Oranžová tsunami… nakonec pohřbila samy oranžové. Od totálního vítězství v krajských volbách říjnu 2008 uplynulo dvacet měsíců a sociální demokracie zničehonic klesla nejhlouběji za posledních patnáct let. Jak je to možné?
Klišé o „usnutí na vavřínech" je a není namístě. Navenek ČSSD v posledních měsících vynikala neuvěřitelnou činorodostí, dělala kampaň, vyjadřovala se desetkrát denně ke všemu. „Pracovala pro lidi". Pro „obyčejné lidi".
„Obyčejný člověk" je termín, o který se vedou akademické spory od té doby, co si ho ČSSD dala na plakáty. Vypadá to jako skvěle vymyšlený slogan, skoro každý se přece cítí trochu „obyčejný" a chce „lepší život". Jenže sociální demokraté přečetli myšlenky voličů špatně - obyčejného člověka si vyprojektovali takřka stejně jako komunisté, a nechali ho napospas svým sociálním slibům.
Oranžový tesil
Program ČSSD je až příliš levicový a staromódně opatrovatelský - a to se projevilo i ve výběru hlavních volebních taháků. Nebylo z nich moc jasné, kam oranžoví chtějí zemi vést, zato každý věděl, že chtějí rozdávat 13. důchody, zvýšit mateřskou a zrušit lékařské poplatky. Že to bude na voliče fungovat, vyšlo sociálním demokratům z průzkumů. A vyšlo jim to špatně.
Vítězná porážka ČSSD má i jiné důvody. Třeba: Oranžová mapa třinácti krajů některým voličům uvízla v paměti a nechtěli ji vidět podruhé. Nebo: Image strany se přes kus poctivé snahy nepodařilo „omladit", a ani k Facebooku přisátý Zdeněk Škromach to nevytrhl. Stačilo vidět volební ántré ČSSD v teplickém divadle, toporné lídry pějící na pódiu s Michalem Davidem. „Papaláš" Paroubek taky nejmladší voliče zrovna netáhl. Ve srovnání se Schwarzenbergem a Johnem mu chybí charisma.
Výsledek 22 procent je pro stranu, která hýřila sebevědomím, katastrofální. Volební výsledky ČSSD od roku 1998 jsou: 32, 30, 32… a 22 procent. Ještě na začátku roku 2009 průzkum CVVM ukázal, že sociální demokraté by dostali jednou tolik!
Kulturní pokrok
Před čtyřmi lety, po prohraných volbách a Kubiceho zprávě, Paroubek zuřil. Volby zpochybnil, mluvil o únoru 48. Vzpomínáte?
Teď vyhrál, a přesto pochopil, že prohrál. Zachoval se na úrovni, porážku přiznal a odstoupil. Ukázal, že má formát. Ty, kdo si pamatují, jak se choval minule, překvapil. Velká změna.
Paroubkův odchod je výbornou zprávou letošních voleb. Ne proto, že by politika s Paroubkem byla neúnosná. Ale proto, že se Paroubek zachoval jako politik na výši. Neúspěch rovná se demise. Že by se opravdu poměry měnily k lepšímu?
ODS dopadla ve srovnání s rokem 2006 ještě hůř než socialisté. Jestli s nimi chce dál držet volební krok, musí i ona bezpodmínnečně sáhnout do soupisky své základní pětky.
