Ústav pro studium totalit je v úpadku, tvrdí jeho zakladatelé. Současné vedení jim kritiku vrací

ČTK ČTK
2. 10. 2017 18:23
Bývalé a současné vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se pře o to, jakým směrem by se měla ubírat instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Podle jeho prvního ředitele Pavla Žáčka měl ústav v prvních pěti letech lepší výsledky než nyní. Nynější náměstek ředitele Ondřej Matějka zase naopak kritizuje někdejší "aktivistickou a politickou" koncepci instituce.
První ředitel ÚSTR Pavel Žáček.
První ředitel ÚSTR Pavel Žáček. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Zástupci někdejšího a nynějšího vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se nadále neshodují v pohledu na činnost této instituce, která vznikla s cílem zkoumat komunistickou a nacistickou totalitu. Zatímco zakladatelé ústavu na dnešní konferenci k deseti letům jeho existence v Senátu mluvili o úpadku, současní představitelé nynější práci instituce hájili.

"Pozitivní kroky převažovaly v prvních pěti letech existence," řekl bývalý náměstek ředitele Jan Kalous. První ředitel ÚSTR Pavel Žáček tvrdí, že ústav pro zkoumání totalit měl v prvních letech lepší výsledky než Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd. Nyní jej označil za "béčko nebo céčko" akademického ústavu. "Marginalizace a úpadek" nastaly podle Žáčka v roce 2013. Tehdy ve funkci ředitele nedobrovolně skončil nynější ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman.

Kalous soudí, že ústav by se měl vrátit k počátkům a zaměřit se mimo jiné na praktiky, které totalitní režimy udržovaly. Je podle něho zbytečné, aby se zabýval například každodenním životem za socialismu, jak je tomu podle něho nyní.

Naopak nynější náměstek ředitele ústavu Ondřej Matějka odmítl někdejší podle něho "aktivistickou a politickou" koncepci instituce. Vyzdvihl důraz na vědeckou kvalitu. ÚSTR vydává více publikací než dříve, zaměstnává dvojnásobný počet historiků a je na seznamu výzkumných institucí, na němž ještě před několika lety nebyl, zrychlila se digitalizace archiválií, vyjmenoval Matějka.

Ve svém příspěvku mluvil také o moderující, nikoli konfrontační roli ústavu. "Neměl nikdy větší nezávislost," dodal náměstek.

Dlouholetý historik ústavu Petr Blažek vyvracel ve svém příspěvku názory, že ústav vznikl jako podnik ODS a vznikal mimo akademickou sféru. "Ústav neměl být nositelkou jednoho názoru na minulost," zdůraznil. V radě instituce, která je jejím nejvyšším orgánem a jejíž členy volí Senát, by podle něho neměli být lidé, kteří ji od počátku odmítali. Nechali se podle něho zvolit, aby škodili.

Pondělní seminář organizovali místopředsedové horní komory Miluše Horská z klubu KDU-ČSL a Jiří Šesták z frakce Starostů. Debata měla podle Horské ukázat, zda ústav stále plní roli, pro niž byl založen.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy