Praha - Unikátní data VZP ukazují, že stát dělí zdravotnictví na dvě kategorie. Dramaticky rostou výdaje fakultních nemocnic specializovaných na nákladnou péči zvláště v onkologii, kardiologii a transplantacích. O peníze ale přicházejí menší nemocnice zaměřené na lehčí výkony a zvláště následnou péči pro starší pacienty.
Kdo má, tomu je dáno
Ze statistiky Všeobecné zdravotní pojišťovny (tabulky najdete na konci článku) vyplývá, že změny rozjel ihned po svém nástupu ministr Tomáš Julínek, jehož první náměstek Marek Šnajdr byl čtyři roky šéfem představenstva dominantní české zdravotní pojišťovny.
V letech 2007 a 2008 zvýšila VZP platby velkým fakultním nemocnicím v průměru o čtvrtinu, u krajských nemocnic se obvykle přidávalo o desetinu. Vzhledem k tomu, že se během zmíněných let zvýšily ceny o devět procent, zůstaly krajské nemocnice většinou na svém.
Do značné míry se tím vysvětluje někdejší chladný postoj hejtmanů k Julínkově zdravotnické reformě. I když byli do roku 2008 s jedinou výjimkou členy ODS, Julínek byl k jejich nemocnicím mnohem přísnější než sociálnědemokratičtí předchůdci.
Ještě hůře dopadly malé městské nemocnice, které mají od VZP příjmy do sto milionů korun ročně. Například ústavům v Tišnově, Hustopečích, Tanvaldě, Semilech, Frýdlantu, Žatci, Sušici, Berouně nebo Kutné Hoře se příjmy reálně propadly.
| Čtěte článek: Z účtů zdravotních pojišťoven se ztratilo pět miliard |
Tím se potvrzují stížnosti Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje právě menší ústavy. Přinejmenším v letech 2007 a 2008 musely léčit za méně peněz než v předchozím období.
Na stopě ztraceným miliardám
Údaje VZP vyžádané Aktuálně.cz odpovídají do značné míry na otázku, proč se ve třetím čtvrtletí roku 2008 propadla bilance největší pojišťovny o pět miliard. Z celkových dat vyplývá, že pojišťovna najednou přidala právě nemocnicím.
Na dotaz, o které nemocnice šlo, tehdy Aktuálně.cz odpověděl Julínkův náměstek Pavel Hroboň: „Začal probíhat dlouho potřebný proces soustředění specializované péče do menšího množství dobře vybavených nemocnic. Koncentrace specializované péče vede ke zvýšení kvality a k úsporám díky dostatečné erudici personálu a využití přístrojů."
Až v této chvíli, kdy VZP uvolnila přesná data o rozdělování veřejných peněz do roku 2008, se ukazuje, o jaké nemocnice konkrétně šlo.
Nejvíc skutečně vyrostly příjmy tří specializovaných pracovišť, konkrétně Masarykova onkologického ústavu v Brně, pražského Ústavu krevní transfuze a hematologie i nedalekého Revmatologického ústavu, kde se během dvou let zvýšily o 50, 45 resp. 105 procent. V korunách jim VZP zvýšila platby dohromady o 450 milionů.
Nejvíc peněz sousedům
Třem specializovaným klinikám mohla tempem růstu příjmů konkurovat jen Všeobecná fakultní nemocnice na pražském Karlově náměstí, která si polepšila o třetinu, tedy o 881 milionů ročně.
Příklad Všeobecné nemocnice však ukazuje další, tentokrát nepsané pravidlo rozdělování zdravotnických peněz. Nejen za Julínka, ale také za jeho předchůdců dostává přednost nemocnice, která doslova sousedí s ministerstvem zdravotnictví a jejíž bývalý šéf Pavel Horák obsadil už v roce 2005 místo generálního ředitele VZP.
| Čtěte článek: Nemocnice krajů dostávají méně, než státu i soukromníků |
V Julínkově období se pravidlo centralizace ještě prohloubilo. Při zvyšování příjmů se mohly pražskému premiantovi rovnat jen další tři nemocnice z hlavního města (IKEM, Bulovka, Vinohrady). Jedinou výjimkou byla fakultní nemocnice v Olomouci. U zmíněných fakultních nemocnic zároveň platí, že jejich ředitelská místa nově obsadil Julínek.
Soumrak soukromníků
Centralizaci potvrzují i údaje o nemocnicích mimo Prahu a Brno. Rychleji rostou příjmy nemocnic v krajských městech. Například v Českých Budějovicích díky tomu vybudovali novou kardiologii a spolu s nimi si za Julínka polepšili i ostatní. Nápadnou výjimkou zůstávají odlehlé Karlovy Vary. Tamní lékařské protesty jsou pochopitelné vzhledem k tomu, že příjmy krajské nemocnice od VZP reálně klesly o dvě procenta.
Ostatní pojišťovny těžko mohly bilanci vyrovnat, protože stejně jako jinde také v Karlových Varech zajišťuje VZP přes dvě třetiny nemocničních příjmů.
Julínkův model financování je překvapivě méně příznivý pro soukromé nemocnice. Rychlým tempem se díky kardiologickému oddělení i nadále zvyšují příjmy nemocnice v Třinci-Podlesí, která je vlajkovou lodí zdravotnického impéria Tomáše Chrenka.
Rovnat se jí ale mohou už jen ústavy ve Velkém Meziříčí a Karviné, které se specializují na výměnu kloubů a další nemoci pohybového ústrojí.
Nejistota po operaci
Nevýhody Julínkovy strategie kritizuje předseda nemocniční asociace Eduard Sohlich: „Situace v regionálních nemocnicích se dlouhodobě zhoršuje," napsal letos na jaře. Tím vzniká vážný problém pro pacienty, kteří jsou pár dnů po drahé operaci převáženi na doléčení do menších nemocnic, kde se potýkají s nedostatkem personálu a vybavení.
V posledních dvou letech se ukazuje další riziko centralizace. Právě nemocnice, kterým VZP nejvíc zvýšila příjmy, nakupují předražené přístroje pro speciální operace. Nejznámější je příklad ústeckého nemocničního holdingu. Ten uspořádal výběrové řízení za půl miliardy s podmínkami, které mohla splnit jediná česká firma. Bez soutěže nemocnice logicky nezískala lepší cenu.
Obdobně postupují například nemocnice v Olomouci a Liberci, databáze ministerstva financí potvrzuje v některých případech stejnou praxi také u Všeobecné fakultní nemocnice.
