Praha - Kabinet Mirka Topolánka oficiálně vytáhl do boje s krajně pravicovou Dělnickou stranou.
Partaj, která jen v poslední době podvakráte uspořádala pochod v Litvínově, má být podle vlády rozpuštěna. "Obrátíme se na Nejvyšší správní soud a požádáme o rozpuštění Dělnické strany," potvrdil premiér Mirek Topolánek.
Kabinet vyhověl návrhu ministra vnitra Ivana Langera, který předložil i důkazy, které na DS shromáždila policie: "Pohár mé trpělivosti přetekl. Je potřeba vyslat signál, že takové jednání je nepřípustné," řekl Langer.
V připomínkovém řízení se k návrhu vyjádřily i ostatní resorty a místní samosprávy.
Nejvyšší správní soud má podle zákona o politických stranách různé možnosti, jak stranu "potrestat". Rozpuštění je tou nejpřísnější.
Rozhodnutí soudu je definitivní a neexistují proti němu opravné prostředky.
Strana má vlastní "bezpečnostní sbory"
O Dělnické straně
- Strana vznikla v roce 2003.
- V čele stojí Tomáš Vandas, někdejší tajemník Sládkových republikánů.
- Vydává Dělnické listy.
- Ve volbách do krajských zastupitelstev a Evropského parlamentu v roce 2004 nezískala ani jeden mandát.
- Do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 šla pod hlavičkou Práva a Spravedlnosti, nezískala ani jeden mandát.
- Má vlastní bezpečnostní jednotku
Dělnická strana o sobě dala výrazně vědět 17. listopadu, kdy se její členové střetli s policií během pochodu litvínovským sídlištěm Janov, kde žije velká romská komunita.
Organizace zastupující národnostní menšiny vyzývají ke zrušení strany už dlouho. Dělnická strana vedle "tradičních" aktivit politických stran provozuje i vlastní bezpečnostní jednotku, tzv. Ochranné sbory.
Dělnická strana sestavila v letošních komunálních volbách kandidátky ve všech krajích, celkem se za ni o křesla krajských zastupitelů ucházelo 188 kandidátů, půl na půl členů a nečlenů. Volební zisk v průměru nedosáhl jednoho procenta hlasů.
Mnoho z jejích představitelů už v minulosti v politice působilo, především pod křídly Sládkových republikánů. Další jsou už tradičně účastníky různých pochodů neonacistů a bývalými členy některých extrémně pravicových hnutí.
Současný předseda strany Tomáš Vandas rovněž působil u Sládkových republikánů - jako tajemník.
Jednoho z lídrů strany v kraji Vysočina Erika Sedláčka poslal soud v září na tři roky do vězení kvůli autorství internetového časopisu, který podněcoval k rasismu, likvidaci Židů či popírání holocaustu.