Pohled je to majestátní. Člověk musí po krkolomné pěšince podél nebezpečně vypadajícího srázu trochu zariskovat, aby se dostal na místo, kde mu nebudou překážet stromy a křoviska. Za tu fotku to ale stojí.
Při shlédnutí na řeku meandrující mezi skalnatými vrchy si návštěvník automaticky vybaví ústřední melodii Vltavy Bedřicha Smetany. Ačkoli peřeje Svatojánských proudů, které ji částečně inspirovaly, už dávno zaplavila nádrž Štěchovice.
I nyní, kolem poledne ve všední den, lze na skalnatém vršku narazit na několik skupinek mladých lidí, kteří se střídají ve fotografování a pózování. "Jsme tady poprvé. Našli jsme to na internetu na stránkách, kde jsou tipy na výlety. Ten výhled je opravdu krásný," popisuje třeba mladý muž, který si nepřeje být jmenován, zatímco si s telefonem v ruce fotí výhled.
Ne nadarmo platí vyhlídka Máj mezi "nejinstagramovější" místa Česka. Fotky odsud přistávají na síti přes léto každý den, místo lidé označili u skoro třiceti tisíc příspěvků.
Jenže tyto fotografie odhalují jen zlomek reality, kterou je současná vyhlídka Máj. Když se člověk podívá jen trochu mimo hlavní trasu, narazí na ledacos. Kilometrová trasa od parkoviště nahoru je obklopena pohozenými kapesníčky nebo hůře vlhčenými ubrousky, které se v přírodě nerozkládají.
K tomu desítky nedopalků, plechovky od piva a krabičky od cigaret. V trávě nedaleko vyhlídky se dokonce válí obal od kondomu. A to není jediný problém masového turismu, který v posledních letech místo třicet kilometrů jižně od Prahy ovládl.
"Nárůst turismu dnes sledujeme po celém světě. Ale třeba na horách jsou na tyto návaly zvyklí. Jsou tam na to prostory a infrastruktura. Tady není nic," říká Kateřina Tichá, starostka blízkých Krňan. "Lidi přijedou, atakují a odjedou. Ničí přírodu, ničí okolí, parkují lidem před vjezdem i na zahradě. Místní jsou z toho nešťastní a my z toho máme jen potíže," dodává.
"Jsou schopní zajet až do kompostu"
Máj a také dva kilometry vzdálená Smetanova vyhlídka vždy patřily k oblíbeným zastávkám turistů, kteří podél Vltavy vyráželi na pěší túry. V posledních letech ale nastaly dvě zásadní změny. Míst si všimli filmaři. Nejdříve se Máj objevil v komedii Martin a Venuše, později si Smetanova vyhlídka "zahrála" v populárním filmu Teorie tygra s Jiřím Bartoškou.
Zájem turistů tak rostl. To ale ještě nebylo nic oproti tomu, co v roce 2020 způsobila covidová pandemie. Cestování se omezilo a lidé začali hledat, kam vyrazit na výlet v okolí Prahy. A zasněnou fotku s výhledem na Vltavu najednou chtěl mít ledaskdo. "Hrnuly se sem neskutečné davy lidí. Na podmínky, co tady máme, to bylo naprosto neudržitelné," vzpomíná starostka Tichá.
U místa nebylo žádné parkoviště ani veřejné toalety. Z cestiček se tak staly vyšlapané lesní bulváry, lesy zavalily odpadky, doprava začala kolabovat. "Vybudovali jsme u Máje jakési parkovišťátko, ale to nemohlo vůbec stačit. Auta stála po obou stranách komunikace až do Krňan. Stalo se i to, že cestu zcela zablokovala a nemohla projet sanitka," říká starostka.
Obyvatelé pětisethlavých Krňan, které sdružují několik menších vesnic, začali mít během chvíle davů dost. Zejména chatařům přebývajícím blízko Smetanovy vyhlídky vydržela trpělivost jen pár měsíců. Ještě ani nezačaly prázdniny a majitel jednoho z místních pozemků jedinou cestu na vyhlídku přerušil plotem s velkým varováním, že jde o soukromý pozemek. A s davy turistů byl konec.
