Dvaadvacetiletý Semen z ruského Jekatěrinburgu nastoupil před třemi roky na Dopravní fakultu Českého vysokého učení technického (ČVUT), kde nyní studuje obor Inteligentní dopravní systémy. Jenže teď neví, jestli ho bude moct dokončit právě kvůli sankcím Evropské unie.
Vysoké školy nyní vytváří seznam kritických oborů, jejichž vystudování ruskými či běloruskými studenty mohlo představovat hrozbu v podobě posílení jejich zemí. Jinými slovy, nemělo by dojít k tomu, aby se ruský nebo běloruský student naučil na české vysoké škole používat technologii, kterou by poté mohlo Rusko použít ve válce. Sankce se týkají nejen stávajících studentů, ale i uchazečů o studium.
"Tato situace je absurdní. Nevím, jak jinak ji popsat," rozčiluje se student bakalářského programu Semen. "Moc dobře vědí, že jsme tu kvůli studiu. Dodržujeme všechna pravidla a zákony. Mohou si to klidně ověřit. Studujeme, odvádíme daně, děláme všechno jako běžní občané Česka," říká. Domů do Ruska prý jezdí jen navštěvovat příbuzné. "Za čtyři roky pobytu v Česku jsem strávil v Rusku dohromady čtyři měsíce," dodává student.
Stávajícím studentům by škola měla nejdříve nabídnout možnost přestoupit do jiného studijního programu nebo individuální studijní plán s odložením kritických předmětů. Univerzita má také možnost požádat Finanční analytický úřad o udělení výjimky pro daného studenta. Když ji nedostane, univerzita mu má studium přerušit.
Tento postup vyplývá z dopisu, který vysokým školám zaslala náměstkyně ministra školství Radka Wildová a který má deník Aktuálně.cz k dispozici. Náměstkyně v něm upozorňuje, že pokud se sankcemi nebude univerzita řídit, vystaví se riziku snížení kredibility v mezinárodním měřítku.
Na ČVUT pomůže i motivační dopis
Seznam, ve kterém jsou bakalářské, magisterské i doktorské obory, již v tomto týdnu sestavilo například ČVUT. Mezi kritické obory - tedy ty, které ruští a běloruští studenti nesmí studovat - škola zařadila například strojírenství, kybernetiku a robotiku, letectví a kosmonautiku, bioinženýrství, provoz a řízení letecké dopravy, aplikovanou fyziku, informatiku či obor profesionální pilot.
Obor Inteligentní dopravní systémy, který studuje Semen zmíněný v úvodu článku, je zařazen mezi kritické až v navazujícím magisterském studiu. Podobně jako u jiných programů se v něm totiž na bakalářském studii nevyučují rizikové předměty, které přichází na řadu až na magisterském stupni.
Na ČVUT studuje v současnosti 740 ruských a necelých osm desítek běloruských studentů. Mluvčí univerzity Kateřina Veselá vysvětluje, že v oborech, které nebyly zařazeny mezi kritické, k žádným změnám nedojde. U rizikových dostanou studenti individuální studijní plán, nebo jim bude přerušeno studium, případně mohou ojediněle na návrh děkana získat výjimku a ve studiu pokračovat.
"ČVUT nechce jít cestou plošných opatření. Studenti z Ruska a Běloruska musejí podat do 19. srpna žádost o pokračování ve studiu a mohou k ní přiložit i motivační dopis," vysvětluje Veselá. V dopise by měl student vysvětlit důvody, proč chce na ČVUT dále studovat a proč chce pobývat v Česku. Žádost pak individuálně posoudí vedení jednotlivých fakult.
Mluvčí Veselá zdůrazňuje, že motivační dopis je dobrovolný, studenti ho tedy psát nemusí. Může však pro ně být výhodou. "Snahou ČVUT je, aby současní studenti, kteří prokazatelně nejsou napojeni na autokratické režimy Ruska a Běloruska a jejich prominenty, mohli svá studia úspěšně dokončit. V odůvodněných případech bude studium maximálně přerušeno," popisuje Veselá s tím, že ale do kritických bakalářských oborů nebudou noví studenti z obou zemí přijímáni vůbec.
