Praha - František Mrázek si na mafiána pouze hrál, říká kontroverzní podnikatel Miroslav Provod, který ve své době patřil k jeho nejbližším spolupracovníkům.
"Lidé, kteří pana Mrázka opravdu znali, vědí, že si na mafiána občas pouze hrál, žádným mafiánem ale samozřejmě nebyl. Byla to póza, která jej zřejmě bavila. Vytvářel kolem sebe stav, aby si lidé mysleli, že to tak je, ve skutečnosti tomu tak ale nebylo," řekl Provod v rozhovoru, který poskytl dva měsíce poté, co opustil brány vězení.
V cele si odseděl za mnohamilionové daňové úniky půlku trestu.
Mrázka policie podezřívala z několika vražd a podvodů, podle Provoda jsou to ale mediální bubliny.
"Sám hlavní vyšetřovatel vraždy Františka Mrázka - pan Řečínský - mi řekl, že dvě třetiny veškerých informací, které jsou o panu Mrázkovi publikovány, jsou totální nesmysly," tvrdí.
Spolu s Provodem soud v roce 2006 odsoudil celkem čtyři podnikatele. Ve vězení ale seděl pouze Miroslav Provod. Tomáš Pitr a Vratislav Romanovský utekli z Česka. Jiří Syrovátka se trestu vyhnul kvůli těžké nemoci.
Uprchlík Pitr je s největší pravděpodobností ve Švýcarsku nebo Rakousku. Poslední zprávy mluví o tom, že čas od času si zajede i do rodného Česka a navíc zde čile obchoduje. Deník Aktuálně.cz nedávno upozornil, že s vysokou pravděpodobností stojí v pozadí nelegálního obchodu s alkoholem.
Provod podle svých slov nelituje toho, že do vězení nastoupil. "Nikdy bych si v situaci Pitra nemohl být jistý, že mě někde někdo nevypátrá... dříve nebo později," myslí si Provod.
Redakci rozhovor poskytl pouze s podmínkou, že jej bude moci autorizovat a redakce akceptuje zásahy. Těch skutečně nebylo málo, Miroslav Provod trval na přepsání celých rozsáhlých částí rozhovoru. Interview vám tedy přinášíme tak, jak si jej Provod upravil.
A.cz: Nedávno jste vyšel z vězení. Nelitujete po této zkušenosti toho, že jste nastoupil? Neříkal jste si ve vězení, ten Pitr udělal dobře, že utekl?
Na to není jednoduchá odpověď. To, jak to formulujete, jsem si ale určitě v duchu neříkal. Nikdy bych si v situaci Pitra nemohl být jistý, že mě někde někdo nevypátrá... dříve nebo později.
A.cz: Kdyby Pitr neutekl, mohl být také venku...
Jeho perspektiva zatím není nijak dobrá. Jsem si jistý, že jeho rodina si určitě říká, že kdyby nastoupil, byl by už doma. Takhle se musí asi spolu scházet tajně, nic určitého ale opravdu nevím.
A.cz: Podle našich informací byl Pitr za tu dobu několikrát v Česku. Kontatoval vás?
Na to se mě ptají lidé poměrně často. Neozval se, protože ani nemá důvod se mi ozývat. Naše cesty se rozešly v roce 1996. Měli jsme spolu společné pouze soudní jednání.
Od roku 1996 jsem se s Pitrem sešel všeho všudy třikrát v Carrefouru, jedinkrát přijel za mnou na Orlík. Neměli jsme žádné společné aktivity.
A.cz: Tušil jste, že chce utéct?
Když jsme se viděli naposledy, říkal, že do výkonu trestu nastoupí. Pak ale také tvrdil, že nás - nebo možná pouze jeho - chtějí ve věznici oběsit. Měl strach o život. Já ho ale svým způsobem chápu.
A.cz: Co vám říkal, z čeho měl mít strach?
To já nevím, mně se s ničím konkrétním nikdy nesvěřoval. Jednou se pouze zmínil, že chce něco zveřejnit. A potom, že v naší kauze bude klid. Řekl to pár dní předtím, než jsme obdrželi od soudu oznámení, abychom nejpozději do 24 hodin nastoupili do výkonu trestu.
Byl jsem Mrázkův přítel, pak jen společník
A.cz: Jaký máte jako bývalý Mrázkův blízký společník názor na jeho smrt?
Tak za prvé, uvedla jste, že jsem byl Mrázkův blízký společník - mnoho novinářů zapomnělo, že se naše cesty s panem Mrázkem rozešly už v roce 1996. Od té doby jsme se viděli pouze sedmkrát. Znaly se s ním mnohem těsněji stovky dalších podnikatelů.
I s panem Pitrem je to obdobné. Viděli jsme se hlavně u soudů. Nikdy mně nikdo z nich neříkal, co dělají a mají v úmyslu. Pouze z médií jsem byl informován, že ovládali balírny Marila a ústecký podnik Setuza.
A.cz: Dobře, tak co víte jako bývalý Mrázkův společník o jeho smrti? Bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice i exdetektiv protikorupční policie Karel Tichý nedávno řekli, že František Mrázek zemřel kvůli zákulisním tahanicím o ústecký podnik Setuza.
