Uherské Hradiště - "Tento den je pro mě velmi důležitý," říká archeolog Luděk Galuška z Akademie věd. Výzdoba malého panelákového bytu dává tušit, že tento muž Velkou Moravou prostě žije.
Místo ozdobných váz na poličce seřazené džbán a mísy přes tisíc let staré, kopie jednoho z nejvýznamnějších nálezů - křížku s řeckými nápisy, sekyrka z devátého století.
"Cítím se být Moravanem a tito muži jsou součástí našich nejstarších dějin," vysvětluje Galuška, proč se už 26 let věnuje výzkumu říše. "Příchod věrozvěstů by měl být pro každého svátkem. Ne však slavit klečením na Velehradě, ale tím, že se něco o Velké Moravě dozvíme."
Nalevo za oltářem
O Velkomoravské říši toho ví i vědci pramálo. Informace o tom, kde byl pohřben Metoděj se proto zdají být z tohoto pohledu luxusní. V dochované církevní legendě z té doby, se totiž přesně popisuje, v jakých místech je pohřben.
V Životě svatého Metoděje je toto místo popsáno takto: "Ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky."
Zatímco místo uvnitř chrámu je popsáno detailně (pakliže je shoda o tom, z kterého pohledu je míněna levá strana), o tom, kde tato stavba stojí, však není ani zmínka. Pátrání po Metodějově hrobu se tak stalo pro mnoho archeologů a historiků výzvou.
A také předmětem sporu, který se vleče už desítky let. Hrob hledali archeologové, amatéři, jasnovidci i kněží na různých místech. Výzkumy se prováděly například v okolí Velehradu, Osvětiman, Znojma či Olomouce. Dokonce i na Slovensku a v Maďarsku.
Během této doby však vykrystalizovala dvě místa, kde je nepravděpodobnější, že byly ostatky Metoděje uloženy.
Jedním z nich jsou Mikulčice u Hodonína, tím druhým pak Uherské Hradiště Sady.
Infobox
- Konstantin a Metoděj přichází na Velkou Moravu ze Soluně v roce 863 na pozvání knížete Rostislava. Ten o jejich vyslání požádal byzantského císaře, aby na Moravě mohla vzniknout vlastní církev.
- Poprvé se začínají sloužit mše v jazyce, kterému rozumí i prostý lid - staroslověnštině, pro misii vytvořili soluňští bratři speciální písmo hlaholici.
- Po jejich příchodu se staví kostely, křtí se.
- V roce 869 umírá v Římě Konstantin, před smrtí přijal řeholní jméno Cyril
- V roce 870 Metoděj vysvěcen na biskupa. O tři roky později jmenován arcibiskupem.
- V roce 885 Metoděj umírá
- Kolem roku 907 se Velkomoravská říše rozpadá. Informace o osudu státu od této doby až do doby Přemyslovců skoro žádné nejsou.
Hrob č. 580
V Mikulčicích, nedaleko Hodonína se našlo na řece Moravě významné osídlení, které bylo nepochybně jedním z center Velkomoravské říše. Na malé ploše bylo objeveno devět kostelů, světský chrám a co do rozměrů největší 35 metrů dlouhá bazilika z té doby.
Uprostřed kněžiště po pravé straně od oltáře (z pohledu od vchodu) byl objeven bohatý hrob č. 580.
V něm byly společně s částí loketní kosti nalezeny i předměty připomínající meč, nožík, kusy hedvábí. František Klanica, bývalý vedoucí vykopávek toto místo označuje dodnes za Metodějův hrob.
Současné vedení se však od tohoto názoru odklání. "Že je tady Metodějův hrob, to už radši neříkáme," reaguje na dotaz průvodkyně v Národním památníku v Mikulčicích. "Dřív se to tvrdilo, ale teď už to tak jisté není."
Mladá generace archeologů si zjevně o sporech o umístění ostatků věrozvěsta myslí své.
