Praha - Často stojí proti sobě, nyní se ale spojili. Sedm elitních advokátů založilo Unii obhájců, která má poukazovat na excesy policie a žalobců. A unie se brzy zřejmě rozroste. Podle jejího zakladatele, advokáta Lukáše Trojana, o vstupu uvažují už desítky dalších právníků.
"Celé státní zastupitelství přestává vnímat to, že se v řadě případů dějí chyby, ale tváří se, že je vše v pořádku," říká advokát Tomáš Sokol, který je prezidentem nově vzniklé unie. Obhájci proto na největší "excesy" žalobců chtějí poukazovat a snažit se i o systémovou nápravu.
Sokol situaci ilustruje na příkladu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho. "Můj koncipient během patnácti minut dohledal v odborné literatuře, že stíhání začalo neoprávněně, ale státní zástupce nic neudělal. A i když to konstatoval i soud, tvářili se, že se nic nestalo," říká Sokol.
Budeme upozorňovat na selhání
Podobných případů členové unie vypočítávají zhruba desítku. Upozorňují třeba na kauzu současné ministryně Věry Jourové, která byla více než měsíc nezákonně ve vazbě, či tří poslanců - "trafikantů" – v kauze Nagyová, kteří i přes imunitu skončili na několik týdnů ve vazbě.
"Naším zájmem je upozorňovat na takováto selhání. Ne pomoci si ve své kauze, ale ukázat na systémová pochybení," dodal Sokol.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman reagoval pro ČTK tak, že unii vnímá jako soukromou aktivitu některých advokátů. "Na rozdíl od pana doktora Sokola se domnívám, že státní zastupitelství funguje v zásadě dobře a dělá to, co mu ukládá zákon. Chápu potřebu některých obhájců se proti tomu vymezit," napsal.
Státní zástupci, soudci, advokáti a další právnické profese by podle něj neměli zapomínat na to, že jsou příslušníky jednoho stavu. "Proto bych namísto siláckých řečí uvítal raději kolegiální přístup. Jde totiž nejen o to, jak se vnímáme navzájem, ale také o to, jak jsme vnímáni společností," podotkl.
Kolik nás odposloucháváte?
"Na jednu stranu musí být zachována nezávislost státních zástupců, ale současně s velkou mírou zodpovědnosti. Když se podíváte do sbírky kárných rozhodnutí, respektive na statistiku kárných postihů, tak na straně státního zastupitelství jsou postihy za průtahy řízení či za opilství v práci. Ale že by byly postihy za nekvalitně odvedenou práci, které jsou běžné třeba u zubařů nebo lékařů, to tam nenajdete," poukazuje další člen vedení nově vzniklé unie Václav Vlk.
Obhájcům vadí i to, že v poslední době policisté a žalobci stíhají čím dál víc představitelů radnic. "Trestní právo se dnes stává nástrojem státní politiky, nahrazuje kontrolu nad nakládáním s veřejnými prostředky – to jsou třeba skoro veškerá stíhání zastupitelů a starostů," dodává místopředseda České advokátní komory David Uhlíř.
Advokáti také protestují proti rostoucímu množství odposlechů či domovních prohlídek u advokátů. A také proti úniku odposlechů do médií.
Například počet domovních prohlídek v kancelářích advokátů v roce 2013 vzrostl proti roku 2012 pětinásobně – z pěti na 27 případů. Když pak chtěla advokátní komora zjistit, kolik advokátů bylo odposloucháváno, neuspěla.
"Obrátili jsme se na policejní prezidium a bylo nám sděleno, že nevedou evidenci podle povolání. Soudce dostává žádost jen podle čísla, neví, o koho se jedná. To ukazuje, že tu není žádná kontrola, křičíme, a neděje se nic," říká předseda advokátní komory Martin Vychopeň.
