Praha - Představte si, že byste místo dvanácti stovek platili za jízdu po dálnicích čtyři nebo pět tisíc korun ročně.
Skupina dopravních expertů začala pracovat na plánu, jak by stát mohl získat až čtyřnásobek toho, co vybere na dálničních známkách pro osobní automobily.
Místo letošních přibližně 2,8 miliard až čtyřnásobně více - okolo 12 miliard.
Stačí k tomu relativně jednoduchý krok: aby řidiči platili za přesně ujeté kilometry dálnice, stejně jako nyní platí nákladní vozidla.
Návrhy Dopravní Technologicko-Ekonomické platformy (D-TEP), která sdružuje například vysokoškolské učitele nebo vědecké pracovníky, by se mohly stát jedním z podkladů pro politiky a státní úředníky při přechodu osobních aut od dálničních známek k výkonovému zpoplatnění dálnic.
"Všichni to víceméně chtějí. Otázkou je, jakým způsobem by to mělo být a od kdy," řekl Aktuálně.cz Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Nyní přitom vzniká meziresortní komise, která by se měla zabývat i zpoplatněním dálnic.
Průměrné ceny mýta v Evropě
(v centech za 1 km dálnice)
- Itálie: 6,76
- Chorvatsko: 5,68
- Francie: 9,72
- Španělsko: 7,34
- Portugalsko: 8,22
Čech 30 haléřů, Francouz 2,4 koruny
V součanosti průměrný český motorista zaplatí za jízdu po tuzemské dálnici 0,35 korun za jeden kilometr, pokud se nepočítají daně z pohonných hmot.
Ovšem například v Chorvatsku vyjde kilometr dálnice na 1,4 korun, v Itálii 1,7 korun a ve Francii dokonce 2,4 koruny.
Pokud by se tedy například platilo v Česku za dálnice jako v nejlevnějším Chorvatsku, zaplatil by český motorista, který jezdí po dálnicích často, až několikanásobně více než současných 1,2 tisíc korun za roční dálniční známku.
Modelový příklad: Obyvatel satelitu jezdí každý den do Prahy do práce. Tam a zpátky po dálnici 20 kilometrů. Pokud by tuto trasu ujel 250krát za rok, zaplatil by 7 tisíc korun.
"My ale zatím žádná konkrétní čísla říkat nechceme, bylo by to střílení od boku," řekl Aktuálně.cz jeden z členů neformální skupiny Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu. "Jsem teprve na začátku," dodal.
Množstevní sleva na kilometry
Podle Hájka se totiž sazba, respektive sazby musí nastavit tak, aby platili více, kteří po dálnicích nejvíce jezdí, ale zároveň aby cena nevytlačila z dálnice nízkopříjmové skupiny obyvatel.
"Je nespravedlivé, když někdo jede jednou za čas po dálnici na nákup a platí za známku stejně jako ten, kde jezdí po dálnici dvakrát denně," poznamenal Hájek.
Dodal, že systém sazeb by mohl například fungovat podobně jako poplatky pro mobilní operátory. Za vyšší poplatek má majitel telefonu levnější minutu volání, obdobné by to mohlo být s dálničními kilometry.
V Itálii si zase řidič může koupit za částku okolo 200 euro (asi 5 tisíc korun) neomezenou roční jízdu po všech dálnicích.
"Existují různé možnosti, budeme teď na tom pracovat," řekl Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu.
Nové peníze na nové dálnice
Experti v neformální skupině soudí, že je také velký prostor pro zdražování mýta pro nákladní automobily.
Průměrná sazba je 4 koruny za kilometr, v sousedním Rakousku je to dvojnásobek.
Pokud by se mýto zvedlo na rakouskou úroveň, vyneslo by to státu podle odborníků dalších až deset miliard korun. Všechny vybrané peníze - i od osobních aut - by pak měly směřovat na stavbu nových dálnic.
Díky vyšším příjmům z mýta by pak podle expertů mohla klesnout například daň na pohonné hmoty a silniční daň. Vyšší mýto by navíc nutilo přepravce více využívat kombinovanou dopravu. Mýto by zároveň mohlo být levnější v době, kdy není takový provoz.