"Nemyslím si, že by tady byl jeho hrob," říká archeolog Marek Hladík. "Přijde mi, že odbornou debatu o tom, kde je pohřben, převyšují spíše osobní zájmy."
Podle Hladíka i současný vedoucí archeologického výzkumu v Mikulčicích Lumír Poláček zamítl hypotézu, že by hrob Metodějův mohl být právě v místě, kde vede výzkum.
"Určitě byl v hrobě uložen představitel tehdejší elity," říká Hladík. "Ale vše nasvědčuje spíše tomu, že šlo o světskou, nikoliv církevní elitu. Lze předpokládat, že Metoděj by byl pohřben s biskupskými insigniemi."
V hrobě v Mikulčicích se však našel nožík a kovový předmět, nejčastěji označovaný za meč. Zastánci mikulčické hypotézy však říkají, že to mohla být také biskupská berle.
Na nástěnce v budově archeologů visí pod nápisem Otázka Metodějova hrobu vyřešena fotografie, na níž leží jeden ze zaměstnanců ve výklenku zdi baziliky v Uherském Hradišti Sadech.
Archeologové z Mikulčic tak v nadsázce uznávají, že Metodějův hrob bychom měli hledat spíše tam.
Metoděj v Sadu
Výzkumy v okolí Uherského Hradiště probíhají od roku 1926. Postupně se tu odkrylo pět kostelů a sídlo obehnané valy, ve kterém podle odhadů žilo na 10 tisíc lidí. Vykopalo se zde také největší pohřebiště tohoto období s více než dvěma tisíci hroby.
Dva kilometry dál, na návrší, ze kterého bylo vidět celé sídlo, byl objeven kostel se školou a křtitelnicí.
Ve zdi kostela nalevo od oltáře z pohledu kněze byl nalezen hrob, který přesně odpovídá popisu z legendy o Metodějovi.
Na místě jeho údajného posledního odpočinku se dnes válí plechovky od piva, rozbité sklo a odpadky. Mladí z města chodí na návrší na rande, nebo si zakouřit a kochat se výhledem na Uherské Hradiště.
Unikátní místo tu připomíná pouze půdorys původního kostela, křtitelnice a informační tabule.
"Jsem přesvědčen, že primárně byl pohřben tady," říká archeolog Miroslav Vaškových z Památníku Velké Moravy v Uherském Hradišti. "Nejvíc odpovídá tomu, co je uvedeno v legendě. Nikdo z předních badatelů nyní nezpochybňuje, že tu byl pohřben."
Má to však jeden háček, hrob byl nalezen prázdný.
"Pakliže považujeme legendy o Metodějovi za pravdivé, pak v současnosti neexistuje místo, které by více odpovídalo popisu v legendě, než je to v Uherském Hradišti Sadech," říká přední český archeolog Luděk Galuška. "Ale nenašla se tam kostra, tudíž na 100% nemůžeme říci, že tam byl Metoděj."
Ve všech seriozních publikacích k tomuto tématu je ale právě toto místo označováno jako jedno z těch, kde Metoděj mohl být skutečně pohřben.
Tedy původně. Jeho ostatky totiž s největší pravděpodobností buďto odnesli nájezdníci, nebo jeho následovníci, kteří tušili, že přijde zlá doba.
Udržení identity
Jisté je tak nyní pouze to, že obě místa Mikulčice i Uherské Hradiště se Starým Městem byly významnými centry Velkomoravské říše.
Podle Galušky a dalších odborníků by debatu o tom, kde leží ostatky Metoděje, mohly rozkrýt pouze další vykopávky, popřípadě zdokonalení výzkumů DNA.
"Je dobré vědět, kde je pohřbena významná osobnost dějin národa," vysvětluje Galuška, proč je důležité hrob objevit. "Většinu lidí spíš zajímají Keltové. Pokud bychom znali hrob Metoděje, mohlo by to utužit sounáležitost s naší zemí, pomoci k udržení identity, kterou máme pokřivenou."
