Praha - Kdysi patřil vrabec domácí mezi hlavní polní škůdce a nejrozšířenější ptáky českých měst.
To už ovšem dávno neplatí. Vrabců je čím dál méně. Podle aktuálních dat České společnosti ornitologické jich žije v zemi už jen zhruba polovina v porovnání se stavem před třiceti lety.
Vrabec není jediný. Podobně mizí třeba i pěnkavy nebo zvonci.
"Počet ptáků v krajině se snižuje, ubývají zejména ty nejpočetnější druhy," uvedla ornitologická společnost, která analyzovala současné stavy ptactva. Velmi špatně na tom jsou především ptáci zemědělské krajiny.
"Ani v letošním Mezinárodním roce biodiverzity nemůžeme říci, že by se ptákům v Česku dařilo," řekl ředitel ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. "Pravý opak je bohužel pravdou. Právě zveřejněné výsledky poukazují na další pokles ptačích populací."
Za třicet let mínus 10 milionů ptáků
Ornitologové spočítali, že za posledních třicet let zmizelo z české krajiny více než 10 milionů ptáků.
Graf znázorňuje, jak ubývá vrabce domácího
"Ptáci jsou dobrým indikátorem stavu přírodního prostředí, protože stojí na vrcholu potravní pyramidy a současně rychle reagují na změny prostředí. Pokud se podmínky pro některý druh zlepší, rychle se to projeví. Skutečnost je ale přesně opačná, ptáků u nás stále ubývá," uvedla ornitologické společnost.
Ptáci přicházejí o své prostředí
Hlavní příčina úbytku ptactva je ztráta jejich přirozeného prostředí. Například zmiňovaní vrabci jsou ve městech vázáni na parkové plochy s keři a travnatými pásy, vnitroblokovou zeleň. Nejvíce jim vyhovovala ta méně udržovaná.
Jenže to se změnilo. Zeleň ve většině měst je přesně střižená, trávníky posekané, mizí i proluky mezi domy, poškozená omítka, kam se vrabci mohli ukrýt. Architektonicky udržované prostředí se pro vrabce stává "biologicky sterilní".
Podobně sterilní je i zemědělská krajina, která víceméně slouží jenom k tomu, aby se na ní něco pěstovalo. "Stejně by se daly plodiny pěstovat třeba ve vaně," řekl Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Například počty skřivana polního se od počátku 80. let minulého století snížily o více než 35 procent, čejky chocholaté dokonce skoro o 90 procent.
Ptactvu ovšem vadí i zabetonovávání krajiny výstavbou nových satelitů nebo supermarketů či skladišť nebo budování nových dálnic a silnic. Nepříznivý je podle ornitologů i stav lesních ptáků, i když jejich úbytek není tak markantní.
Další hrozbou je oteplování
Další reálnou hrozbou pro české ptactvo představuje globální oteplování, kvůli němuž se budou druhy stěhovat z jihu na sever. Pro Česko to ovšem znamená, že víc druhů zmizí, než se sem přistěhuje. Někteří ptáci navíc nenávratně zmizí, protože potřebují ke svému životu specifické podmínky vybrané oblasti.
Z Česka by měl kvůli klimatickým změnám odletět například budníček větší nebo datlík tříprstý. Naopak na jižní Moravě se objevuje "přistěhovalkyně" vlha pestrá.
