Měly by se snížit příspěvky Česka do rozpočtu Evropské unie (pokud ano, o kolik)? Pokládáte některé instituce EU za nadbytečné (pokud ano, které)?
Dita Charanzová (ANO): To aktuálně není na pořadu dne. Klíčové je posílit prostředky, které bude EU vynakládat na zajištění bezpečnosti, vytváření akceschopných sil, ochranu hranice, boj s nelegální migrací, potírání terorismu a účinnou obranu proti útokům v kybernetické oblasti. Nadále budeme klást důraz na vyčlenění prostředků na regionální a zemědělskou politiku EU.
Jan Zahradil (ODS): Možnosti úspor v unijním rozpočtu jsou obrovské, namátkou překrývající se agentury nebo stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem. Očekávat snížení členských příspěvků není realistické, naopak se budeme muset bránit tlaku na jejich zvýšení.
Marcel Kolaja (Piráti): Příspěvky do rozpočtu Evropské unie by měly odpovídat požadavkům, které na EU klademe. EU by jednoznačně měla lépe chránit svoje hranice a podporovat vzdělání, vědu a chudší regiony. Jiné výdaje z evropského rozpočtu by bylo možno omezit, například díky zastropování zemědělských dotací.
Ivan David (SPD): Pokládáme za nadbytečnou celou současnou EU, včetně jejich institucí. Chceme zachovat národní státy a budovat jejich spolupráci na jiném principu, než je Lisabonská smlouva. Základem tohoto principu je odmítání budování EU jako jednotného multikulturního státu. Chceme zachování suverenity evropských států.
Kateřina Konečná (KSČM): Problém je, že podle umírněných odhadů Evropské unie přichází o 1,7 bilionu korun ročně v daňových rájích. Jsou to peníze, o které jsou okrádáni občané všech členských států, včetně Česka. Naprosto zásadní také je, aby se EU dohodla na svém budoucím směřování a nutné reformě, což se samozřejmě odrazí na rozpočtu a příspěvcích členských států.
Pavel Poc (ČSSD): Ne, rozhodně neměly. Ke snížení by mělo dojít v případě, že dojde k dohodě na novém zdroji do rozpočtu. Pokud se reálně bavíme o nadbytečnosti, spíš bych se zaměřil na praktiky, která vznikly v minulosti a teď už nedávají smysl. Konkrétně stěhování Parlamentu. Jedno sídlo by bohatě stačilo.
Jiří Pospíšil (STAN a TOP 09): Podporujeme zachování současného kompromisu, podle kterého by rozpočet Evropské unie neměl přesáhnout jedno procento HDP členských států. Prioritu vidíme v zajištění bezpečnosti a kvality života všem občanům. Nejsem zastáncem radikálních změn ve struktuře EU, určitě je ale nutná reforma, která zaručí zvýšení její akceschopnosti a efektivity.
Pavel Svoboda (KDU-ČSL): Příspěvky Česka do rozpočtu Evropské unie by se snižovat neměly. Vzhledem k novým výzvám, jako je mezinárodní bezpečnost, globální oteplování a vzhledem k rozpočtovému výpadku pravděpodobným odchodem Británie z EU by se měly naopak příspěvky členských států do rozpočtu EU mírně zvýšit. Neměly by vznikat nové agentury, které nejsou vázány na nové výzvy.
Jaromír Štětina (ESO): Příspěvky Česka nelze snižovat bez snížení ambicí týkajících se našich očekávání směrem k Evropské unii. Takže za mne ne. U spousty věcí si neuvědomujeme, že jsou to výdobytky našeho členství. SPD chce některé instituce rušit. Lídr její kandidátky však neví, které. Je to symptomatické. Chce rušit či opravovat, ale ten dům, který má projít přestavbou, viděl jen zdálky.
Pavel Telička (Hlas): To by vedlo ke snížení příspěvků dalších zemí, následně ještě více ke snížení příjmů Česka a celkově k podfinancování politik a projektů v Evropské unii a tudíž i v Česku. Snižování rozpočtu EU není na místě, šlo by z hlediska bezpečnosti a ekonomického růstu o riskantní krok. Nevidím v tuto chvíli prostor pro rušení orgánů.
Vít Jedlička (Svobodní+Radostné Česko): Považujeme Evropskou unii za nadbytečnou. Příkladem, jak by mohla fungovat evropská integrace, je pro nás Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). Zajišťuje svobodný obchod mezi svými členy a také se 40 státy mimo Evropskou unii. Stačil jí roční rozpočet 19 milionů eur a 90 úředníků. EU nestačí ani 8000krát větší rozpočet a 50 tisíc úředníků.
