Minulý týden na Karlovarsku někdo otrávil samici orla mořského, bez matky umřelo i mládě v hnízdě. Proč lidé lidé dravce tráví?
Jsou dva typy travičů. V první řadě tu je úmyslná likvidace dravců. To, když někomu například vadí, že žerou ryby z rybníka. Častější případ ale je, že dravci nejsou primárním cílem. Travič se snaží zabít lišku, kunu, vydru nebo vlka. A pokud pak někde leží otrávená návnada, může ji najít právě orel, který často pojídá mršiny, což ho stojí život.
Ornitologové letos evidují už osmnáct otrav dravců, deset z nich jsou orli mořští. Proč jde o tak velkou část zabitých ptáků?
První příčina je v jídelníčku orla, pro kterého jsou mršiny hlavním zdrojem potravy. Druhý důvod je, že když se orlovi něco stane, tak se to dozvíme. Je velký a nápadný, lidé si proto nález mrtvého jedince nenechají pro sebe. Na rozdíl od situace, kdy někde leží otrávené káně. I těch je mnoho, ale málokdy se o nich dozvídáme.
Zdeněk Vermouzek
- Ornitolog, od roku 2010 ředitel České společnosti ornitologické.
- Vystudoval systematickou zoologii a etologii na Masarykově univerzitě v Brně. Věnuje se ochraně přírody, sčítání ptáků, pracuje v programu Volná křídla, který se zabývá ptačí kriminalitou.
- Odborné práce publikuje v domácích i zahraničních časopisech. Podílí se na muzeálních výstavách, je spoluautorem právnické příručky Ptáci a zákon.
Studie, na které jste se podílel, popisuje příčiny úmrtí v různých skupinách dravců a sov. O které jde?
Některé druhy jsou náchylnější k pronásledování, ať už jde o orly, jestřáby nebo sokoly. Běžní ptáci, jako jsou káně nebo poštolky, se zase mnohem častěji spálí na drátech vysokého napětí. S pronásledováním to nemá nic společného, přestože je dopad na populaci stejný.
A co dravci, kteří umírají na silnici?
Ve velké míře jde třeba o sovy. Silnice představují zcela nepřírodní prostředí, se kterým se ptáci musí učit žít a stojí je to hodně ztrát. V létě je kolem nich krátká tráva, takže se k nim ptáci mohou dobře dostat. Navíc na silnici leží sražená zvířata, tedy zdroj potravy. Vyhnout se pak rychle jedoucím autům je pro ptáky těžké.
Dokážete odhadnout, kolik dravců a sov zemře v Česku ročně kvůli lidem?
Čísla jsou to veliká. Přesné odhady se ale dělají špatně, protože každý rok do Česka přilétá jiný počet ptáků. Záleží, kolik je zrovna na polích hrabošů. Pokud jich máme přes zimu hodně, přiletí ze severu velké množství kání a u nich pak budou ztráty klidně v desetitisících ročně.
Ornitologové radí, že je potřeba více řešit ptačí kriminalitu. Co si pod tím můžeme představit? Jde o trávení ptáků?
Ano, jde o trávení. To je nejzásadnější. Ale nejen o to. Také jde o střílení či chytání ptáků do pastí.
Proč jsou dravci pro českou přírodu důležití?
Zkrátka sem patří. Dravci, stejně jako mnoho dalších druhů zvířat, jsou součástí ekosystémů. Každý z dravců plní trochu jinou úlohu.
Tím, že žerou mršiny, jsou například důležití k tomu, aby se tolik nešířily nemoci…
Ano, je to jeden z efektů. Dravci včas odstraňují nemocné ptáky i jiná zvířata. Na druhou stranu, i samotná nemoc je redukční mechanismus. Příroda má zkrátka způsoby, jak si poradit. A ne všechny jsou pro nás tak příjemné a bezpečné jako pestrá příroda, která funguje vyváženě.
Co by stalo, kdyby dravci z přírody zmizeli nebo jich bylo příliš málo?
Dravci jsou vrcholoví predátoři. U těch většinou platí, že by ekosystémy nepřestaly fungovat. Například hrabošů by ale přibylo, a větší by byly i škody, které způsobují. Ne, že by i s dravci nedocházelo k přemnožení. Ale co dravci dokážou, je zmírnit dopad přemnožení.
Jak zařídit, aby dravci kvůli lidem tolik neumírali?
Hodně věcí už se daří. Naše nová studie popisuje změny v průběhu uplynulého století. Nejdůležitější je, že zatímco v první polovině 20. století dravců jako orel mořský nebo sokol stěhovavý ubývalo, až z naší krajiny zmizeli úplně, v poslední době se vrací zpět. V docela solidních počtech. Orlů mořských teď máme přes 150 hnízdících párů, sokolů vyšší desítky párů.
Za úmrtí dravců mohou hlavně lidé
- V aktuálně publikované studii analyzovali čeští a slovenští ornitologové téměř 25 tisíc úhynů 24 druhů dravců a sov mezi roky 1913 až 2017.
- Jednou z nejčastějších příčin smrti ptáků je jejich pronásledování lidmi, především trávení či střílení. Typické to bylo pro 20. století.
- V posledních letech jsou také časté úhyny způsobené člověkem nepřímo. Dravce či sovy například zabije elektrický proud drátů vysokého napětí, či je lidé srazí autem.
- Mnoho ptáků, kteří kvůli lidem umírají, patří mezi ohrožené druhy, upozorňují vědci ve studii.
- Na výzkumu pracovali odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, České společnosti ornitologické, Kroužkovací stanice Národního muzea a Ústavu zoologie Slovenské akademie věd.
Jednoznačně jde o výsledek ochrany zavedené v polovině století. Chvíli sice trvalo, než se začala dodržovat a vymáhat a než se vzpamatovaly populace samotné. Dravci jsou většinou dlouhověcí a obnovení populace proto trvá delší dobu. Výsledkem je každopádně návrat a přibývání mnoha druhů. Třeba luňáka červeného.
A daří se to u všech druhů?
Záleží na důvodu ohrožení. Pokud šlo o pronásledování, jako u orla nebo puštíka bělavého, tak tam může k návratu docházet. Pokud ale příčinou poklesu je hospodaření nebo chemické zemědělství, tak jsou na tom druhy špatně. To je příklad sýčka nebo sovy pálené.