Jenže to se v případě vyhlídky Máj, která spadá pod státní podnik Lesy ČR, nestalo. A problémy trvají dodnes. Od covidu se sice situace uklidnila, ale jen mírně. Dále trpí zejména část Krňan Teletín, který je nejblíže vyhlídce. "Na poměry vesnice, která má devadesát obyvatel, je to pořád katastrofa. Nejhorší to bývá na jaře a na podzim, ale letošní sezona je jiná. Lidé tam zůstávají i přes noc," říká místostarosta Petr Vopršal.
Že mají místní všeho dost, jde poznat už jen z toho, na kolik nápisů upozorňujících na zákaz parkování tady člověk narazí. Visí téměř na každém sloupu, u každého dvora i zelené plochy. "Kolikrát se mi stalo, že ke mně chtěli přijet známí a volali mi, že se mi nedostanou až k domu, že někdo blokuje cestu," říká přes plot jeden z místních starších obyvatel.
"Teď jsem v noci ze svého pozemku vyháněl lidi. Normálně tam přijeli spát. Jsou schopní zajet do kompostu, je jim to úplně jedno," potvrzuje historky místních místostarosta Vopršal. "Já osobně s turisty moc problém nemám. Ale co nechávají v lesích, to je hrůza," říká zase muž, který na jedné ze zahrad opravuje altán.
Právě dopad overturismu na místní přírodu zmiňuje vedení Krňan jako nejcitelnější problém. Hezky to symbolizuje třeba naučná cedule s informacemi o místních populacích motýlů, ze které si ale turista přečte máloco. Část je stržená a část posprejovaná. Obec v minulosti platila uklízeče a podél cesty rozmístila odpadkové koše. "Ty nám ale odcizili," smutní Tichá.
Jádro veškerých problémů podle místostarosty Vopršala tkví v tom, jaký typ turistů "instagramová" místa, jako je vyhlídka, přitahuje. Často jde podle něj o lidi, co nemají žádné zkušenosti s pobytem přírodě a odmítají dodržovat základní zásady.
"Kdo sem přijíždí? Teenageři s nadupanými auty. Dělají hluk svými výfuky, protože jsou důležití a jsou rádi, když si jich celá obec všimne. Do toho hlasitá muzika. Jde jim o demonstraci toho, že mají drahé auto, atraktivní přítelkyni, ať všichni se podívají," nebere si servítky místostarosta. "Ano, vyfotí se a jedou pryč," potvrzuje Tichá.
Ať si to lidé odpracují
Vedení Krňan také upozorňuje, že na tomto typu turismu prakticky nemá jak vydělat. Obec má sice zhruba pět set obyvatel, v jejím katastru ale leží velké chatové oblasti, celkově se tak musí starat o infrastrukturu pro asi třikrát více lidí. Její rozpočet je tedy už tak napnutý.
"Přínos z turismu máme nulový. Pokud chcete něco zpoplatnit, třeba parkoviště, tak to musí mít nějaký standard. Musí tam být někdo, kdo se o to bude starat. To pro nás není reálné. Musíme se starat o spoustu úplně jiných věcí," říká místostarosta.
Nabízí se tedy jediné řešení, jak se problému zbavit. Nějakým způsobem snížit počet lidí, kteří na vyhlídku jezdí. A v hlavě už se mu rýsuje jedno řešení. Znemožnit jakékoli parkování v Teletíně, odkud je to na oblíbené místo jen necelý kilometr. A vytvořit novou trasu z Krňan, která by byla zhruba třikrát delší.
"Lidi, co sem jezdí, se mě často ptají, jak je to daleko. 'A můžu tam jít takhle?' Přitom mají na sobě střevíčky a podpatky. Jakmile po těchhle lidech chcete, aby ušli o sto metrů větší vzdálenost, tak to vzdávají a jedou jinam," vysvětluje Vopršal svůj plán. "Jednoduše chceme, aby na ta místa docházeli jen ti, kdo si to odpracují," dodává.
Video: Maskuje se, plíží, čeká. Tři roky jsem mrzl zbytečně, říká dokumentarista přírody (14. 7. 2023)
