Čeští vědci válčí o unikátní lék. Soud řeší, jestli ho jeden ústav ukradl druhému

Marek Pokorný Marek Pokorný
17. 12. 2015 9:00
Čeští vědci z Ústavu makromolekulární chemie před několika lety představili unikátní lék na léčbu odřenin a zánětů Hemagel. Jenže vzápětí se přihlásili jejich kolegové z Ústavu experimentální medicíny a své kolegy obvinili, že jim autorská práva na lék ukradli. Spor vědců o autorství i tučné licenční poplatky řeší soud. Verdikt je stále v nedohlednu.
Lék Hemagel
Lék Hemagel | Foto: Lukáš Werner

Praha – Před Městským soudem v Praze běží neobvyklý spor: Tuzemští vědci se soudí, kdo vymyslel unikátní lék Hemagel. Ten až o polovinu urychluje hojení povrchových ran a zánětů. Ve hře je nejen vědecká prestiž, ale také licenční poplatky za lék, který prorazil i v zahraničí. "Samozřejmě jde o velké peníze," potvrzuje i Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny, který spor vyvolal.

Pod patentem, který si přihlásil Ústav makromolekulární chemie, jsou jako autoři uvedeni jeho vědci Jiří Labský a Jiří Vacík společně s karlovarským lékařem Pavlem Hoškem. Ten se údajně podílel na zkouškách.

Unikátní Hemagel

Obsahuje polymer, který na sebe váže volné kyslíkové radikály. Ty se vyskytují v zánětech a povrchových poraněních a zpomalují hojení. Tím, že tyto radikály vychytá, hojení urychlí. Princip je už známý dlouho; uvedené polymery se používají například při výrobě pneumatik a nátěrových hmot, aby déle vydržely. Nové je ale použití pro lékařské účely. Jak popsal spoluautor objevu Jiří Labský v roce 2007 pro Medical Tribune, když zkoumali oko popálené UV zářením nebo vápenným mlékem, zjistili, že je v něm velké množství volných kyslíkových radikálů. Se svými kolegy proto vytvořili kontaktní čočku, v níž byly lapače těchto radikálů. „A ona dokázala oko velmi rychle vyléčit,“ uvedl.

Jenže Ústav experimentální medicíny – oba patří pod Akademii věd České republiky- tvrdí, že jim autorská práva na lék kolegové ukradli. A že hlavním autorem je jejich výzkumnice Jitka Čejková.

"Oni by bez nás nic ani nemohli dělat. Hojením ran se nikdy nezabývali," říká rozhořčeně Čejková. Ta proto žádá, aby ji a její ústav dodatečně uvedli jako autory a také vydali bezdůvodné obohacení. Tedy peníze, které plynou z licenčních poplatků za užívání patentu nejen doma, ale i v zahraničí.

Stáhneme a podáme znovu

To, že nejde o standardní případ, ukazuje historie přihlášky patentu. Tu původně předložily oba ústavy společně jako výsledek grantového projektu, na kterém pracovaly v polovině devadesátých let. A v přihlášce, která dorazila na patentový úřad v červnu 1996, byla spolu s Labským a Vacíkem jako autorka uvedena právě Čejková. Patent pak přihlásily oba ústavy společně.

Jenže Ústav makromolekulární chemie po roce a půl tuto přihlášku stáhl. "Řekli nám, že ji stahují, protože ji potřebují přepracovat," uvádí ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Její ústav se pak již o stav patentového řízení nezajímal - důvěřoval svým kolegům.

Jenže ti o pouhých čtrnáct dní později podali patentovou přihlášku znovu – ovšem již bez jména Čejkové, kterou nahradil karlovarský lékař Hošek. A vypadlo i jméno Ústavu experimentální medicíny.

To, že si kolegové přisvojili jejich práci, zjistila Čejková v roce 2009, když vyšel článek o zázračných účincích Hemagelu. A z popisu toho, jak nový lék funguje, pochopila, že vycházejí z grantového výzkumu, na kterém se podílela.

Ústav experimentální medicíny se prý nejdříve vše snažil vyřešit smírnou cestou. Jenže neuspěl, a tak podal žalobu.

První přihláška byla jen formální

Ústav makromolekulární chemie si ale stojí za tím, že unikátní lék je jejich vynálezem. A že původní přihlášku podaly oba ústavy jen pro formu – aby splnily podmínky tehdejšího grantového výzkumu. Navíc prý v žádném případě nejde o dvě stejné věci. "Přihláška byla podána jen proto, aby byl vykázán výsledek v grantovém projektu," říká ředitel Ústavu makromolekulární chemie František Rypáček na adresu původní stažené přihlášky.  

Ta první prý nepokrývala přesně předmět patentu a stejně v ní byl špatně uveden podíl autorů. "Neodpovídala skutečnému podílu na vynálezu. Nová přihláška obsahuje to podstatné a jsou tam jen ti původci, kteří se na tom skutečně podíleli," uvedl Rypáček.

Jenže to odmítají Čejková i Syková. "Vymysleli jsme to my a jen jim říkali, co mají dělat," argumentuje Čejková.

Případ řeší Městský soud v Praze už čtvrtým rokem a verdikt je v nedohlednu. Toto úterý před něj předstoupili znalci, kteří srovnávali obě patentové přihlášky. A soud připustil, že nejde o jednoduchou věc pro pochopení ani pro něj. "Problematika je velmi odborná, což nám činí problémy již při pouhém zápisu jednání," řekl soudce Tomáš Mottl.

To samé jinak řečeno

Jako první svědčil znalec pro obor chemie Richard Milič (navrhl jej žalující Ústav experimentální medicíny). "Jedná se o úplně stejné sloučeniny, jen se liší v použitém názvosloví," uvedl na adresu obou přihlášek. Naopak Stanislav Babický – ten je naopak znalec pro oblast patentů a vynálezů (navrhl jej žalovaný Ústav makromolekulární chemie) – prohlásil, že z pohledu patentového práva jde o dvě zcela odlišné věci. Zatímco v prvním případě šlo o celou výrobu, v druhém o patentování konkrétní chemické látky.  

Jenže na to reagoval pro změnu Milič a podivil se, že Úřad průmyslového vlastnictví vůbec patent podle druhé přihlášky udělil. "V první přihlášce bylo vše uvedené. Naopak přihlášený patent nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Nejde vůbec o novou látku. Ten mechanismus je známý již desítky let," uvedl. A poukázal na to, že nemůže být udělen patent na to, co bylo již dřív publikováno. "Ty sloučeniny nebyly nové, nové bylo jen použití. Používají se třeba v nátěrových hmotách, pak ale bylo zjištěno, že fungují i při ochraně živé tkáně. To bylo to nové," podotkl.

Kdy a jak soud rozhodne, komu patří autorství léku – a tedy i nemalé licenční poplatky – není jasné. Soudce Mottl odložil jednání na neurčito a podle svých slov zváží, zda ještě nebude potřeba zadat revizní posudek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy