Senátoři vyberou, kdo dá směr zkoumání totalit. Zájem mají spisovatel Padevět i chartista Kroupa

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
1. 11. 2017 20:02
Do Senátu míří jména zájemců o členství v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů. Třem ze šesti radních v prosinci skončí mandát, s výraznou obměnou rady je ve hře směřování celého ústavu.
V prosinci končí mandát třem ze šesti současných členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
V prosinci končí mandát třem ze šesti současných členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Blíží se druhá největší obměna Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za deset let jeho existence. V prosinci končí mandát Emilii Benešové, Michalu Uhlovi a Lukáši Jelínkovi, trojici radních, kteří stáli za výraznou změnou kurzu ústavu v roce 2013.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů

Rada má dle zákona sedm členů volených Senátem. Jednoho navrhuje prezident, dva Poslanecká sněmovna, čtyři občanská sdružení zabývající se historií, výchovou či odbojem. Mandát radního je pětiletý. Nyní se budou volit tři z nominantů občanských sdružení, čtvrtému mandát ještě nevypršel.

Do kompetencí rady spadá mj. určování metod práce a organizačního řádu ústavu, volba a odvolání ředitele ústavu či stanovení ročního plánu činnosti instituce.

Ke třem zbývajícím radním přibudou tři jména z těch, která do 16. listopadu dorazí do Senátu. Navrhnou je občanská sdružení. Rada má sice mít sedm členů, ale nominace za prezidenta republiky je prázdná od lednového úmrtí Naděždy Kavalírové. Po neúspěchu s prosazováním Lenky Procházkové a Karla Srpa se prezident Miloš Zeman další jméno navrhnout nechystá.

Benešová, Jelínek a Uhl v roce 2013, krátce po svém zvolení, spojili síly s dvěma dalšími radními Petruškou Šustrovou a Janem Burešem a přes odpor zbývající radní a první předsedkyně rady Naděždy Kavalírové sesadili z postu ředitele ústavu Daniela Hermana.

Ústav, který má zejména zkoumat období nacistické a komunistické totality na českém území, se tehdy stal bojištěm. Lidé blízcí původní koncepci ústavu vytýkají "pohermanovské" garnituře nevýkonnost a rezignaci na důkladné bádání zejména v činnosti represivních složek komunistického režimu. Vedení ústavu to odmítá, spor trvá dodnes.

Už ne pod taktovkou ČSSD

Benešová, Uhl a Jelínek se stali členy rady ústavu v roce 2012, krátce po senátních volbách. Horní komoru parlamentu tehdy ovládla ČSSD, se 46 z 81 senátorů měli sociální demokraté volbu radních zcela ve své režii.

Bylo to zajímavé i proto, že právě sociální demokraté kladli zrodu ústavu tuhý odpor a v roce 2008 se pokusili vznik badatelské instituce zarazit dokonce i u Ústavního soudu.

Teď jsou ale poměry v horní komoře parlamentu jiné. ČSSD má pětadvacet senátorů, klub KDU-ČSL a nezávislých šestnáct, STAN jedenáct, ODS deset a ANO šest. Pět členů horní komory tvoří prozemanovský Klub nezávislých senátorů, sedm je nezařazených. Pro volbu nových radních tak bude třeba hledat shodu.

Spisovatel, chartista, exposlanec i otec zakladatel

Jedním ze zvučných jmen, o nichž budou senátoři hlasovat, je ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, kterého do rady navrhuje Akademie věd. "Motivuje mě především snaha o ještě větší důraz na bádání o dvou totalitách, které nás ve 20. století postihly, a snaha dostat výsledky tohoto bádání do škol a směrem k veřejnosti," řekl Aktuálně.cz Padevět.

Nezisková organizace Post Bellum zase navrhuje Daniela Kroupu, signatáře Charty 77, někdejšího aktivního politika a vysokoškolského pedagoga.

S nominací od občanského sdružení Paměť se chce o zvolení ucházet exsenátor za ODS Jiří Liška, jeden z "otců zakladatelů" Ústavu pro studium totalitních režimů. Při zmíněném sporu u Ústavního soudu právě Liška ústav proti sociálním demokratům hájil.

