Na zkoumání totalit chce dohlížet 24 lidí včetně otce zakladatele Lišky. Senát z nich vybere tři

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
22. 11. 2017 17:02
Senátoři obdrželi seznam nominací na tři místa v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. K dosud známým uchazečům přibyla například stávající šéfka rady Emilie Benešová nebo dokumentarista Martin Vadas, celkem senátoři obdrželi 24 jmen.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Senátory čeká v následujících týdnech rozhodnutí, kterým třem lidem svěří pětiletý mandát v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. O posty je velký zájem, uspět může jen každý osmý. Seznam čtyřiadvaceti jmen obdrželi senátoři e-mailem v úterý odpoledne.

Zájem o místa v radě bývá při nominacích občanskými sdruženími tradičně velký. Před pěti lety se o tři posty v radě utkaly více než tři desítky zájemců. Letos jich je celkem 24, několik nominací dorazilo během úterka, tedy jen hodiny před uzavírkou nominací.

Post v radě se pokusí obhájit její současná předsedkyně Emilie Benešová, kterou stejně jako minule nominovala Česká archivní společnost. Vyzve ji například děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík, publicista a dlouholetý pracovník Rádia Svobodná Evropa Jefim Fištejn či dokumentarista Martin Vadas, který se věnuje období nacistické i komunistické totality.

Zvučných jmen je ale mezi adepty více. On-line deník Aktuálně.cz už začátkem listopadu informoval, že se členy rady chtějí stát také spisovatel a ředitel vydavatelství Academia Jiří Padevět, chartista Daniel Kroupa či exsenátor Jiří Liška. Ten patří mezi "otce zakladatele" ústavu. Jeho existenci hájil také u Ústavního soudu, kde ji napadli sociální demokraté.

Liška by měl mít podporu desítky senátorů za ODS. Redakci Aktuálně.cz to sdělil senátor Jaroslav Kubera. Aby se ale stal členem rady, budou občanští demokraté muset získat širší podporu. Žádný další senátní klub v tuto chvíli ještě nemá jasno, koho z kandidátů podpoří.

Uprchlík tě neznásilnil? Snad to někdo napraví

Zajímavý je kandidát Konfederace politických vězňů (KPV) Karel Světnička. V letech 2012 i 2017 se hlásil do prezidentské volby, nezískal ale dostatek podpisů.

V roce 2014 neúspěšně kandidoval na ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Kromě členství v KPV pracuje pro piráty, na svém blogu a facebookovém profilu prezentuje kritické názory jak na SPD, Andreje Babiše či policii zasahující proti kritikům prezidenta v Lipníku, tak na vládní Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám či EU. A nedávno vyzýval exministra Tomáše Hradílka, aby ukončil svou hladovku proti kandidatuře Miloše Zemana na Hrad.

V roce 2016 sdílel na Facebooku fotku dívky, která držela ceduli s nápisem "navštěvovala jsem uprchlíky a neznásilnili mě", se slovy "snad se na Facebooku najde někdo, kdo to pomůže napravit".

Od úmrtí bývalé předsedkyně rady Naděždy Kavalírové nemá KPV v dozorujícím orgánu svého zástupce. Do volby radních nyní kromě Světničky nominovala i předsedu své ostravské pobočky a někdejšího politického vězně Leo Žídka, který strávil několik let v uranových dolech.

Knihovna Václava Havla nominovala mluvčího Charty 77 Martina Palouše. Do rady se též chtějí dostat historici Antonín Kostlán a Oldřich Tůma, dva členové rady Ústavu pro soudobé dějiny. Tůma v minulosti kritizoval ÚSTR coby "politický projekt", od kterého od začátku nic nečekal.

Dva ze tří končících radních mandát obhajují

Dosavadní mandát 12. prosince vyprší trojici radních, nominovaných občanskými sdruženími: předsedkyni rady Emilii Benešové, Michalu Uhlovi a Lukáši Jelínkovi. Tedy radním, kteří stáli za výraznou změnou kurzu ústavu v roce 2013.

Benešová, Jelínek a Uhl krátce po svém zvolení spojili síly s dvěma dalšími radními Petruškou Šustrovou a Janem Burešem a přes odpor zbývající radní a první předsedkyně rady Naděždy Kavalírové sesadili z postu ředitele ústavu Daniela Hermana.

Ústav, který má zejména zkoumat období nacistické a komunistické totality na českém území, se tehdy stal bojištěm. Lidé blízcí původní koncepci ústavu vytýkají "pohermanovské" garnituře nevýkonnost a rezignaci na důkladné bádání zejména v činnosti represivních složek komunistického režimu. Vedení ústavu to odmítá, spor trvá dodnes (psali jsme o tom zde). Uhl je ze zmíněné trojice jediným, kdo své místo v nastávající volbě nebude obhajovat.

Občanská sdružení nominují celkem čtyři ze sedmi členů rady ústavu. Janu Burešovi ale vyprší mandát až příští rok, proto je nyní řeč jen o třech nových radních.

Dva kandidáty Senátu podle zákona předkládá sněmovna, jednoho prezident. Po neúspěchu se snahou prosadit spisovatelku a aktivistku Lenku Procházkovou a bývalého šéfa Jazzové sekce Karla Srpa nicméně Miloš Zeman už nikoho dalšího navrhovat nehodlá. Rada je ovšem i bez prezidentského kandidáta usnášeníschopná.

Post v radě je spojený i s finanční odměnou. Řadový radní bere měsíčně 29 tisíc korun hrubého, místopředseda 31 600 a post předsedy je odměňován 33 600 korunami. Částka se počítá jako koeficient platové základny. Senátor za ODS Jaroslav Kubera k tomu s drobnou nadsázkou v hlase podotýká, že řady zájemců o členství by prořídly, kdyby namísto odměny museli radní za své místo alespoň malou částku připlácet.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Česko uspělo ve sporu s insolvenčním správcem Viktoriagruppe

Odvolací soud v Mnichově potvrdil, že správce musí respektovat postavení Česka a daňové pohledávky tuzemských orgánů budou spláceny přednostně. Česko tak bude i nadále v rámci insolvenčního řízení vystupovat jako zajištěný věřitel.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Opozice chce o výročních zprávách ČT ve sněmovně znovu jednat příští týden

Opozice po skončení pátečního jednání sněmovny navrhne termíny pro projednání výročních zpráv České televize v příštím týdnu. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury se nabízí hned několik možností, kdy dokončit ve čtvrtek neuzavřenou debatu. Pokud nezískají podporu, požádají opoziční strany o svolání mimořádné schůze, jak ji už avizovali starostové a lidovci. Poslanci ve čtvrtek debatou nad zprávami strávili pět hodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy