Praha - Vědci z Ústavu chemických procesů v Praze museli omezit své pokusy. Třicetinásobně totiž zdražil neon, který potřebují pro provoz speciálního laseru, s jehož pomocí vytvářejí nové látky. Neon v něm slouží pro přenášení energie.
"Když jsme neon kupovali naposledy před dvěma lety, stála jedna čtyřicetilitrová tlaková láhev 18 tisíc korun. Nyní stejné balení stojí 530 tisíc korun. To si nemůžeme dovolit koupit," říká Radek Fajgar z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky.
Nyní proto dojíždějí nejdůležitější pokusy a ty méně důležité odkládají. "Co nejvíc ho šetříme. Když napustíme laser, tak provedeme co nejvíc experimentů za sebou, abychom optimálně využili náplň, která se kazí," popisuje Fajgar.
Může za to válka
Důvodem zdražení je krize na Ukrajině, která je jeho dominantním výrobcem. "Kvůli válce se tam zastavila výroba," vysvětluje Ivan Smolík ze společnosti Linde Gas, která je největším prodejcem technických plynů v České republice. "Všichni jen vyprodáváme zásoby," dodal. Prudké zdražení má podle něj na svědomí také to, že poptávka po neonu roste i kvůli novým technologiím.
Neon se získává složitou technologií přímo ze vzduchu. V něm je zastoupen jednou tisícinou procenta. "Musíte proto obrovská kvanta vzduchu prohnat přes destilační kolony," popsal hlavní technologii výroby Smolík. Právě na válkou poničeném Donbase přitom Sovětský svaz v minulosti obří technologie na získání neonu ze vzduchu instaloval.
A nikdo prý proto podle Smolíka neuvažoval o tom, že by postavil další továrnu na neon. Ta by ostatně stála stovky milionů eur.
Neon je přitom důležitý nejen pro vědce, ale i pro elektronický průmysl, kde se používá i pro vytváření mikrostruktur litografickými technikami.
Byla i heliová krize
Problém je podle Smolíka možné vyřešit tím, že se současné přístroje, pracující na bázi neonu, nahradí novými, které už neon nepotřebují. Podobnou cestou jdou i v Ústavu chemických procesů.
"Od akademie a ústavu jsme nyní dostali milionovou dotaci na nový laser," říká Fajgar.
Přístroj již objednali a měl by dorazit počátkem příštího roku. "Bude pracovat na stejné vlnové délce, ale již bez použití neonu," dodává. Bez uvedené krize by ale nový laser s největší pravděpodobností nezískali.
Podobná situace přitom není zcela neobvyklá. V letech 2011 až 2014 byla pro změnu heliová krize. "Bylo málo výrobních kapacit, odstávky a také velmi nestabilní geopolitická situace na severu Afriky a Blízkém východě, kde se nachází výrobní závody. Došlo ke zdražení, ale menšímu než nyní v případě neonu," popsal Smolík.
