Praha - Zdravotnické finance se dostaly pod kontrolu. Svědčí o tom účty VZP, které má Aktuálně.cz k dispozici.
Výdaje největší pojišťovny vyrostly v roce 2006 jen o tři procenta za rok, nejméně za posledních deset let. Protože příjmy rostly rychleji, mohla VZP splácet své dluhy.
"Vyšlo to velmi přesně podle našeho předpokladu," komentoval výsledky David Rath, který v roce 2006 jako ministr nasadil na výdaje zdravotníků velmi přísné regulace.
"Potvrzuje, že nemusíme být prostými diváky, kteří věčně v úžasu sledují, kam se zdravotnictví vyvíjí. Je to ekonomický systém, který citlivě reaguje na ekonomické a mocenské podněty," potvrzuje účinnost Rathových zásahů Pavel Vepřek, který patřil k jeho kritikům a dnes řídí strategické oddělení VZP.
Vepřek pouze upozorňuje, že efekt rychlých silových řešení se také rychle vyčerpá. "Dokonce může být okamžitě vyvážen skokem na druhou stranu," varuje Vepřek, který by očekával, že se shora bude zasahovat podle dlouhodobé koncepce.
Víc nemocnicím a specialistům
Rathův plán vyšel i v detailech. Někdejší ministr chtěl přidat nemocnicím, naopak ubrat výdaje na léky a na ambulantní vyšetření drahými diagnostickými přístroji.
Nemocnicím se skutečně přidalo o víc než deset procent, naopak výdaje na léky a vyšetření poklesly. "Měl se tak vyrovnat jednostranný vývoj, posledních let" upozorňuje Rath, že právě příjmy farmaceutů a laboratoří se zvyšovaly rekordním tempem.
V ambulantní sféře rostly průměrně příjmy praktických lékařů, rychleji platby pro ambulantní specialisty, u zubařů se růst příjmů z VZP zastavil. O deset procent se snížily dotace lázním.
Co z toho má pacient?
Dlouhodobé srovnání však upozorňuje, že Rathův zásah pouze nekorigoval předchozí vývoj.
Od roku 1998 spotřebují ambulance, nemocnice a léky na recepty zhruba stejnou část rozpočtu VZP. Nemocnice 49 procent, léky 22 procent, ambulance 21 a půl procenta.
Odchylka po regulacích jednotlivých ministrů nepřekračovala v žádném roce jedno procento. Rath však zvýšil podíl nemocnic téměř o čtyři procenta, podíl léků klesl o víc než dvě procenta.
"Otázka však zní, co za to pacienti v nemocnicích dostali navíc," ptá se ředitel Vepřek.
Odpovědět na tuto otázku může až podrobnější průzkum. Dostupná data o loňském vývoji ve zdravotnictví nabízí jen Český statistický úřad. V celém zdravotním a sociálním sektoru vyrostly loňské mzdy v průměru téměř o deset procent. Pokud by se to týkalo konkrétně nemocnic, rozpustil by se Rathův dárek většinou v platech.
Rath argumentuje tím, že výdaje na léky u nás spolknou větší podíl zdravotnického rozpočtu než v západní Evropě, naopak platy lékařů jsou mnohem méně významnou položkou. Po vstupu do Evropské unie je podle něho třeba zvýšit mzdy především nejlepším lékařům, kteří by mohli snadno najít práci v zahraničí.
Kritikům vadí, že ministr přidal všem nemocnicím plošně, bez ohledu na to, jak dobře léčí.