Vláda chce méně magistrů, doplatit na to mohou medici

Jakub Novák
21. 4. 2013 19:20
Mechanické škrty svědčí o naprosto nekoncepčním uvažování, říká profesor Zlatuška
Foto: Isifa/Thinkstock

Praha/Brno - Jedním z dlouhodobých úkolů ministerstva školství je snížit podíl magisterských studentů ve prospěch bakalářského stupně.

Naposledy se v této souvislosti nechal v rámci prezentace Agendy 2014 slyšet premiér Petr Nečas, nicméně tento postup je též součástí dlouhodobých záměrů ministerstva.

Konkrétní postup Fialova úřadu v této oblasti však kritizují někteří akademici, podle nichž vede k nekoncepčnímu omezení lékařských či právnických programů.

"Poptávka je v těchto oborech vysoká a nezaměstnanost tam prakticky není, nevidíme v tom logiku," říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

"Došlo k tomu, že má o 7 % poklesnout počet financovaných studentů takzvaných dlouhých magisterských programů, což jsou především dva - právníci a lékaři," říká profesor Jiří Zlatuška z téže univerzity.

"Minimálně v medicíně se tvrdí, jak málo máme doktorů - v této situaci ministerstvo řekne, že v okamžiku, kdy je nežádoucí zvyšovat počet magistrů, tak to mechanicky škrtne o sedm procent bez dalšího zdůvodnění. Svědčí to o naprosté neschopnosti koncepčně uvažovat," kritizuje postup ministerstva Zlatuška.

Podle mluvčí ministerstva Bohumily Potočné se obecně limity přijímaných do prvních ročníků bakalářských, dlouhých magisterských a navazujících magisterských studijních programů pro rok 2014 snižují stejně, a to o 5 %.

Výjimkou jsou zubaři

"Je vnitřní záležitostí veřejné vysoké školy, jak si stanovené limity pro dlouhé magisterské programy přerozdělí v rámci svých akreditovaných studijních programů," říká k tomu Potočná a dodává, že pro studijní programy Zubní lékařství a Stomatologie nejsou limitní počty pro první ročníky studia stanovovány.

Jak vyplývá z dat prezentovaných Lenkou Valovou na jednání předsednictva Rady vysokých škol v druhé polovině března, je sice celkový pokles oproti roku 2012 skutečně na úrovni pěti procent, nicméně se liší u jednotlivých škol - zatímco tedy v případě Univerzity Pardubice dochází k více jak 10% poklesu, tři školy (Univerzita Karlova, VŠCHT a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) by si měly naopak více či méně polepšit.

Jiří Zlatuška.
Jiří Zlatuška. | Foto: Jakub Novák

Jak se to konkrétně projeví třeba právě na Masarykově univerzitě, není ještě v tuto chvíli jasné. Podle Beka došlo k 10% poklesu počtu přihlášek a univerzita kromě lékařských a právnických oborů nabízí ještě několik dalších "dlouhých" magistrů, ať už jde například o psychologii, či některé učitelské programy.

Bude tedy otázkou, do jaké míry se podaří v rámci univerzity vyjednat konkrétní pokles počtu studentů v jednotlivých programech, nabízí se však také potenciál růstu v placených anglických programech.

Ve srovnání se Zlatuškou je Bek ve svých vyjádřeních mírnější - přesto postup ministerstva označuje za zvláštní.

"U lékařské fakulty je otázka poklesu počtu studentů společensky složitá, nicméně se bavíme o desítkách míst. Bude nás však velmi zajímat otázka proměny samotného principu, podle něhož se limit počtu financovaných studentů určuje," dodává Bek s tím, že stát sám by měl přijít s přesnou objednávkou počtu lékařů a učitelů a nepostupovat takto mechanickým způsobem.

"Navíc trochu kousavě - mluví se o snižování magisterských studentů a na všech dokumentech je podepsán náměstek Mgr. et Mgr.," naráží navíc Zlatuška na fakt, že zatímco se ministerstvo snaží, aby poklesl podíl magistrů, jeho náměstek Tomáš Hruda, který má tuto oblast na starost, sám vystudoval hned dva magisterské obory.

Co říkáte na způsob, jakým ministerstvo přistoupilo k dlouhým magisterským oborům? Jak jinak by bylo možné tuto situaci řešit? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

před 48 minutami

Michigan oficiálně potvrdil výsledek prezidentských voleb, Biden ve státě vyhrál s náskokem 154 tisíc hlasů

V americkém státě Michigan v pondělí oficiálně potvrdili výsledek prezidentských voleb. S náskokem 154.000 hlasů zde zvítězil demokratický kandidát Joe Biden, informovala dnes agentura AP. Velká americká média Bidena za vítěze v Michiganu označila už krátce po volbách ze 3. listopadu.

O takzvané certifikaci výsledku voleb rozhoduje v Michiganu komise, v níž zasedají dva demokraté a dva republikáni. Pro potvrzení výsledku dnes hlasovali tři její členové, jeden z republikánů se zdržel.

Agentura AP uvedla, že je oficiální vyhlášení výsledku prezidentských voleb v Michiganu, jednom z klíčových států pro vítězství, další ranou pro Donalda Trumpa. Současný prezident stále neuznal volební porážku a snaží se výsledek voleb zvrátit soudní cestou. Podle odhadů renomovaných amerických médií ale zvítězil v prezidentských volbách jasně bývalý viceprezident Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polští odpůrci zákazu potratů znovu vyšli do ulic, byla zadržena fotografka

Polská policie v pondělí zadržela několik lidí, kteří ve Varšavě demonstrovali proti dalšímu zpřísnění restriktivního zákona o interrupcích. Mezi zadrženými byla i fotoreportérka, kterou policie později propustila. Informují o tom agentury a polská média.

Protestující na některých místech metropole blokovali dopravu, další demonstrovali před ministerstvem školství. Šéf resortu Przemyslaw Czarnek totiž podle nich pohrozil učitelům potrestáním za podporu demonstrací proti potratovému zákonu. Protestující před ministerstvem rozvinuli plakát s nápisem "Svobodné potraty, svobodné vzdělání" a požadovali ministrovu demisi. Někteří demonstrující se připoutali k bráně ministerstva, jedna žena se k ní podle agentury AP přilepila a policistům trvalo hodinu ji od brány oddělit. Poté ji odvezla sanitka.

Krátce po začátku protestu policie násilím odvedla některé lidi, včetně fotoreportérky Agaty Grzybowské, píše AP s tím, že je to poprvé, co polská policie během současných protestů proti zpřísnění potratového zákona zadržela novináře. Policie Grzybowskou později propustila. Podle agentury PAP si však před tím vyslechla obvinění z napadení policistů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pospíšil v polské lize skóroval, Přikryl nahrál na čtyři góly

Čeští fotbalisté Martin Pospíšil a Tomáš Přikryl se podíleli na všech pěti brankách Jagiellonie Bialystok, která v 10. kole polské ligy zvítězila nad Plockem 5:2 a rázně ukončila sérii tří porážek. Pospíšil dal čtvrtý gól domácího celku, Přikryl na zbývající čtyři přihrál.

Třikrát se po jeho asistencích střelecky prosadil chorvatský útočník Jakov Puljič, hosté v druhém poločase pouze snižovali. Kapitán týmu Pospíšil dal první gól v sezoně, střelcům v polské lize vládne s osmi brankami český reprezentant Tomáš Pekhart z vedoucí Legie Varšava

Polská fotbalová liga - 10. kolo:

Gliwice - Gdaňsk 2:0, Bialystok - Plock 5:2 (gól domácích Pospíšil).

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

EU nabídla Bidenovi obnovu úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady ho pozval na mimořádný summit do Bruselu

Vrcholní představitelé Evropské unie nabídli nově zvolenému prezidentovi Spojených států Joeovi Bidenovi obnovení úzké transatlantické spolupráce. Předseda Evropské rady Charles Michel jej v telefonickém rozhovoru pozval na mimořádný summit s šéfy států a vlád evropské sedmadvacítky. Budoucí šéf Bílého domu také poprvé telefonoval i s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.

"Během telefonátu předseda Michel navrhl obnovit silnou transatlantickou alianci založenou na společných zájmech a sdílených hodnotách," stojí v prohlášení, které vydal úřad předsedy Evropské rady. Michel podle něj přivítal Bidenovu oddanost americkým spojencům a podporu evropské spolupráce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy