Praha - Ministerstvo životního prostředí zvažuje, že kromě plastových lahví zavede zálohu i na nápojové plechovky. "Příkopy, příroda i ulice bez odházených lahví, konec s jejich spalováním s kamnech, razantní zvýšení recyklace, úspora surovin a podpora k prostředí šetrnějších obalů - to jsou důvody, proč připravujeme novelu obalového zákona," řekl mluvčí ministerstva Jakub Kašpar.
Proti rozšíření zálohového systému se ovšem ostře postavilo České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí a další profesní svazy včetně Svazu výrobců nealkoholických nápojů či Potravinářské komory. Tvrdí, že záloha povede pouze ke zdražení nápojů a životnímu prostředí nepomůže.
"Německá zkušenost ukazuje, že se stal pravý opak," okomentoval návrh ministerstva životního prostředí Vlado Volek, předseda obalové asociace. V Německu zavedli zálohy na lahve před několika lety a podle grafu, který Volek představil, se poté snížil podíl vratných lahví na své historické minimum.
"Vzhledem k tomu, že zálohy ani v Německu nevedly ke zvýšení podílu vratných opakovaně použitelných obalů, snad žádný soudný člověk nemůže spoléhat na to, že v České republice tomu bude jinak," prohlásil Volek.
To potvrdila i studie Institutu pro strukturální politiku. "Hlavní cíl zavedení záloh, tedy zvýšit podíl opakovaně použitelných obaů, nebyl naplněn," řekl Jan Slavík, autor studie. Dodal, že z hlediska surovinové a energetické náročnosti jsou jednorázové a opakovaně používané nápojové obaly v mnoha případech rovnocenné.
Ministerstvo životního prostředí ale výsledky studie odmítlo, přestože si ji samo zaplatilo. "Jde o obecnou studii, kterou jsme zadali v červenci 2006. Záměr zavést zálohový systém pro nápojové lahve a plechovky ovšem prezentoval ministr Martin Bursík v únoru 2007. Studie tedy vznikla bez znalosti konkrétního záměru ministerstva," řekl ministerstký mluvčí Jakub Kašpar.
Systém za miliardy
Podle tajemníka Svazu výrobců nealkoholických nápojů Zdeňka Humla by si rozšíření zálohového systému vyžádal miliardové investice.
"Podniky by musely investovat do nákupu těchto lahví, jejich přepravek a do nákupu plnících linek," poznamenal Huml. Další nemalé peníze by museli zaplatit obchodníci a nákladný by byl i provoz systému, aby na něj někdo nedoplatil - například obchod, který prodá tři tisíce balených nápojů, ale zákazníci mu vrátí osm tisíc PET lahví.
Všechny investice na zavedení a provozu zálohového systému by se nakonec promítly v cenách nápojů. "Zálohy nikdy nepovedou k nižším cenám. Tento záměr míří zejména proti spotřebitelům," řekla Markéta Chýlková z legislativního oddělení Potravinářské komory.
Například společnost Kofola odhaduje nárůst cen po případném zavedení vratných umělohmotných lahví o deset až 20 procent. "Není to úplně přesné číslo, vychází z našich prvotních analýz," citovala ČTK mluvčího firmy Martina Klofandu.
Ministerstvo: Dražší jen nepatrně
Podle ministerstva životního prostředí ovšem zahraniční zkušenosti ukazují, že se zálohování promítá do cen nápojů jen ve velmi malé míře, mezi 0,1 až 2 procenty. Naopak výrazně napomáhá k tomu, že nápojový obal zůstane na trhu, znovu se naplní nebo recykluje.
Ministerstvo se odvolává i na analýzu Technické univerzity ve Zvoleně, podle níž jsou až 38 procent ze všech odpadků, které se povalují na ulicích nebo v příkopech, právě nápojové obaly. Z tohoto množství tvoří jednorázové PET lahve 99 procent.
"Zálohový systém přitom tento odpad pomáhá z přírody účinně odstraňovat," řekl ministerský mluvčí Jakub Kašpar. Dodal, že ministerstvo v současnosti analyzuje zkušenosti evropských zemí, kde zálohy už fungují. Kromě Německa je to například Švédsko a Dánsko.
"Návrh novely obalového zákona chceme předložit k veřejným připomínkám do konce letošního roku," dodal Kašpar.
Ministerstvo životního prostředí podpořilo ekologické Hnutí Duha, podle něhož zálohování sníží plýtvání přírodními zdroji. "Samozřejmě, že se výrobci zálohám brání. Zatím totiž mohou starost o své odpady úspěšně přehazovat na zákazníky a obce. Zálohování by zajistilo, že se o recyklaci a finanční náklady postarají oni," řekl Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha.
Češi jsou v třídění plastů jedničky
Kritici záloh na lahve a nápojové plechovky tvrdí, že je nesmysl tento systém zavádět, když jsou Češi v třídění PET lahví a dalšího plastu evropskými premianty. Navíc tvrdí, že část vybraných plastových lahví se už teď používá na výrobu nových nápojových obalů.
Vloni se k recyklaci vrátila asi polovina plastových obalů, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná evropská země. "Není znám žádný relevantní důvod tento zaběhnutý systém změnit," řekl Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí. Česko tak s přehledm plní požadavek Evropské unie platný až pro rok 2012.
Podle Bláhy by stačilo, kdyby se do nynějšího systému sběru a třídění plastových lahví zapojilo o dvě až osm procent víc lidí, a poté by měl srovnatelnou účinnost jako plánované zálohy.