reklama
 
 

Wagenknecht o auditu z Bruselu: Je tu nejvyšší míra korupce, došlo k převzetí státu

2. 6. 2019 18:27
Málokdo v Česku rozumí auditům jako senátor Lukáš Wagenknecht. Přednášel o nich na univerzitě, řešil je coby náměstek na ministerstvu i v soukromé sféře. V souvislosti se zprávou Evropské komise o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše hovoří o tom, že pokud bude chtít Brusel po Česku dotace zpět, stát by je měl po Agrofertu vymáhat.

"Pro mě je největší sdělení z auditní zprávy to, že Česká republika selhala v čerpání strukturálních fondů v takto velkém rozsahu, což se bohužel týká politika na vrcholové úrovni, který má střet zájmů," říká pro deník Aktuálně.cz Wagenknecht, který se v loňských volbách stal jako nestraník senátorem za Českou pirátskou stranu. 

Podle něj auditoři z Bruselu v důsledku vystavili nelichotivé hodnocení celé české veřejné správě a její hlavní slabinou je, že na vrcholu exekutivy stojí člověk, který de facto ovládá jednu z největších tuzemských firem napojenou na veřejné penězovody. "Mluvím o tom dlouhodobě, je to nejvyšší úroveň korupce. Říká se tomu převzetí státu, kdy vrcholový byznys prorostl do vrcholné politiky," upozorňuje senátor.

Ze zprávy ve faktické rovině prý plynou dvě věci. V první řadě v žádostech o dotaci firmy z holdingu Agrofert neuvedly, kdo v nich uplatňuje skutečný vliv. Za druhé pak selhal stát v tom, aby spojení Babiše s Agrofertem doložil. "Úředníci se na to správně měli zeptat, nebo to měl Agrofert správně uvést. Tahle kombinace tam měla být, takže jedno, druhé nebo obojí selhalo," všímá si Wagenknecht.

"Evropská komise udělala auditní zprávu na místě, ověřila projektové žádosti, prověřila auditní evidence, ověřovala konání pana premiéra," popisuje mechanismus, jakým způsobem obdobné kontroly probíhají. Kontroloři z Bruselu byli v Česku v lednu. Vzhledem k tomuto podrobnému procesu si proto neumí představit, s jakými připomínkami by mohla česká strana přijít, aby stávající postoj Evropské komise zvrátila.

Nevšiml jsem si, že by Babiš Agrofert prodal, říká senátor

České úřady, především ministerstvo financí a pro místní rozvoj, mají nyní dva měsíce na to, aby proti návrhu zprávy vznesly námitky. I poté však Wagenknecht očekává od Evropské komise stejný závěr. "Zpráva by se mohla změnit jedině pokud existují nové skutečnosti, které by prokázaly, že premiér neovládá Agrofert, například protože ho prodal, což si nemyslím, že se stalo," říká.

Z auditora senátorem

Čtyřicetiletý Lukáš Wagenknecht se auditům věnuje naprostou většinu svého profesního života. Zabýval se jím coby úředník na ministerstvu vnitra či na dotačním úřadu Střední Čechy. V letech 2009 až 2013 působil v auditorské společnosti Deloitte.
Z posledních let patří k jeho nejvýraznějším angažmá práce na ministerstvu financí, kde byl od února 2014 do června 2015 prvním náměstkem. Z postu ho odvolal právě kvůli sporu o projekt na správu dotací tehdejší ministr Andrej Babiš.
V loňských senátních volbách Wagenknecht uspěl jako kandidát pirátů, je senátorem za Prahu 8. Od Nadačního fondu proti korupci obdržel Cenu za odvahu za rok 2015.

Každopádně Brusel se bude muset s námitkami české strany objektivně vypořádat. Až tak učiní, vydá finální verdikt. Audit pak bude kompletní. "Standardně by to mělo být v září, pokud nenastanou nějaké politické hry," upozorňuje senátor. Pakliže bude výsledek auditu odpovídat stávajícím zjištěním, úředníci na jednotlivých ředitelstvích při Evropské komisi vyměří České republice takzvanou korekci.

Tou se rozumí vracení dotací, jak se o něm v souvislosti s možným konfliktem zájmů premiéra Babiše mluví. Kdyby na korekce doopravdy došlo, ve skutečnosti by Česko s největší pravděpodobností neposílalo peníze na účet Bruselu. V praxi by to vypadalo tak, že komise by ukrojila z dotačního balíku určeného pro Českou republiku.

Česko by peníze zpět neposlalo, zmenšil by se dotační balík

Výše korekce by se odvíjela od vážnosti porušení dotačních pravidel. Podle návrhu Evropské komise by se mělo jednat o 451,2 milionů korun.

Brusel v auditní zprávě pracuje se dvěma termíny, jež jsou pro posouzení Babišová střetu zájmů zásadní. První je únor 2017, kdy začala platit v Česku legislativa, kvůli níž šéf ANO vložil Agrofert do svěřenských fondů. Na evropském poli došlo ke zpřísnění regulí o konfliktu zájmů loni v srpnu. V návaznosti na to Česko na podzim přestalo žádat Brusel o proplácení dotací pro Agrofert, z eráru však plynou peníze dál. Jde o 161 milionů.

Pokud si Brusel řekne kvůli Babišově možném střetu zájmů o peníze zpět, podle Wagenknechta se v tu chvíli musí stát obrátit na Agrofert. Prostředky by měl po holdingu vymáhat. "Podle mě to stát musí udělat. Bylo by to trestné, kdyby se o to nesnažil. Byla by to nedovolená veřejná podpora," je přesvědčený senátor, který pod Babišem ještě coby ministrem financí 16 měsíců pracoval jako náměstek pro finanční řízení a audit. Rozešli se ale ve zlém a Wagenknecht se po nuceném odchodu z ministerstva stal jedním z nejostřejších Babišových kritiků. 

Ve světle stávajícího postoje Evropské komise má premiér podle Wagenknechta několik možností, jak by se měl zachovat. Senátor říká, že prodat Agrofert Babiše nikdo nutit nemůže, ale je třeba ho dotlačit k dodržování zákona. "Pokud je v exekutivní funkci, v níž může intervenovat do strukturálních fondů, neměl by čerpat dotace, což dělá dlouhodobě. Nebo ať čerpá dotace, ale nemůže být v exekutivní funkci," dodává Wagenknecht.

Video: Lidé Babiše sponzorují ze svých daní, tvrdí Ivan Bartoš

Ten audit tu měl být už v lednu. To, že se to protáhlo přes evropské volby, je zásadní problém, tvrdí předseda Pirátů Ivan Bartoš. | Video: Emma Smetana |  17:17

autor: Jan Horák | 2. 6. 2019 18:27

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama