V srpnu '68 jsem vítal Sověty za úsvitu na Ruzyni, vyznal se místopředseda KSČM v životopisu pro StB

Tomáš Pergler
9. 6. 2016 20:23
Nový místopředseda KSČM Josef Skála, protikandidát Vojtěcha Filipa z posledního stranického sjezdu, si před čtyřiceti lety sepsal pozoruhodný životopis. „Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás," popsal například sovětskou okupaci z 21. srpna 1968. Podle zápisů komunistické tajné policie Skála ochotně souhlasil, že bude zaměstnán v rozvědce. To on sám nyní popírá. Životopis je veřejně dostupný ve svazku, který na Skálu vedla Státní bezpečnost v první polovině 70. let.
Místopředseda KSČM Josef Skála.
Místopředseda KSČM Josef Skála. | Foto: DVTV

Praha - Předák ortodoxního proudu v KSČM Josef Skála nedávno vzbudil pozornost vysokou podporou, kterou získal jako protikandidát staronového předsedy strany Vojtěcha Filipa. Nakonec ho zvolili místopředsedou.

O tom, že si přesvědčení kovaného stalinisty drží od mládí, svědčí i přes čtyři desítky let starý životopis. Skála v něm píše, jak vítal sovětské okupanty v srpnu 1968 a přispíval do kolaborantských médií, jež útočila proti reformní politice tzv. pražského jara. Dnes komunistický politik svoji někdejší horlivost zpochybňuje.

Foto: Aktuálně.cz

„Internacionální pomoc SSSR a ostatních socialistických zemí v srpnu 1968 jsem přivítal s nadšením a ulehčením. Sovětská vojska jsem uvítal 21. srpna na úsvitu na ruzyňském letišti,“ stojí v životopise. I v dalších dnech prý byl s okupačními vojsky v „trvalém přátelském styku“ a rozšiřoval jejich propagační materiály.

„Snažil jsem se pomáhat sovětským vojákům i ve zdánlivě bezvýznamných věcech jejich každodenního života u nás. Brzy po vstupu vojsk, ihned poté, co se rodičům podařilo navázat kontakt, jsem začal pracovat jako autor článků, zpráv a poznámek pro rozhlasovou stanici Vltava a týdeník Zprávy.“

Životopis je veřejně dostupný ve svazku, který na Skálu vedla Státní bezpečnost (StB) v první polovině 70. let, v současnosti je uložený v Archivu bezpečnostních složek. Komunistická tajná policie vedla tehdejšího studenta žurnalistiky jako „ideového spolupracovníka“ a plánovala ho zaměstnat v rozvědce.

Foto: Aktuálně.cz

Podle písemných záznamů Skála se spoluprací ochotně souhlasil. Spočívala hlavně v otipování dalších nadějných spolupracovníků mezi studenty. Z plánovaného nástupu do rozvědky a kariéry špióna v zahraničí ale sešlo, protože Skála dal přednost kariéře ve stranických organizacích - před sametovou revolucí předsedal Mezinárodnímu svazu studenstva, proslulé líhni spolupracovníků sovětské KGB.

Prosím vás, bylo mi šestnáct

Skála na dotaz Hospodářských novin zdůraznil, že obsah svazku nezná, a popřel, že by se zavázal ke spolupráci StB. Pasáže o vítání okupantů a pomoci zahraničním médiím vysloveně neodmítl, ale zpochybňoval je. „To jste mě rozesmál. Prosím vás, bylo mi šestnáct let,“ řekl. O záležitosti se nechtěl déle bavit. Naznačil, že si příslušníci Státní bezpečnosti mohli vymýšlet.

Foto: Aktuálně.cz

Historici a badatelé, kteří se zabývají dokumenty StB, nicméně označují tyto prameny za věrohodné. Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů pak výslovně upozornil na Skálovo krycí jméno „Josif“, zjevně vybrané podle křestního jména komunistického diktátora Stalina. „Takové krycí jméno bylo výjimečné,“ řekl Blažek a dodal, že se v databázi spolupracovníků StB nenachází například přezdívka Uljanov (původní jméno komunistického vůdce V. I. Lenina).

Stanice Vltava vysílala z území tehdejší Německé demokratické republiky. V prvních dnech po okupaci se dala snadno rozpoznat podle češtiny a slovenštiny se silným přízvukem. Hlasatelé, kteří seděli v Berlíně, vystupovali anonymně, napadali oficiální média i reformní komunistické politiky a popisovali sovětské vojáky jako hrdinné zachránce socialismu v Československu. Ve stejném duchu psal časopis Zprávy, který se tiskl rovněž v NDR a vycházel až do května 1969.

Pokud nám vnutí kvóty, budeme chtít referendum o vystoupení z EU, říká nový místopředseda KSČM Josef Skála. | Video: Filip Horký


 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ministři zahraničí zemí EU vyzvali k zastavení bojů mezi Izraelem a Palestinci. Společné prohlášení kritické k Izraeli však nepodpořilo Maďarsko

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražská burza v úterý uzavřela nejvýš od léta 2011

Pražská burza je nejsilnější za posledních téměř deset let. Index PX dnes uzavřel na 1143,3 bodu, což je jeho nejvyšší závěrečná hodnota od 3. srpna 2011. Vzhůru mu pomohly především akcie bank a energetické společnosti ČEZ. Vyplývá to z údajů na webu burzy.

Ze 13 hlavních titulů, které ovlivňují hodnotu indexu PX, dnes šest uzavřelo obchodování se ziskem. Nejvýrazněji zdražily akcie banky Moneta, o téměř 2,5 procenta. Dařilo se také cenným papírům bankovní skupiny Erste a Komerční banky.

Mimo finanční sektor si nejvýrazněji polepšily akcie ČEZ. Jejich cena stoupla o 1,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy