Praha - Povodně ohrožují zhruba 13 procent českých měst a vsí, tedy obyvatele a majetek v 803 obcích.
Ukazuje to mapa "významného povodňového rizika", kterou vypracovalo ministerstvo životního prostředí, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM a další instituce. Podle ministerstva je velkou vodou zároveň ohroženo pět procent obyvatel a 7,5 procenta hmotného majetku.
Experti při sestavování povodňové mapy vycházeli ze dvou kritérií. Povodeň musí za rok představovat riziko minimálně pro 25 obyvatel nebo pro majetek v hodnotě nejméně 70 milionů korun.
"Jsou to obyvatelé, kteří nemusí být ohroženi na životě, ale ke svému domu se dostanou třeba jen na loďce," řekl Aktuálně.cz Josef Reidinger z oddělení ochrany před povodněmi ministerstva životního prostředí.
Morava, ale také Praha
Povodňová mapa ukazuje, že nejvíce ohrožených oblastí je v dlouhém pásu, který se táhne od severozápadních Čech přes východní Čechy na severní Moravu, Slezsko a dále na střední a jižní Moravu.
Větší koncentraci červených, tedy ohrožených míst je také na jihu Čech, ale třeba i v celé Praze.
Podle Josefa Reidingera ovšem může Praha z mapy vypadnout, až zcela dokončí systém protipovodňových mobilních zábran a dalších opatření.
Kde je zapotřebí s povodněmi něco dělat
Výzkumný ústav vodohospodářský TGM připravil další mapu, která znázorňuje oblasti, kde je zapotřebí prioritně se hrozbou povodní zabývat.
Experti rozdělili republiku do čtyř oblastí podle toho, jak naléhavá jsou protipovodňová opatření. Do nejvyšší třídy patří přibližně pětina země včetně Olomoucka, které bylo postiženo povodněmi i teď v červnu.
Podle Michala Pravce z ministerstva životního prostředí vznikla mapa na základě čtyř kritérií: ohrožení lidí, majetku, eroze půdy a stav říčních niv.
Ničivému účinku povodní přitom značně napomáhá současný stav české krajiny, která není schopna zadržovat větší množství vody.
Vrátit řeky do původního stavu vyjde na 115 miliard
Ministr životního prostředí Ladislav Miko v České televizi v neděli uvedl, že by bylo zapotřebí asi 115 miliard korun, aby se české řeky vrátily do svých původních koryt, aby při povodních dokázaly lépe zachytávat dešťové přívaly.
Revitalizaci potřebuje zhruba 45 tisíc kilometrů řek, říček a potoků, jejichž koryto se v minulosti nevhodným zásahem člověka změnilo. Kolem toků by měly znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu v krajině a brzdit povodňovou vlnu.
Problémem je ovšem i stav lesů a polí. Ministerstvo zemědělství vypracovalo návrh nových zemědělských standardů, aby krajina dokázala lépe zachytávat vodu. Patří mezi ně například zákaz pěstování nevhodných plodin ve vybraných oblastech.
Pokud by farmář tato pravidla nedodržoval, mohl by přijít o část státních dotací. Pokud návrh schválí i vláda, měly by standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC), které vycházejí z nové evropské legislativy, platit od příštího roku.
