Studénka - Neštěstí, při kterém před třemi lety narazil ve Studénce u Ostravy mezinárodní expres do padajícího mostu, nijak zásadně nezměnilo poměry na českých železnicích.
V hlavní jednací síni Krajského soudu v Ostravě sice v pondělí začíná proces s desíti obžalovanými, současně však není jasné, zda cestujícím ve vlacích nehrozí dnes stejné nebezpečí, jako 8. srpna 2008.
Následkem nehody ve Studénce zemřelo osm lidí a devadesát pět cestujících bylo zraněno.
Neštěstí tehdy nikdo nezabránil, přestože stavebníci i úřady nejméně dva dny věděli, že na stavbě není všechno v pořádku a hrozí zřícení mostu.
Už krátce po tragédii chtěl proto deník Aktuálně.cz zjistit, které ze státních firem a úřadů měly hlídat mezinárodní koridor v místě stavby a včas vlaky zastavit.
A odpověď na stejnou otázku hledala redakce i teď, kdy na lavici obžalovaných usedá devět lidí z privátních stavebních firem a jeden úředník krajské správy silnic.
Stát se zodpovídat nebude
Odpovědnost za bezpečnost ve vlacích na českých železnicích nese sice stát a jeho instituce, ani jeden z jejich úředníků však mezi obžalovanými není.
Podrobným dotazováním a rozborem získaných informací došel deník Aktuálně.cz k závěru, že se Studénka 2008 může opakovat.
Mezi dotazovanými bylo ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty, Drážní úřad, Drážní inspekce a České dráhy.
Správa železniční dopravní cesty je provozovatelem dráhy, Drážní úřad vydává povolení pro stavby na železnici a dohlíží nad stavbou, inspekce vyšetřuje nehody a mimořádné události, České dráhy jsou největším státním dopravcem.
Ministerstvo dopravy zastřešuje všechny tyto instituce. Žádná však nedokázala uhlídat, co soukromé firmy na stavbě mostu přes mezinárodní koridor dělaly, a nezabránila, aby most shodily před projíždějící rychlík.
Příslušné zákony, vyhlášky a provozní předpisy se tímto problémem zabývají a na první pohled se zdá, že je všechno v pořádku.
Vyšetřování neštěstí ve Studénce však ukázalo, že před nehodou neměl stát spolehlivě fungující pravidla pro tyto případy, a informace, které si redakce Aktuálně.cz vyžádala, ukazují, že je nemá dosud.
Kauza Studénka 2008
- V pátek 8. srpna 2008 přibližně v 10:00 narazil mezinárodní expres Comenius do padajícího mostu ve Studénce nedaleko Ostravy
- V troskách vlaku zahynulo sedm cestujících, jedna žena pak zemřela sedm týdnů po nehodě. Celkem 95 lidi bylo zraněno, někteří přišli o končetiny nebo některé orgány
- Silniční most nad mezinárodním železničním koridorem stavěla firma Ostravské dopravní stavby, kterou později koupila společnost Eurovia
- Subdodavatelem byla stavební firma Bögl a Krýsl, která měla zajistit bezpečné nasunutí mostní konstrukce
- Investorem stavby byl Moravskoslezský kraj, provozovatelem dráhy státní společnost Správa železniční dopravní cesty, příslušným stavebním úřadem byl Drážní úřad a Stavební úřad v Bílovci
- Vyšetřování trvalo dva roky a základním materiálem obžaloby jsou znalecké posudky Stavební fakulty VUT Praha
- Státní zastupitelství Nový Jičín obžalovalo celkem deset osob. Pět ze společnosti Bögl a Krýsl, tři z firmy ODS. Obžalován je dále jeden živnostník a úředník krajské správy silnic
- Všichni jsou podezřelí z trestného činu obecného ohrožení. Pokud by je Okresní soud Nový Jičín uznal vinnými, hrozí jim až 10 let vězení
- Hlavní líčení začíná v pondělí 20. června v prostorách Krajského soudu v Ostravě
Otázky po třech letech
Kdo měl ve Studénce stavbu kontrolovat? Kdo měl zajistit, aby soukromé stavební firmy neohrozily bezpečnost na klíčové železniční trati?
Náměstek generálního inspektora Českých drah Jan Kučera k tomu v srpnu 2008 řekl: "Jsou to důležité otázky, ale je na ně příliš brzy."
Inspekce tehdy vyšetřovala, proč byl v den neštěstí na trati normální provoz, proč vlaky nestály nebo alespoň nejezdily výrazně pomaleji.
"Pád mostu sice nezpůsobila skutečnost, že na trati nebyla během stavby výluka či snížená rychlost, ale kdyby tomu tak bylo, mohly být následky méně závažné," sdělil před třemi lety Jan Kučera.
Inspekce doporučuje inspektora
Drážní inspekce připravovala zprávu z vyšetřování ve Studénce dva roky a poté doporučila, aby na každou podobnou stavbu dohlížel autorizovaný inspektor.
"Ten by byl ve spojení s výpravčím či dispečerem, kteří v daném úseku řídí provoz na trati a mají možnost vlaky zastavit," říká dnes náměstek Kučera.
Inspekce dále doporučuje, aby přímé spojení na výpravčího měla také stavební firma.
"Smyslem toho je, aby na stavbě byl člověk, který by v případě nebezpečí uměl zastavit železnici. To znamená, že by věděl, komu zavolat, a dotyčný by to zařídil," vysvětlil Kučera. "Situaci, kdy stavebník vlastně ani neví, kam v případě problémů volat s žádostí o zastavení vlaků, považujeme za systémově neošetřenou, což je špatně."
Předpokládáme a věříme
Jenže Drážní inspekce tato opatření pouze doporučuje a další státní instituce na drahách o nich nemluví, nebo zdůrazňují, že hlavní odpovědnost za bezpečnost nese někdo jiný, než ony.
"Předpokládáme a pevně věříme, že si všichni investoři a všechny stavební firmy a stavební dozory plně uvědomují, jaká je jejich zodpovědnost," odpověděl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla na otázku, zda tragédie ve Studénce změnila bezpečnostní opatření v místě podobných staveb.
Na stejnou otázku odpovídal i Drážní úřad, ani ten se však o doporučení inspekce nezmiňuje.
"Podle drážního zákona je možné zřizovat a provozovat stavby zasahující z části do obvodu dráhy pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených," uvedl ředitel Drážního úřadu Pavel Kodym.
"Kromě již dříve vyžadovaných podmínek v obdobných souhlasech klade Drážní úřad navíc podmínky nové, zpřísňující realizaci staveb," dodal ředitel Kodym.
Které nové podmínky to jsou, však šéf Drážního úřadu neuvedl a neodpověděl ani na otázku, na kterých stavbách je Drážní inspekce uplatňuje.
Mělo se měřit, neměřilo se
Zkušenosti ze Studénky navíc ukazují, že už tehdy měli stavebníci povinnost zvát na stavbu mostu experty, kteří by včas odhalili hrozící nebezpečí.
Nasouvaní mostní konstrukce zajišťovala na stavbě společnost Bögl a Krýsl. Pět jejich zaměstnanců se teď bude hájit před soudem z trestného činu obecného ohrožení.
A jedním z bodů obžaloby je právě skutečnost, že kdyby nechali geodetem přeměřit výšku mostu, jak to mimo jiné nařizují interní předpisy samotné firmy, bylo by jasné, že konstrukce může každou chvíli spadnout.
Jenže lidé ze soukromé firmy to neudělali, nechali most spadnout na koleje a Drážní úřad, ani Správa železniční dopravní cesty, ani stavební úřad jim v tom nezabránili.
Kde je díra? Systém nezměněn
Zástupcům příslušných institucí proto Aktuálně.cz položilo také otázku, zda mají všichni jasně vymezené kompetence k zajištění bezpečnosti na železnici v místech podobných staveb, jako byla Studénka.
"Současné zákony to řeší dostatečně," odpověděl Martin Novák z tiskového oddělení ministerstva dopravy. "Jedná se zejména o právní úpravu ve stavebním zákoně, zákonu o pozemních komunikacích a zákonu o drahách."
A podobně odpovídali všichni ostatní. "Platné předpisy a opatření provozovatele dráhy, jakož i platná právní úprava, jsou-li dodržovány, minimalizují možnost vzniku podobné mimořádné události," sdělil například mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla.
Drážní inspekce i tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček z ODS však krátce po neštěstí shodně mluvili o tom, že vyšetřování nehody může ukázat na špatně nestavený systém.
"Kdyby se ukázalo, že bylo vše v souladu se zákonem, pak to znamená, že je tam nějaká díra a je potřeba to řešit," řekl tehdy ministr dopravy pro Aktuálně.cz.
Jenže vyšetřovatelé i státní zástupci došli k závěru, že ze strany státních institucí, které mají odpovědnost za bezpečnost cestujících, nikdo zákon neporušil. Ovšem kromě doporučení Drážní inspekce se v systému nic nezměnilo.
