Lázně Bohdaneč - V rohu místnosti, kde přijímají návštěvy, jsou opřené její první, asi 60 centimetrů dlouhé lyže značky Artis. Pod televizí se culí jako čtyřletá na černobílé fotografii z Benecka. Až se Šárka Strachová v sobotu dopoledne spustí mezi tyče svého nejspíš posledního slalomu na mistrovství světa, manželé Věra a Ivo Tichých z Lázní Bohdaneč na Pardubicku budou ještě napjatější než ostatní fandové.
Právě jejich rodinná firma vyrábí nejúspěšnější české sjezdové lyžařce už skoro deset let závodní kombinézy i další speciální oblečení. Až díky spolupráci s týmem světové šampionky z roku 2007 si do té doby neznámá značka Don Quiet získala mezi závodními lyžaři respekt.
"Šárka je naše srdeční záležitost, první a hlavní hvězda. S ní a jejím bratrem Petrem, bývalým závodníkem, máme mimořádný vztah. Jejich spokojenost vedla k tomu, že jsme se před třemi lety stali i dodavateli celé české sjezdařské reprezentace," říká v sídle firmy v Neratově u Lázní Bohdaneč Věra Tichá.
Přesvědčit v roce 2008 tehdejšího šéfa lyžařčina týmu, jejího přísného otce, že oblečení z Neratova vyhovuje, nebylo vůbec snadné. "Nejdříve si objednali kombinézy přes prostředníka, abychom nevěděli, že to je pro Šárku. Když se jim zdály dobré, tak nás teprve oficiálně oslovili. Jeli jsme je pak s nimi ještě testovat do aerodynamického tunelu do Švýcarska. A až tam jsme je definitivně získali. Ty naše vyšly lépe než všechny konkurenční," vzpomíná Tichá, která má ve firmě na starosti ekonomiku.
Nápis Don Quiet na kombinéze čerstvé mistryně světa, která se však kvůli odchodu od italské renomované značky Vist dostala do sporu s českým lyžařským svazem, znamenal samozřejmě pro podnikání Tichých zlom. Po čase k české firmě přešel i nejslavnější český lyžař Ondřej Bank, nyní obléká i Ester Ledeckou, která střídá jako jediná na světě na špičkové úrovni lyže a snowboard, i dalších zhruba šedesát českých reprezentantů všech věkových kategorií.
Kromě Čechů dodává firma své vybavení i některým slovenským reprezentantům, například sjezdaři Martinu Bendíkovi. Závodní kombinézy, ale i lyžařské bundy, kalhoty a další doplňky šije i pro týmy Libanonu a Amerických Panenských ostrovů, dodává mezinárodnímu lyžařskému kempu v Chile či řadě lyžařských klubů v Holandsku. "Našimi hlavními zákazníky jsou ale české lyžařské kluby a týmy. Jsme s nimi ve stálém přímém kontaktu, v obchodech už své zboží ani neprodáváme," řekl Ivo Tichý.
V čem vlastně spočívá tajemství závodní kombinézy? V čem má vynikat před těmi konkurenčními? Klíčovým faktorem je to, kolik propustí vzduchu. Aby sjezdaři příliš neriskovali a nesjížděli svahy v nepropustných, dokonale aerodynamických materiálech připomínajících igelit, diktuje FIS, tedy mezinárodní lyžařská federace, že propustnost musí činit minimálně třicet litrů.
"Právě to je to největší umění, zapéct kombinézu tak, aby byla co nejrychlejší. Tedy neměla větší propustnost než těch 30, lépe řečeno 27, protože deset procent je tolerance při měření," vysvětluje Tichý, který všechny své výrobky šije v Česku. Speciální materiál pro rychlé kombinézy, které přijdou ve variantě certifikované lyžařskou federací na minimálně sedm tisíc korun, však vozí ze Švýcarska.
Logicky ještě náročnější než slalomáři jsou na co nejmenší odpor svých kombinéz sjezdaři. "Ondrovi Bankovi například předchozí firma dodala i kombinézu, která měla propustnost 80 litrů. To jsou pak tepláky, v těch se medaile ve sjezdu vyhrává těžko," popisuje Tichá.
Parametry kombinéz se ale trochu liší pro muže a ženy, dokonce i pro jednotlivé tratě. "Pro Kitzbühel, který je nejrychlejší, se používá materiál, který dosahuje optimálních hodnot právě v těch vysokých rychlostech. Holky také mívají trochu jiné materiály než kluci. Tedy s výjimkou Ester Ledecké. Ta chce vždycky na stejnou rychlost, jako mají chlapi," usmívá se žena.
K šití lyžařského oblečení se Ivo Tichý dostal poprvé v roce 1999 tak trochu omylem. "Tehdy byly v módě kombinézy i pro rekreační lyžaře a to já nechtěl. Byl jsem zvyklý na klasické šponovky, ale ty z trhu zmizely. Tak jsem se rozhodl, že si je ušiju sám," vypráví muž, který tehdy podnikal v elektrotechnice.
Jenže nebylo snadné sehnat na šponovky materiál, a když už, firma mu sdělila, že mu látku na jediný pár neprodá. "Musel jsem koupit materiál na 500 kusů. Tak jsem ho vzal, kalhoty ušil, a až pak zjistil, jak velký je o ně zájem," vzpomíná Tichý, který se jako bývalý strojař postupně naučil navrhovat střihy kombinéz a jako amatérský kreslíř měl blízko i k vytváření jejich designu.
A jak vznikl neobvyklý název Don Quiet? "Ve španělštině to znamená pan Tichý. Líbilo se mi, jak to hezky zní. Byl to jen takový vtip, když jsem myslel, že vyrábím šponovky poprvé a naposled." Jenže dopadlo to jinak. Roční obrat firmy, která měla původně ušít jediné kalhoty, teď dosahuje zhruba 10 milionů korun a ve svých dílnách ve Chvaleticích a Neratově dává práci 25 lidem. Tichého vtip tak dnes zná celý lyžařský svět.
