ČTĚTE SPECIÁL
V americkém Kongresu debata o umístění protiraketovém systému na území České republiky a Polska ještě ani nezačala, uvedli poslanci poté, co se během týdne setkali s více než dvěma desítkami kongresmanů a odborníků, kteří se věnují zejména otázkám bezpečnosti Spojených států.
Česká debata daleko předběhla debatu ve Spojených státech, tady vše přehlušil Irák, respektive válka v Iráku, shodli se poslanci.
Hamáček (ČSSD) a Liška (Zelení) vyrazili do USA každý sám, ale s politiky a odborníky se setkávají společně. Míní také, že Česko by stejně jako Polsko mělo počkat, jak debata ve Spojených státech dopadne.
Liška pak upozorňuje, že kdyby Češi řekli nyní ano, posloužili by jen americké Agentuře pro raketovou obranu, která chce základnu prosadit. Kongresmani zatím podle něho nejsou zajedno, zda vůbec takový systém v Evropě budovat.
Politici by pro své ano radarové základně nyní podporu u občanů hledali těžko. Podle nejnovějšího šetření Centra pro výzkum veřejného mínění nechtějí radar na našem území více než tři pětiny lidí. Téměř tři čtvrtiny Čechů by pak rády o této věci hlasovaly v referendu.
Hamáček odhaduje, že američtí zákonodárci se radaru začnou věnovat až někdy v dubnu. V září teprve přijde na řadu schvalování rozpočtu USA. Ten je pro vybudování radaru klíčový.
"Je velmi pravděpodobné, téměř jisté, že budou navrhovány škrty a někdy i zásadní, právě v této položce. Narozdíl od některých republikánů nemají demokratičtí kongresmani dosud jasný názor na to, jak se za těch několik měsíců zachovají. Obecně potvrzují, že jejich názor k této položce rozpočtu je velmi skeptický, možná až negativní," řekl Aktuálně.cz Liška.
Češi nástrojem americké vládní lobby
Podle Ondřeje Lišky bude klíčovou roli při schvalování rozpočtu hrát právě Agentura pro raketovou obranu.
"V případě, že naše vláda odpoví na diplomatickou nótu Spojených států pozitivně, bezesporu se tato kladná odpověď stane argumentem Agentury pro raketovou obranu, že je takovýto druh obrany potřeba," soudí Liška.
Tvrdí, že agentura, která spadá pod ministerstvo obrany, potřebuje další peníze na své financování a využije kongresmany k tomu, aby peníze dostala.
Oba poslanci se shodli, že bychom proto neměli Američanům odpovídat tak rychle. "Počkal bych na vývoj debaty a pak bych přistupoval k nějakému rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz Hamáček.
Češi s odpovědí spěchají, může to být ale ostuda
Topolánkova vláda chce ale na americkou nótu odpovědět co nejdříve. Obsah naší odpovědi zůstává zatím utajen, stejně jako obsah příloh, kterými si chce vláda zajistit co nejvýhodnější vyjednávací pozice.
Pokud odpověď Česká republika uspěchá, může nakonec vše skončit velkou ostudou, tvrdí však poslanci z USA. Američané se totiž na podzim můžou rozhodnout financování protiraketové obrany odložit. "To by byla mezinárodní blamáž a image Česka v zahraničí by to rozhodně neprospělo" doplnil Hamáček.
O tom, zda-li by česká vláda měla nótu z těchto důvodů pozdržet, budou Zelení mluvit na svém předsednictvu v sobotu. Liška teď nedokáže odhadnout, jestli odklad odpovědi zelení navrhnou svým koaličním partnerům.
"Oddálením té odpovědi se nedopustíme ničeho neadekvátního," tvrdí Liška.
Co dělala vláda?
Sociální demokrat Jan Hamáček vládu kritizuje. "Překvapilo mě, jak málo informací jsme o té věci v Praze dostali, ani vláda si nezjistila situaci v Kongresu nebo na politické scéně. Ta debata u nás mohla být úplně v jiném gardu. U nás se to prezentuje jako hotová věc. Ale tak to není," řekl.
Oba poslanci se také kongresmanů ptali na to, jestli by souhlas s protiraketovým obranným systémem měla vyjádřit i Severoatlantická aliance.
"Většina kongresmanů, se kterými jsem mluvil, považuje naši snahu, aby to bylo projednáno na širší platformě (tedy v rámci NATO) za legitimní a vítají to," řekl Liška.
Hamáček ale tvrdí, že tato věc republikány a demokraty rozděluje. "Republikáni tvrdí, že cesta pouze bilaterální dohody je možná. Demokraté jsou pro debatu s NATO, ale i v tom smyslu, jestli se nezaměřit například na mobilní raketovou obranu namísto 'pevných' základen," uvedl Hamáček.
