Jihočeské Hrejkovice by mohly být vzorem pro chovatele drůbeže, kteří se dnes obávají ptačí chřipky. V Hrejkovicích totiž byla před dvěma lety BSE - nemoc, která mezi lidmi vyvolala podobnou vlnu strachu.
Vesnice leží asi padesát kilometrů od Hluboké nad Vltavou, kde veterináři poprvé v Česku prokázali u mrtvé labutě ptačí chřipku. Je to nenápadná ves, kde je snad jedinou atrakcí torzo vyhořelého nákladního auta s cedulí "Na prodej".
Kravín a další zemědělské usedlosti stojí na svahu, kousek od cedule označující konec obce. Krávy vykukují z otevřených vrat ven, ale více než kolemjdoucí je zajímá žrádlo ve žlabu.
"Jo, BSE tu byla. To víte, že to bylo překvapení, ale překousli jsem to a jedeme dál," říká muž v montérkách a lehké bundě, jeden ze zaměstnanců místního zemědělského družstva.
Všechny ztráty jsme nevyčíslili
Veterináři tady objevili nemoc šílených krav v létě 2004. Utraceno pak muselo být asi devadesát vrstevnic postiženého dobytčete. Družstvo přitom chová zhruba šest set krav.
Infobox
FAKTA O BSE
- Poprvé se takzvaná nemoc šílených krav objevila v roce 1986 v hrabství Kent ve Velké Británii.
- Od té doby ji veterináři zjistili ve více než 20 zemích světa, naposledy ve Švédsku.
- Nejvíce případů bylo zaznamenáno v Británii, a to zhruba 185 tisíc.
- V Česku bylo zjištěno od roku 2001 celkem 24 případů BSE.
- Na lidskou formu BSE zahynulo v Evropě více než sto lidí, nejvíce ve Velké Británii.
- V Česku se neobjevil žádný případ onemocnění lidské formy BSE.
"Měli jsme hodně jalovic, takže jsme stav už doplnili," říká předseda družstva Stanislav Zelený. O tom, jak se jeho farma s BSE vyrovnávala, ale příliš hovořit nechce.
"Všechno už je v pořádku, stát nám nahradil, co mohl, něco zaplatila i pojišťovna," vykládá Zelený, ale konkrétní částky odmítá sdělit. Dodává ovšem, že pojišťovna hodnotila krávy, které musely na porážku, jako jateční a nikoli chovné, takže družstvo dostalo méně peněz.
"Taky jsme měli krávu za padesát tisíc, ale pojišťovna nám dala třeba deset tisíc," stěžuje si předseda Zelený. "Všechny ztráty jsme ani nevyčíslili."
Kvůli nemoci šílených krav nepřišel o práci žádný zemědělec v družstvu. Dokonce ani platy se nikomu nemusely snižovat. "Platili jsme je pořád stejně," říká předseda.
Bojíme se o své chovy
O osud svých chovů se teď obávají někteří chovatelé drůbeže v okolí Hluboké nad Vltavou a Českých Budějovic, kde veterináři potvrdili už dvanáct případů ptačí chřipky.
Anton Köszegi chová na své farmě na 35 tisíc kuřat a dva tisíce divokých hus. Jeho drůběží farma živí celou rodinu.
"Kdybychom museli všechno vymlátit a nedostali dostatečné odškodnění, byla by to pro nás úplná likvidace," říká farmář.
Ptačí choroba se zatím na farmách neobjevila, veterináři ji zatím nenašli ani v domácích chovech.
"Musíme se s ptačí chřipkou naučit žít, stejně jako s BSE," říká ministr zemědělství Jan Mládek.
BSE? A tady? Ani nevím
Starostka Hrejkovic Hana Žárská vzpomíná, že nemoc šílených krav v její obci žádnou paniku nevyvolala. "Možná to bylo i proto, že to nebyl první případ.
V Hrejkovicích veterináři prokázali už čtrnáctý případ BSE v Česku, celkem jich zatím bylo čtyřiadvacet.
Někteří lidé v Hrejkovicích ani nepostřehli, jaká choroba se v jejich obci objevila. "BSE? A tady? Tak to opravdu nevím. Možná o tom něco bude vědět můj manžel," říká mladá žena, která si přímo naproti kravínu hraje na zahradě se svým malým dítětem.
Skupina starších lidí, kteří se právě vracejí z procházky, musí napřed zapřemýšlet, aby si na BSE z léta 2004 vzpomněla. "Ano, to tady bylo," říká postarší muž. "Ale nic se tady nedělo, byl tady klid."
Klid zatím vládne i v Hluboké nad Vltavou, Českých Budějovicích a přilehlých obcích.
