký úplně jiný nástroj. Je ale pravda, že před rokem 1989 se nevyučovala v takové míře elektrická a basová kytara a keyboardy. Dnes už jsou to nástroje, o nichž neříkám, že frčí, ale objevují se dost. Co je pořád stejné, jsou klavíry, za nimi jsou mezi dětmi populární zobcové flétny a kytary.

Co výběr nástroje ovlivňuje?

Nejprve je ovlivní, na co hráli rodiče nebo dědečkové a babičky. Pak určité procento tvoří to, co se dětem líbilo třeba na nějakém koncertu nebo někde v pohádce či u kamarádů. Dále ovlivní výběr doporučení učitele, který vidí, že děti mají k nějakému nástroji dispozice.

Je Česko se svou sítí hudebních škol pořád světově unikátní?

Tento trend bývalého východního bloku trvá stále. Nejvíce je ZUŠ u nás a na Slovensku, Maďarsko se o to snaží. ČR i Slovensko si udržuje síť uměleckých škol i jejich vysokou úroveň. Naše asociace je členem EMU (Evropské unie uměleckého školství), v rámci níž vidíme, jak si Česká republika stojí. Neříkám, že se v evropských zemích nehraje, hraje se tam výborně, ale jen ve špičce. To, co máme my, je silný vynikající průměr. To západní země nemají, protože nemají sítě škol. Můžeme být na co hrdí.

Kdy se v Česku začala síť "zušek" vlastně budovat?

Umělecké vzdělávání má v českých zemích dlouholetou tradici. Počátky uměleckého vzdělávání sahají až do 17. století. Působení vynikajících kantorů v 18. století a vznikem městských hudebních škol v 19. století byla založena tradice organizovaného hudebního vzdělávání v českých zemích.

Počet hudebních škol se v době 1. republiky stále rozšiřoval a tehdy byl nad těmito školami stanoven i odborný dohled školní inspekce. Po druhé světové válce byl zaveden jednotný typ hudebních škol. V 60 letech 20. století se tyto školy transformovaly na lidové školy umění, ve kterých postupně vznikaly další obory - taneční, výtvarné a literárně-dramatické.

V době tzv. normalizace význam těchto škol poklesl zařazením mezi školská zařízení. Teprve novelizace školského zákona po roce 1989 vrátila lidovým školám umění jejich původní statut školy a dala jim i dnešní název - základní umělecká škola. V současné době jsou základní umělecké školy součástí systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělání.

Podle statistik počet uměleckých škol roste, ubývá ale jejich poboček. V aktuálním školním roce funguje 492 základních uměleckých škol. Jak tento trend vysvětlit a hrají pobočky vůbec nějakou roli?

Ubývání poboček je přímo závislé na vnitřní organizace každé školy. Z pohledu školy se může někde pobočka jevit jako instituce, která pozbyla svého kladného významu - optimální dostupnost. Roli v tom hraje demografický vývoj v dané oblasti. I přes určitý úbytek poboček si myslím, že dostupnost našich škol, a to i díky pobočkám je stále velmi dobrá.

Děti mají dnes na výběr z velkého množství kroužků, mají o základní umělecké školy ještě zájem?

Je stále veliký. Počet dětí letos dosáhne čtvrt milionu, oproti loňsku jich přibylo o 2700, jak vyplývá ze statistik ministerstva školství. Nárůst zájmu zaznamenaly všechny čtyři obory. Nebereme ale sto procent dětí. Celorepublikové maximum je jen 20 % dětí, co ZUŠ mohou do sebe absorbovat. Je trochu na škodu, že nemůžeme brát další děti, které mají předpoklady. Kapacity, které mají školy, jsou v současné době naplněné. Neřekla bych ale, že to je ten hlavní problém základních uměleckých škol.

A ten je kde podle vás?

Je to někdy pohled ministerstva školství na základní umělecké školy. Na jednu stranu si uvědomuje a říká, že jsou ZUŠ rodinné stříbro, na druhou stranu se někdy zdá, že jsou ZUŠ moc drahé. Toto je spíše problém - udržet si pořád místo na slunci, protože základní umělecké školy jsou nezastupitelné. Uvědomují si to hlavně rodiče, proto je tak velký zájem.

Čím jsou ZUŠ ve školském systému výjimečné?

ZUŠ jsou jedním z mála míst, kde k žákovi přistupujeme individuálně a tím ovlivňujeme jeho osobnost. Rozvíjíme jeho některé důležité vlastnosti, které jej v budoucnosti pozitivně ovlivňují a pomáhají mu velmi dobře se uplatnit ve společnosti. Je to např. zodpovědnost za společné dílo, návyk pravidelné přípravy, uvědomování si svých předností, ale i nedostatků.

Kdyby umělecké školy měly k dispozici větší kapacity a mohly nabídnout víc míst, přijímaly by víc dětí?

Možná, že se kolegové na mě budou zlobit, ale myslím si, 20 procent dětí, které k nám z celkového počtu žáků chodí, není málo a v současné době si myslím, že je to dostatečný počet. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby stát více financoval základní umělecké školy a tím umožnil dalším dětem přístup k uměleckému vzdělávání.

Mají umělecké školy dostatek učitelů?

Na ZUŠ působí 11.637 stálých a 1 040 externích pedagogů, jejich počet podle statistik ministerstva školství sice roste. Problém je ale s klavíristy, kytaristy, akordeonisty, houslisty. Nevím, kam se všichni poděli. Je to jako ve všech školách, základních a středních, kde nemají například matikáře, fyzikáře.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Za to, že strčil muže pod metro dostal mladík tři a půl roku vězení. Nesouhlasí a odvolal se

Mladík, který na pražském Smíchově strčil muže pod metro, nesouhlasí s rozsudkem, podle nějž si má odpykat 3,5 roku vězení. Proti verdiktu si podal odvolání a případem se tak bude zabývat ještě vrchní soud. Nepravomocný rozsudek uložil sedmnáctiletému hochovi také povinnost uhradit pozůstalým nemajetkovou újmu v celkové výši 1,9 milionu korun.

Incident, při němž zemřel dvaapadesátiletý ženatý otec dvou dospělých synů, se stal loni v lednu ve stanici Anděl. Muže napadli tehdy šestnáctiletý a o rok mladší chlapec, a to poté, co při procházení po eskalátorech zřejmě strčil do přítelkyně mladšího z nich.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Fotbalisty Českých Budějovic posílil útočník Diop

Fotbalisty Českých Budějovic posílil senegalský útočník Dame Diop. Bývalý hráč Slavie, Zlína nebo Ostravy s jedenáctým celkem tabulky podepsal smlouvu na dva a půl roku. V klubovém podcastu o tom informoval generální manažer Dynama Martin Vozábal.

"V tuhle chvíli jednáme s českou ambasádou v Dakaru, aby mohl přiletět do České republiky. Vízum má nějaké náležitosti a mohl by se tady objevit za týden," řekl Vozábal. "Turci se ho vzdali a my jsme takový post hledali, navíc zná prostředí i českou mentalitu," přidal.

Diop naposledy působil v pátém celku turecké ligy Hataysporu, kde však v prosinci skončil. Před tím strávil dva roky v Ostravě a nastupoval také za Zlín a Slavii, v jejímž dresu v srpnu 2014 debutoval v české lize. Celkem v tuzemské nejvyšší soutěži odehrál 107 zápasů a dal 24 branek.

před 27 minutami

Ostravské letiště zprovozní v dubnu linku do Kyjeva, letenka vyjde na necelých 700 korun

Z ostravského letiště v Mošnově začne od 26. dubna létat pravidelná linka do Kyjeva na Ukrajině. Bude létat třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek. Provozovat ji bude společnost SkyUP Airlines. V úterý to v tiskové zprávě oznámila společnost Letiště Ostrava. Na lince se budou střídat letouny Boeing B737-800 a Boeing B737-700 s kapacitou 189 a 149 míst. "Jednosměrné letenky jsou v prodeji za cenu od 26 eur (zhruba 680 korun)," uvedlo letiště, které patří Moravskoslezskému kraji.

Obchodní ředitel Letiště Ostrava Stanislav Bujnovský uvedl, že čeští cestující mohou linku využívat k turistice, zatímco opačným směrem bude sloužit hlavně pro dopravu ukrajinských zaměstnanců a jejich rodin do Moravskoslezského, ale také Olomouckého a slovenského Žilinského kraje.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 41 minutami

Uzemněné Boeingy MAX příští týden zřejmě dostanou v Evropě povolení k provozu

Letadla Boeing 737 MAX zřejmě už příští týden dostanou povolení k obnově komerčního provozu na území Evropské unie. V úterý to řekl šéf Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) Patrick Ky. Právě tento úřad o povolení rozhoduje. Letadla nesměla do vzduchu po dvou tragických nehodách, které odhalily softwarovou chybu. Ve Spojených státech a v některých dalších zemích už Boeing povolení k obnově provozu těchto strojů dostal.

Ky uvedl, že stroje 737 MAX budou moci létat, pokud budou splňovat podmínky EASA a jeho piloti absolvují výcvik. Jednou ze změn, kterou si unijní regulátor vnutil, je nová certifikace stabilizačního systému MCAS. U něj se zjistilo, že patrně sehrál klíčovou úlohu při tragických nehodách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy