Lidé jdou často na test či vyhledají lékařskou pomoc až poté, co u nich propuknou vážné příznaky covidu, a to, že se nakazili, zjistí někdy třeba i s dvoutýdenním zpožděním. Mezitím mohou nakazit další lidi, aniž by si toho byli vědomi. Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze společně s Pražskými vodovody a kanalizacemi vyvinuli metodu, která by mohla pomoci odhalit nakažené s předstihem. Je založená na detekci obsahu koronaviru v odpadních vodách.
"Ve většině případů lidé začínají virus vylučovat stolicí několik dní předtím, než se u nich nákaza prokáže klinickými testy. Odhalit virus lze pomocí rozboru odpadních vod, který funguje na stejném principu jako dnes známá metoda PCR, která se využívá při rozboru klinických vzorků. Podstatný je ale způsob zakoncentrování RNA, který dovolí použití PCR v odpadních vodách. Výhodou je, že nejste závislí na tom, jak moc se testuje nebo kolik lidí se chce nechat otestovat," popsal Jan Bartáček z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Testování této metody probíhá už od loňského léta ve čtrnácti vytipovaných zastavěných lokalitách pražské stokové sítě, jako jsou sídliště, Letiště Václava Havla, vysokoškolské koleje či nemocnice.
"Ukazuje se, že data z odpadních vod velmi dobře korelují s epidemickou situací. V řadě případů byly nárůsty počtů kopií virové RNA pozorovány s předstihem jednoho až dvou týdnů oproti datům z klinických testů publikovaných pro území Prahy," uvedl Bartáček.
Z klinických dat podle něj vyplývá, že se virus objevuje ve stolici alespoň u poloviny nakažených, a to i v případě, že nemají žádné příznaky nemoci. "Některé studie však ukazují výrazně vyšší podíl lidí, kteří virus ve stolici vylučují, a náš výzkum ukazuje, že jsou tato data relevantní," uvedl.
Podle něj by tak šel do budoucna díky této metodě sledovat vývoj nákazy v populaci s předstihem až dvou týdnů. "Bylo by možné monitorovat aktuální vývoj epidemie a varovat dopředu, zda přichází nová vlna. Jednalo by se přitom o objektivnější informace, než jaké máme z klinických dat, protože je možné sehnat vzorky z odpadních vod například z celé Prahy," uvedl Bartáček.
Zároveň by se podle něj touto metodou mohla odhalovat případná nová ohniska nákazy. "Například v Holandsku probíhá monitoring ve více než třech stovkách městských čistíren odpadních vod. Díky tomu tam umí najít konkrétní město, ve kterém se rozjíždí epidemie," podotkl Bartáček. Zároveň je přesvědčen, že by se do budoucna z odpadních vod daly rozeznat i známé mutace viru.
Podle Bartáčka zatím rozsah vzorkování není dostatečný pro kvalitní epidemiologický výzkum. "Potřebovali bychom odebírat víc vzorků než dosud, a to alespoň dvakrát týdně, abychom byli schopni dělat relevantní predikce nákazy. Navíc nemáme kapacitu analyzovat větší množství vzorků. V tuto chvíli jsme schopni udělat rozbor přibližně 60 vzorků týdně," dodal Bartáček. Vědci proto nyní hledají podporu pro rozsáhlejší monitoring. Jednat o možné spolupráci chtějí například s hygieniky.
