"Podle mě není řešení, abychom migranty vozili do EU a až pak se zabývali, co s nimi a jak zprocesovat jejich žádosti o azyl. Pokud máme tuto situaci řešit, musíme ji řešit mimo území Evropské unie," řekl Aktuálně.cz ministr Hamáček. Reagoval tím na závěr schůzky ministrů vnitra a zahraničí Evropské unie, která se odehrála v pondělí v Paříži. Francouzský prezident Emmanuel Macron ji interpretoval coby shodu v řešení velké části migrační problematiky.
Podrobnosti návrhu, označovaného jako francouzsko-německý, nejsou známé. Jeho podstata ale spočívá v tom, že si přistěhovalce zachráněné z lodí putujících z Afriky po Středozemním moři rozeberou členské země. Výměnou za to má Itálie a Malta těmto lodím otevřít své přístavy. Plavidla s migranty přestaly obě země přijímat loni na jaře. Prezident Macron uvedl, že s novou variantou souhlasí 14 zemí EU.
Český ministr vnitra se jednání neúčastnil, Česko zastupoval velvyslanec. Tuzemská pozice podle Hamáčka i po pondělním mítinku v Paříži zůstává nekompromisní. "Opět tu jde o nějaký přerozdělovací mechanismus, ale my jsme zásadně proti. Řešením jsou vyloďovací centra. To je systém, když chtějí lidé požádat o azyl, měli by o něj požádat mimo země Evropské unie," řekl Hamáček.
Vyloďovací centra by měla podle jeho představ vzniknout v jedné ze zemí severní Afriky. Sám přitom avizuje, že jejich zřízení nebude snadné. "Bude to složité," míní. Téma center pro žadatele o azyl se objevilo na jednom ze summitů Evropské unie už loni v červnu, letos na konci května ho znovu otevřeli na schůzce právě Hamáček s německým ministrem vnitra Horstem Seehoferem. Severoafrické země však k této variantě nejsou otevřené.
Ať Macron přijede do Říma, reaguje Salvini
Česko patří v rámci Evropské unie mezi země, které přebírání migrantů uvnitř unie odmítají nejostřeji. V tomto ohledu zachovává nejpevnější spojenectví se zbylými zeměmi visegrádské čtyřky, kam vedle Česka náleží Polsko, Maďarsko a Slovensko. Obdobně o migraci smýšlejí i představitelé Rakouska.
Otázkou zůstává, nakolik se v Paříži uzavření dohody o novém způsobu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři skutečně přiblížilo. Zatímco Macron mluví o tom, že se 14 zemí - jsou mezi nimi Německo, Francie, Portugalsko, Finsko či Litva - "v zásadě shodlo", jiné hlasy zní opatrněji. Německý ministr zahraničí Heiko Maas sice připustil výrazný posun v jednáních, ale dohoda podle něj uzavřená není. Jednání na toto téma budou pokračovat v září na Maltě.
Jako fiasko naopak označil pondělní jednání v Paříži italský ministr vnitra Matteo Salvini. Už v neděli před rokováním mluvil o tom, že migrační politiku celé Evropské unie nemohou určovat Francie a Německo, které podle něj ignorují zájmy jeho země a Malty. Právě tyto státy leží nejblíže libyjským břehům, odkud se z Afriky vypravuje do Evropy nejvíce plavidel naložených migranty.
"Schůzka v Paříži byla chybou ve formě i obsahu. Itálie nebude přijímat žádné další příkazy. Pokud chce prezident Macron diskutovat o migrantech, ať přijede do Říma," citovala Salviniho italská tisková agentura APA. Uzavřené schůzky ministrů vnitra a zahraničí se v pondělí účastnili v Paříži zástupci zhruba poloviny zemí EU. Salvini na ní chyběl, Itálie tam vyslala jen technickou delegaci.
