Karlova Ves - Na ceduli s názvem obce Karlova Ves je přilepená nenápadná samolepka s nápisem "národní park tady nechceme". Někteří místní tak vyjadřují názor na plán ministerstva životního prostředí vyhlásit zde příští rok nový Národní park Křivoklátsko.
Karlova Ves je jedinou obcí, která má ležet na území nového parku. Příslušný zákon projedná vláda na podzim.
Když má ale starostka Iveta Kohoutová vyjádřit většinovou náladu v obci se 120 obyvateli, nepoužije tak odmítavá slova. "Je to spíše vyčkávání, co se stane. A pak názor, že my jsme ti poslední, kdo to může změnit," říká Kohoutová.
Když ochranáři kreslili hranice budoucího, už pátého českého národního parku, snažili se vyhnout všem obcím. V případě Karlovy Vsi to ovšem nešlo, leží uprostřed navrhovaného nejpřísněji chráněného území.
Až půjdu do lesa, vezmu si hůl
Ve všední den dopoledne je Karlova Ves "vylidněnou" obcí, zahrady i dvorky jsou prázdné, jen občas projede po silnici směrem k Branovu nějaké auto. Je to taková typická vesnice - podél hlavní silnice stojí jeden dům vedle druhého.
Podívejte se na přírodní poklady Křivoklátska:
Důchodce Josef Vlk a členové jeho rodiny jsou v tu chvíli snad jediní, kteří v příjemném slunečném počasí sedí před rodinným domem u stolu s čerstvě usmaženými palačinkami. Když padne otázka na plánovaný národní park, jen pokrčí rameny.
"S tím my nic stejně nenaděláme, ti nahoře si to stejně udělají, jak chtějí," říká. Nejvíc ho zajímá, jestli bude moci chodit i nadále do lesa a jestli se dostane ke dřevu na topení jako dosud. Říká, že do lesa bude chodit, i kdyby to bylo zakázané.
Z historie Karlovsi
- Byla založena v roce 1828 majitelem křivoklátského panství knížetem Karlem Egonem II. z Fürstenberka.
- Původně se zdejšímu místu říkalo U Buku, obec se nejprve jmenovala Karloves.
- Obyvatelé se živili jako dřevorubci, kteří těžili dřevo pro železnou huť v Roztokách u Křivoklátu. Někteří pracovali jako nádeníci na panském dvoře v Karlově.
- Také se zde pálilo dřevěné uhlí v klasických milířích.
- Při svém vzniku měla obec 26 obytných domů.
- Nyní žije v Karlově Vsi 120 stálých obyvatel v 60 domech.
Naznačuje, že se na cestu klidně i "ozbrojí" a že ho nikdo nezastaví. "Teď tam chodím bez hole, pak tam budu chodit s holí," říká s úsměvem.
Volný přístup kamkoli
Podle vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Petra Hůly se ovšem pan Vlk i další obyvatelé Karlovy Vsi a obcí přilehlých k budoucímu národnímu parku nemusí obávat toho, že by jim ochranáři udělovali pokuty, když je "načapají" v lese.
V návrhu zákona o Národním parku Křivoklátsko, který mají nyní k připomínkování ostatní ministerstva a další úřady, je dokonce paragraf, podle něhož nebudou místní obyvatelé a jejich blízcí v pohybu po celém území parku nijak omezeni.
"Pro místní lidi se nezmění vůbec nic," zdůraznil Hůla, který se na přípravě Národního parku Křivoklátsko podílel od samého počátku. Hůla předpokládá i to, že by místní domácnosti mohly nadále získávat z křivoklátských lesů palivové dřevo.
Většina chodí na houby a pro dřevo
Jak je pro obyvatele Karlovy Vsi důležitý volný přístup do okolních lesů, ukázala i socioekonomická studie, kterou si na podzim nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí.
Zpráva, jejímž hlavním zpracovatelem byla společnost Ekogroup czech, například ukázala, že více než 80 procent lidí z Karlovy Vsi chodí do okolních lesů častěji než jednou týdně. Nejčastěji chodí sbírat houby a další lesní plody, druhým nejčastějším důvodem je obstarávání dřeva.
Zajímavé je, že 90 procent obyvatel Karlovy Vsi tvrdí, že je současný režim chráněné krajinné oblasti nijak neomezuje. "Jo, zatím to bylo v pohodě," potvrzuje i starousedlík Josef Vlk.
Peníze by lidi přesvědčily
I přes ubezpečování státních ochranářů, že s přeměnou chráněné krajinné oblasti v národní park se pro místní nic nezmění, mají obyvatelé Karlovy Vsi obavy.
Bezmála 86 procent občanů podle socioekonomické studie očekává v souvislosti s vyhlášením národního parku problémy. Nejčastěji přitom lidé zmiňovali omezení při vstupu do chráněného území.
Starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová soudí, že by si státní úřady více naklonily místní obyvatele, kdyby do jejich vesnice dorazilo více peněz. "Teď jsme žádali o dotaci, chtěli jsme udělat chodníky, ale opět jsme neuspěli," stěžuje si Kohoutová.
To, že lidé slyší na ekonomické výhody, ukázala i několikrát citovaná studie z loňského podzimu. Když měli obyvatelé Karlovy Vsi uvést, jaké výhody by Národní park Křivoklátsko mohl mít, takřka 43 procent zaškrtlo "ekonomický přínos pro region".
