Praha - Ministerstvo školství pracuje na novele zákona, který by měl rozvázat ruce vysokým školám, posílit jejich autonomii a v neposlední řadě i snížit jejich byrokratickou zátěž.

Poté, co ministr školství Petr Fiala stáhl na začátku června chystanou reformu vysokoškolského vzdělávání z dob svého předchůdce Josefa Dobeše, rozeběhly se práce na novele vysokoškolského zákona.

Navzdory nejisté budoucnosti Nečasova kabinetu se tak pomalu rodí legislativa, jež by měla oživit zkostnatělý systém českého vysokého školství  - s prvními paragrafy se přitom počítá již na prosinec letošního roku.

Aktuálně.cz má k dispozici výchozí materiál tvořící ideový základ připravované novely.

Podle něj by se měly vysoké školy a univerzity konečně vyprofilovat, čímž by se docílilo dlouho zamýšlené diverzifikace jednotlivých vysokých škol na profesně zaměřené, všeobecně-akademické a výzkumně zaměřené.

Podle příslušného zaměření školy by potom měly být nastaveny konkrétní akreditační standardy.

Spolu s tím plánuje ministerstvo zavést takzvané institucionální akreditace vysokých škol pro příslušné stupně studia.

V Dobešových stopách?

To prakticky znamená to, že by si každá škola nejprve nastavila parametry, podle nichž chce působit - tedy jakým oblastem vzdělávání se bude věnovat a do jaké úrovně.

Jeden příklad za všechny - škola se například rozhodne, že se bude věnovat ekonomickým oborům do úrovně magisterského studia a k tomu učitelským oborům až do úrovně studia doktorského.

Zda je škola oprávněna tuto akreditaci získat, potom bude podmíněno kladným vyhodnocením ze strany akreditační komise.

Více pravomocí školám

Rozšířeny by měly být pravomoci škol jak na úrovni organizační, tak na úrovni personální. Asi největší plánovanou změnou oproti současnému stavu by mělo být zavedení funkčních míst profesorů.

Zatímco habilitační řízení na získání titulu docenta zůstane zachováno, obsazování míst profesorů (z osob již habilitovaných) a požadavky na tato funkční místa si stanoví vysoká škola sama. Tou hlavní novinkou by tak mělo být zejména rozšíření možnosti povolat profesora, který není habilitován.

Podle náměstka Tomáše Hrudy by tak tato místa mohla být obsazena například lidmi z aplikační sféry.

Samotný titul by v tomto případě byl vázán jen a pouze na konkrétní školu, kde by daný člověk tuto profesuru získal, na rozdíl od profesorů, kteří by prošli klasickou akademickou cestou. Po skončení působení na dané škole by tak byla funkční profesura zrušena.

Vysoké školy také budou mít možnost vytvářet konsorcia s ostatními školami a dalšími subjekty.

Jistota do budoucna, ministerstvu financí navzdory

Novela také počítá s postupnou přípravou na zavedení takzvaného kontraktového financování. V takovém případě by stát školám garantoval určité množství peněz na několik let dopředu. Pro školy by to znamenalo uklidnění a možnost plánovat - kolik přijmou studentů, jaké investice si budou moci dovolit a podobně.

Vysoké školy volají po kontraktovém financování dlouhodobě, zároveň s tím však narážejí na odmítavý postoj ministerstva financí, které nechce touto položkou navyšovat mandatorní výdaje státního rozpočtu.

Podle představ úředníků ministerstva školství by tak mělo do konce roku 2015 docházet k průběžnému posilování prvků kontraktového financování, a to na bázi takzvaných institucionálních rozvojových plánů.

Přestoupit na kontraktové financování by měly školy od prvního ledna 2016.

Poměrně vágně je zatím nastaven "výchozí bod" diskuse o studentských poplatcích. Nicméně podle plánů ministerstva bude zřejmě standardní doba studia stanovena bez zvýšení o jeden rok - tedy tři roky bakalářského a dva roky magisterského studia.