Praha - Na různých místech Česka leží pod zemí ložiska zlata, jehož hodnotu odhaduje ministerstvo průmyslu až na 400 miliard korun.
A podle úřadu ministra Martina Kuby by se zlato a další drahé kovy mohly stát pro českou ekonomiku lékem na globální finanční krize. Cena zlata přitom během globální finanční krize neklesla, na rozdíl například od ropy. Spíše se zvedala.
"Využívání domácích rudních ložisek by bylo v období dluhových krizí i vysoce přínosné pro státní rozpočet," píše proto ministerstvo průmyslu v návrhu surovinové koncepce, který má Aktuálně.cz k dispozici.
Jenže je tady jedna významná překážka - ochrana přírody. Ministerstvo životního prostředí v minulých letech všechny pokusy o průzkum zlatých ložisek stoplo. Ať to bylo před lety v blízkosti Kašperských Hor na Šumavě či v Mokrsku ve středním Povltaví nebo naposledy ve Zlatých Horách v Jeseníkách.
Kuba potřebuje Chalupu
Ministr Kuba ví, že bez vstřícnějšího postoje ministerstva životního prostředí zůstane jeho úvaha pouze na papíře.
Proto jeho úřad v návrhu surovinové politiky napsal, že je nezbytné, aby se "přehodnocení potenciálu domácích rudních ložisek podle nových ekonomických podmínek stalo prioritou věcně odpovědných resortů ministerstva průmyslu a ministerstva životního prostředí".
Ministerstvo Tomáše Chalupy na to neříká "ano", ale ani "ne". Konstatuje, že je nutné každou žádost o průzkum posoudit podle zákona o geologických pracích.
"Na ministerstvu neexistuje a neexistovala doktrína, že průzkum žádného ložiska zlata nelze a priori povolit, tedy že nelze stanovit průzkumní území pro tyto účely. Neříkáme svévolně ano, či ne," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.
Zlato v Česku
- Na území Česka se zlato těžilo už před několika tisíci lety.
- Mezi velká historická ložiska patří Písek, Kašperské Hory, Jílové u Prahy, Zlaté Hory v Jeseníkách nebo Roudný u Vlašimi.
- Těžba zlata v Česku skončila v roce 1994 ve Zlatých Horách.
- V Česku je minimálně 15 zlatých ložisek, mezi nejvýznamnější patří Kašperské Hory a Mokrsko.
- Pod zemí se nacházejí stovky tun zlata, jeho hodnota dosahuje stovek miliard korun.
Zlato pro budoucí generace
Uvedl, že ministerstvo u každé konkrétní žádosti vede správní řízení a posuzuje například kvalifikaci žadatele, soulad s platnými zákony, surovinovou politikou a státní politikou životního prostředí, nebo hodnotí, zda další veřejný zájem - třeba ochrana přírody - nepřevyšuje zájem na průzkumu a případné těžbě ložiska.
Ministerstvo připomnělo, že dosud platná surovinová politika z roku 1999 sice průzkum či dobývání zlata přímo nezakázala, ovšem zdůraznila významný vliv těchto činností na životní prostředí.
Koncepce proto obsahuje formulaci o nutnosti "zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi".
"Tato ochrana je zajištěna stanovením chráněných ložiskových území, a jak je vidět na stoupající ceně zlata, myšlenka zachování těchto zásob pro budoucí generace rozhodně nebyla špatná," uvedl mluvčí Vitík.
Rekordní ceny
Zatímco na konci 90. let se cena pohybovala mezi 200 a 300 dolary za trojskou unci, v září 2009 překročila tisíc dolarů a o rok později se dokonce přiblížila až ke 2 tisícům dolarů.
Navrhovaná surovinová politika ovšem už formulaci "zachování pro budoucí generace" neobsahuje. Chalupovo ministerstvo upozorňuje, že ekologické aspekty průzkumu a dobývání zlata se v navrhované koncepci vůbec neobjevily.
Podle ministerstva průmyslu by se zlatá ložiska mohla využít jen při "dodržování přísných požadavků ochrany životního prostředí".
Zákaz kyanidového loužení
Ministr průmyslu Kuba naopak kritizuje paragraf horní zákon, který nepovoluje při získávání zlata používat kyanidové loužení. Zákaz prudce jedovatého kyanidu prosadili do zákona začátkem tohoto století odpůrci těžby zlata.
Podle ministerstva takový paragraf do zákona nepatří. "Je zřejmé, že toto ustanovení vylučující použití jediné účinné moderní úpravárenské metody zlatonosných rud automaticky nesystémově znemožňuje využití téměř všech evidovaných zásob zlatých rud," uvedlo ministerstvo.
Úřad Tomáše Chalupy připomněl, že bohatá a snadno upravitelná ložiska vytěžili naši předkové. V Česku sice zbyly relativně velké zásoby, ale obtížněji upravitelné, protože většina zlata je jemně rozptýlena v hornině - na tunu horniny obvykle připadá jen několik gramů zlata.
"Celá vytěžená hornina se proto musí jemně podrtit a následně upravovat gravitačně, flotačně a většinou také - aby bylo dosaženo ekonomicky vysokých výnosů - kyanidem," poznamenal mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.
