Praha - Ministr vnitra Ivan Langer se rozhodl podat vládě návrh na zrušení ultrapravicové Dělnické strany.
"Dnes jsem dal návrh na rozpuštění strany. Pohár mé trpělivosti přetekl. Je potřeba vyslat signál, že takové jednání je nepřípustné," řekl s tím, že návrh je podložen důkazy, které shromáždila policie.
Sám Langer zmínil například nedávnou tiskovou zprávu Dělnické strany ze 17. října. "Vyhlásili v ní nulovou toleranci současnému politickému systému, proti kterému už dlouhodobě bojují."
K návrhu na rozpuštění strany se nyní v rámci připomínkového řízení vysloví jednotlivé resorty i místní samosprávy.
Pokud dá vláda návrhu za pravdu, bude se jím zabývat Nejvyšší správní soud. Ten má podle zákona o politických stranách různé možnosti, jak stranu "potrestat". Rozpuštění je tou nejpřísnější. Rozhodnutí soudu je definitivní a nejdou proti němu opravné prostředky.
Vláda by měla o osudu Dělnické strany rozhodnout do čtrnácti dnů.
Zakázat další extremistickou organizaci - Národní stranu - se ministerstvo zatím nechystá. "Národní strana ale nezůstává stranou mé pozornosti," řek Langer.
Neonacisté z Dělnické strany na sebe naposledy upozornili letos v říjnu, kdy chtěli společně s příznivci Národního odporu napadnout romské ghetto Janov v Litvínově.
Co je Dělnická strana?
- Strana vznikla v roce 2003.
- V čele stojí Tomáš Vandas, někdejší tajemník Sládkových republikánů.
- Vydává Dělnické listy.
- Ve volbách do krajských zastupitelstev a Evropského parlamentu v roce 2004 nezískala ani jeden mandát.
- Do voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006 šla pod hlavičkou Práva a Spravedlnosti, nezískala ani jeden mandát.
- Má vlastní bezpečnostní jednotku - Ochranné sbory.
Policie nakonec střetů Romů s radikály zabránila. Podobná akce je naplánována i na 17. listopadu.
Organizace zastupující národnostní menšiny vyzývají ke zrušení strany už dlouho. Dělnická strana vedle "tradičních" aktivit politických stran provozuje i vlastní bezpečnostní jednotku, tzv. Ochranné sbory.
Dělnická strana sestavila v letošních komunálních volbách kandidátky ve všech krajích, celkem se za ni o křesla krajských zastupitelů ucházelo 188 kandidátů, půl na půl členů a nečlenů. Volební zisk v průměru nedosáhl jednoho procenta hlasů.
Mnoho z nich už v minulosti v politice působilo, především pod křídly Sládkových republikánů. Další jsou už tradičně účastníky různých pochodů neonacistů a bývalými členy některých extrémně pravicových hnutí.
Současný předseda strany Tomáš Vandas rovněž působil u Sládkových republikánů - jako tajemník.
Jednoho z lídrů strany v kraji Vysočina Erika Sedláčka poslal soud v září na tři roky do vězení kvůli autorství internetového časopisu, který podněcoval k rasismu, likvidaci Židů či popírání holocaustu.
