Čtěte více:
Komiks na Aktuálně.cz
Brno - Lidé, kteří žádají o azyl v Česku, musí mít možnost seznámit se obsahem tajných dokumentů, které o nich připravila česká Bezpečností informační služba. Úřady nesmí tyto zprávy před azylanty tajit.
Nejvyšší správní soud tak ve svém rozhodnutí potvrdil to, že ministerstvo vnitra chybovalo v řízení, v němž odepřelo azyl muži z Čečenska.
Ten azyl nedostal právě na základě zprávy tajné služby. Ze zprávy lze podle vnitra odvodit, že se muž hlásil k činům, které lez pokládat za zločin proti lidskosti.
Bojovník z povstalecké armády
Žadatel o azyl totiž v 90. letech sloužil v povstaleckých jednotkách čečenského prezidenta Aslana Maschadova bojujících proti Rusům a kvůli tomu jej hledá policie.
Utajená zpráva Bezpečností informační služby, o které žadatel nevěděl a neměl možnost se s ní seznámit, byla jediným důvodem pro neudělení azylu.
Muž ale se svou žalobou na verdikt ministerstva uspěl jak u Krajského soudu v Hradci Králové, tak u Nejvyššího správního soudu. Ten verdikt, první svého druhu, zařadil i do sbírky nejdůležitějších rozhodnutí, podstatných pro posuzování dalších podobných případů.
Podle soudu pokud se úřady na základě tajné informace rozhodnout, že kvůli podezření, že se žadatel dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti a jde o rozhodující dokument pro rozhodnutí, nemohou obsah zprávy před žadatelem utajit.
Žadatelé se nesmí poškozovat
Soud tak odmítl názor ministerstva vnitra, podle kterého by úředníci porušili zákon, kdyby zprávu kontrarozvědky zveřejnili.
"To, že jde podle zákona o utajovanou skutečnost, nemůže poškozovat žadatele o azyl, musí mít možnost vyjádřit se ke všem důkazům," rozhodl senát Nejvyššího správního soudu pod vedením Bohuslava Hnízdila.
Lidé tak musí z rozhodnutí zjistit, proč, na základě čeho a z jakých důvodů úřad rozhodl.
Chránit ano, ale netajit vše
Podle soudu je jasné, že informace vzniklé šetřením tajných služeb jsou často důležité pro ochranu zájmů země a jejich zveřejnění by mohlo tyto zájmy ohrozit. To ale úřady mohou vyřešit podle soudců tak, že žadatelům o azyl sdělí informace podstatné pro řízení, údaje mohou být také anonymizované.
Právě Čečenci byli v uplynulých letech jednou z nejčastějších uprchlických skupin, která se snažila dostat do Česka, část z nich žádala také o azyl.
V Česku azyl získalo několik desítek lidí z Čečny, většina uprchlíků zamířila do západní Evropy.