Tato hypotéza je velmi logická. Nemám důvod nevěřit informaci, že v momentě realizace prodeje Setuzy, tj. prodeje podniku v ceně několika miliard, dojde k vraždě hlavního organizátora této transakce. Hovoří se i o tom, že i stát se snažil udělat vše pro získání Setuzy do své pravomoci. Musíme si uvědomit, že Setuza je strategický podnik. To je samo o sobě v pořádku, že si stát hájí své sféry zájmu. Na druhou stranu ale nerozumím tomu, proč stát rozprodal kdeco - např. továrnu na výrobu Semtexu v Semtíně - a najednou je pro něj méně významná Setuza strategická.
Mají-li skutečně detektivové Tichý a Kubice pravdu, pak teoreticky nelze vyloučit, že všichni držitelé významných podílů nebo přímí vlastníci ze státního pohledu strategických podniků mohou mít před sebou velice obtížně překonatelné překážky. Zástupci státu udělali v minulosti při zběsilé privatizaci závažné a diletantské chyby a nyní se je možná snaží jiní státní úředníci ještě více diletantsky napravit. Možná si prostě ti dva podnikatelé - Pitr a Mrázek - nenechali domluvit, poradit... je to pouze úvaha, do pozadí Setuzy ale opravdu nijak nevidím.
A.cz: Ještě zpátky k vašemu vztahu s Mrázkem. V roce 1996 jste se rozešli jen obchodně, nebo i jako přátelé?
Dá se říct, že jsme tehdy byli přátelé. Měli jsme sousedské aktivity v Českém Brodě.
Pro mě je blízkou osobou jedinec, se kterým se sejdu a nehovořím s ním pouze třeba o práci - do roku 1996 tomu tak bylo i s Františkem Mrázkem. Jelikož tomu ale v posledních 10 letech bylo jinak, není možné Františka Mrázka již označit jako mého blízkého přítele, ale spíše jako dávného bližšího obchodního spolupracovníka, to je určitě přesnější a výstižnější definice.
A.cz: Existuje Mrázkův archiv? Viděl jste ho někdy na vlastní oči?
Novináři tvrdí, že existuje. Možná mají pravdu, já jsem ale nic takového nikdy osobně neviděl. Nikdy mně o něm nikdo nic neříkal, pouze Tomáš Pitr se jednou zmínil, že mu policie zabavila po smrti pana Mrázka dokumenty, které si u něj pan Mrázek uschoval.
Mezi podnikateli, kteří s Mrázkem spolupracovali, se nicméně hovoří o tom, že byl chorobně závislý na vyhledávání slabých stránek lidských duší. Údajně záměrně vytvářel situace, kdy navozoval informační kriminální stav, a čekal, jak dotyčná osoba bude reagovat. Toto všechno údajně skrytou technikou dokumentoval. Nezávisle na sobě mi toto sdělily dvě osoby z Mrázkova těsného okolí. Posílal prý za jinými lidmi další lidi ověšené všelijakou technikou, aby mu donesli na ty první kompro.
A.cz: A na vás také tohle Mrázek zkoušel?
Nepatřil jsem do žádné ze sfér jeho zájmu. Například nikdy mi neukázal svůj přepychový dům v Českém Brodě, kam na pravidelné privátní diskotéky zval spousty osob, které do sféry svého zájmu zahrnoval. Provod byl od roku 1996 pro Františka Mrázka mužem bydlícím 100 km za Prahou v lese, a tudíž pro něj bez jakéhokoliv významu. Tuto informaci mám z několika míst.
Nejen od policistů, kteří jeho vraždu vyšetřovali, ale i od jeho zaměstnanců a známých, kteří u Mrázka nebo s ním spolupracovali, vím, že nebyl žádným bossem mafiánských bossů či kmotrem všech kmotrů. Lidé, kteří pana Mrázka opravdu znali, vědí, že si na mafiána občas pouze hrál, žádným mafiánem ale samozřejmě nebyl. Byla to póza, která jej zřejmě bavila.Vytvářel kolem sebe stav, aby si lidé mysleli, že to tak je, ve skutečnosti tomu tak ale nebylo. Kdyby tomu totiž tak bylo, nestýkal by se přece s ním pravidelně např. šéf Národního bezpečnostního úřadu.
A.cz: Policie Mrázka podezřívala z několika vražd a podvodů. Měl úzké napojení na některé klíčové politiky. I to byla podle vašeho názoru póza?
S Františkem Mrázkem to v žádném případě nebylo, tak jak o něm někteří novináři píší. Sám hlavní vyšetřovatel vraždy Františka Mrázka - pan Řečínský - mi sám řekl, že dvě třetiny veškerých informací, které jsou o panu Mrázkovi publikovány, jsou totální nesmysly. Někteří žurnalisté staví zajímavost informace, a tudíž i prodejnost této informace podstatně výše, než je její objektivní a skutečná reálná hodnota. Pravda bohužel často musí sklonit hlavu před potřebami komerčních zájmů. Taková je realita.