S nejistotou ohledně budoucího studia se tak setkal i další rodák z Jekatěrinburgu, třiadvacetiletý Aleksandr, který žije už devět měsíců v Česku. A nyní zde chce i studovat. Vybral si bakalářský program Technika a technologie v dopravě a spojích na pražské ČVUT. Domnívá se, že tam najde nejlepší uplatnění teoretických poznatků, které získal během své víc než dvouleté pracovní zkušenosti s přepravou vozidel do Ruska.
"ČVUT je nejvhodnější školou pro studium logistiky. Nikam jinam jsem se ani nehlásil," líčí uchazeč. Ještě před přijímacími zkouškami mu však přišel e-mail, ve kterém stálo, že pozvánka na přijímací zkoušku je sice platná, ale vzhledem k situaci nelze garantovat přijetí ke studiu.
Co bude dál, neví ani studentka třetího ročníku bakalářského programu Inteligentní dopravní systémy na ČVUT Ekaterina. Pro řádné dokončení studia jí zbývá splnit jenom dva předměty a odevzdat závěrečnou práci. Jenže jeden z předmětů, stejně jako téma její závěrečné práce, kterým je využití IT v letectví, spadají pod kritické. "Cítím se v pasti. Mám pocit, že nás utlačují jenom na základě státní příslušnosti," popisuje Ekaterina.
Někteří z ruských a běloruských studentů dokonce před časem protestovali před ministerstvem školství. Ministr Petr Gazdík (STAN) vysvětluje, že problém se týká především doktorských oborů. Řešení podle něj spočívá v individuálním posouzení ze strany Finančního analytického úřadu.
"Neslíbím všem ruským a běloruským studentům, že tady budou moct zůstat studovat. V případě, že se ukáže, že někdo z nich je úzce napojen na tamní režim a je bezpečnostním rizikem, tak se může stát, že mu to nebude umožněno. Naprostá většina z nich ale bezpečnostní riziko není," říká Gazdík.
Rizikoví piloti i informatici
Další školou, která již sestavila seznam rizikových oborů, je Vysoké učení technické v Brně. Na seznam kritických studijních programů škola zařadila informační technologie, informační bezpečnost, stavební inženýrství, leteckou a kosmickou techniku či obor profesionální pilot. U některých oborů se chce ještě škola zeptat na názor Finančního analytického úřadu. "O konkrétních řešeních bude rozhodovat vždy děkan fakulty," vysvětluje mluvčí školy Radana Koudelová.
Studentům kritických oborů škola nabídne přestup do jiného studijního programu. Studenti doktorského studia budou moct změnit téma studia nebo disertační práce tak, aby jejich studium už nebylo označováno za kritické. "V případě, že student nabídku nepřijme, budeme mu muset studium po ukončení letního semestru přerušit, a to na dobu trvání sankcí," stojí v rozhodnutí rektora Vysokého učení technického.
Pokud se některý děkan rozhodne udělit studentovi výjimku, může podle mluvčí přihlédnout například k tomu, že student žije v Česku dlouhodobě, žádá zde o azyl či občanství, v minulosti byl ve své vlasti perzekuován nebo má těsně před ukončením studia. "Tudíž se už, jednoduše řečeno, všechno stejně naučil," vysvětluje Koudelová. Vysoké učení technické nyní zjišťuje počty studentů, kterých by se opatření měla týkat. K případnému přerušení studia či přestupu do jiných oborů dojde podle Koudelové po skončení letního semestru.
Na rozdíl od obou zmíněných technických škol se k téměř žádným opatřením nemusí uchylovat Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. "Studijní materiály pro výuku vycházejí z veřejně dostupných materiálů, takže zde nemáme žádná omezení. Pouze uchazečům do studijního programu Energie a paliva nabízíme alternativní studijní program," vysvětluje mluvčí školy Michal Janovský.
Také Univerzita Karlova vytipovala několik potenciálně rizikových studijních programů, mezi které patří ty věnující se speciálním počítačům a komunikačním systémů či biotechnologii.
Mluvčí univerzity Václav Hájek tvrdí, že se snaží najít takové řešení, které umožní ruským a běloruským studentům pokračování ve studiu, ale zároveň neporuší evropské sankce a nařízení vlády. "Budeme se jim snažit nabídnout například alternativní studijní plán nebo možnost úpravy závěrečné práce na jiné téma tak, aby mohli úspěšně dokončit studium," říká mluvčí.