"Je to problematika, která je mi blízká. A také mám pocit, že v ústavu nyní ne všechno jde tak, jak jsme si před lety představovali," říká ke své motivaci kandidovat. "Volba radních v roce 2012 vycházela z předsevzetí sociálních demokratů a komunistů, kteří původně chtěli ústav po vítězných volbách zrušit. Poměry v Senátu se ale za těch pět let změnily," věří Liška, že za nynějšího rozložení sil má naději.

Profesní motivaci stát se radním má i historik Jiří Junek, bývalý poslanec za KDU-ČSL a ředitel muzea ve Vysokém Mýtě. "Zabývám se problematikou 20. století, rád bych se toho účastnil a podílel se na tom z profesního hlediska," řekl Aktuálně.cz Junek, kterého má nominovat Sdružení válečných veteránů.

Ze tří končících radních bude obhajovat jeden nebo dva

Z končících radních se chce nové volby najisto účastnit zatím jen politolog Lukáš Jelínek, kterého minule do rady vyslala Masarykova demokratická akademie. "Připadá mi vhodné pokusit se obhájit to, co jsem jako člen rady dělal v předchozím funkčním období," říká Jelínek s tím, že jeho kandidatura "je na 99 procent".

Obhajovat post naopak nebude sociolog Michal Uhl. Ten podle svých slov od začátku zamýšlel své působení v ústavu jako "jednomandátové", aby byl zcela svobodný v rozhodování a nemusel se zaobírat úvahami, pro co hlasovat a pro co ne. "Teď už tam typově patří jiní lidé než já, lidé s akademickým backgroundem, lidé, kteří se vyznají v archivnictví," říká.

Šéfka Národního archivu Emilie Benešová se ještě nerozhodla. Záleží to podle ní na tom, zda ji znovu osloví s nabídkou nominace Česká archivní společnost.

Nominací ale patrně bude mnoho, okruh navrhovatelů je totiž široký. Před pěti lety navrhla občanská sdružení celkem 33 jmen. Své nominanty zřejmě budou mít i Československá obec legionářská a Konfederace politických vězňů. Naopak Český svaz bojovníků za svobodu nikoho do rady vysílat neplánuje.

Jak informovat o předlistopadové éře českých dějin? Je antikomunismus nedemokratický? A zajímají českou společnost takové otázky? Debata člena Rady ÚSTR Michala Uhla a Mikuláše Kroupy z Post Bellum. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Muž odpovědný za havárii v děčínské chemičce dostal tříletý podmíněný trest

Okresní soud v Děčíně ve čtvrtek rozhodl o tříletém trestu s odkladem 54 měsíců pro bývalého zaměstnance chemičky v Děčíně, kde před třemi lety unikl fenol a dva lidé zemřeli. Rozsudek není pravomocný, zmocněnec poškozené strany si ponechal lhůtu na odvolání.

Při havárii 26. dubna 2018 zemřel jeden člověk, další následkům zranění podlehl o necelý měsíc později. Státní zástupce muže obžaloval z obecného ohrožení z nedbalosti. Podle znalců šlo o důsledek nevhodného způsobu připojování přečerpávací hadice. Zdravotníci při havárii ošetřili 14 lidí.

Policie nejprve obvinila tři pracovníky společnosti, v níž jedovatá leptavá chemikálie unikla. Jedním z nich byl pracovník, který podle kriminalistů zahájil čerpání fenolu v rozporu s předpisy a měl zvolit jinou metodu při čerpání. Právě ten jako jediný stanul před soudem.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

V Německu zadrželi čtyři lidi, podle policie chystali útok na synagogu v Hagenu

Německá policie uvedla, že v souvislosti s možným útokem na synagogu ve městě Hagen zadržela čtyři lidi. Jedním z nich je 16letý mladík, který se podle médií chystal zaútočit výbušninou. O hrozbě před nejdůležitějším židovským svátkem Jom Kipur (Den smíření) informovala policie ve středu večer.

"Vyšetřování vedlo k identifikaci a zatčení 16letého Hageňana. V průběhu vyšetřování byli zadrženi celkem čtyři lidé," uvedla místní policie na Twitteru.

Magazín Der Spiegel a deník Bild předtím uvedly, že se k útoku na synagogu s pomocí výbušniny chystal 16letý Syřan. Jeho byt v Hagenu nyní podle agentury DPA prohledává policie. Informaci o hrozícím útoku podle zmíněných médií obdržely německé úřady od zahraniční zpravodajské služby, která zaznamenala islamistovo podezřelé chování na internetu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy