Čeští vědci válčí o unikátní lék. Soud řeší, jestli ho jeden ústav ukradl druhému

Marek Pokorný Marek Pokorný
17. 12. 2015 9:00
Čeští vědci z Ústavu makromolekulární chemie před několika lety představili unikátní lék na léčbu odřenin a zánětů Hemagel. Jenže vzápětí se přihlásili jejich kolegové z Ústavu experimentální medicíny a své kolegy obvinili, že jim autorská práva na lék ukradli. Spor vědců o autorství i tučné licenční poplatky řeší soud. Verdikt je stále v nedohlednu.
Lék Hemagel
Lék Hemagel | Foto: Lukáš Werner

Praha – Před Městským soudem v Praze běží neobvyklý spor: Tuzemští vědci se soudí, kdo vymyslel unikátní lék Hemagel. Ten až o polovinu urychluje hojení povrchových ran a zánětů. Ve hře je nejen vědecká prestiž, ale také licenční poplatky za lék, který prorazil i v zahraničí. "Samozřejmě jde o velké peníze," potvrzuje i Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny, který spor vyvolal.

Pod patentem, který si přihlásil Ústav makromolekulární chemie, jsou jako autoři uvedeni jeho vědci Jiří Labský a Jiří Vacík společně s karlovarským lékařem Pavlem Hoškem. Ten se údajně podílel na zkouškách.

Unikátní Hemagel

Obsahuje polymer, který na sebe váže volné kyslíkové radikály. Ty se vyskytují v zánětech a povrchových poraněních a zpomalují hojení. Tím, že tyto radikály vychytá, hojení urychlí. Princip je už známý dlouho; uvedené polymery se používají například při výrobě pneumatik a nátěrových hmot, aby déle vydržely. Nové je ale použití pro lékařské účely. Jak popsal spoluautor objevu Jiří Labský v roce 2007 pro Medical Tribune, když zkoumali oko popálené UV zářením nebo vápenným mlékem, zjistili, že je v něm velké množství volných kyslíkových radikálů. Se svými kolegy proto vytvořili kontaktní čočku, v níž byly lapače těchto radikálů. „A ona dokázala oko velmi rychle vyléčit,“ uvedl.

Jenže Ústav experimentální medicíny – oba patří pod Akademii věd České republiky- tvrdí, že jim autorská práva na lék kolegové ukradli. A že hlavním autorem je jejich výzkumnice Jitka Čejková.

"Oni by bez nás nic ani nemohli dělat. Hojením ran se nikdy nezabývali," říká rozhořčeně Čejková. Ta proto žádá, aby ji a její ústav dodatečně uvedli jako autory a také vydali bezdůvodné obohacení. Tedy peníze, které plynou z licenčních poplatků za užívání patentu nejen doma, ale i v zahraničí.

Stáhneme a podáme znovu

To, že nejde o standardní případ, ukazuje historie přihlášky patentu. Tu původně předložily oba ústavy společně jako výsledek grantového projektu, na kterém pracovaly v polovině devadesátých let. A v přihlášce, která dorazila na patentový úřad v červnu 1996, byla spolu s Labským a Vacíkem jako autorka uvedena právě Čejková. Patent pak přihlásily oba ústavy společně.

Jenže Ústav makromolekulární chemie po roce a půl tuto přihlášku stáhl. "Řekli nám, že ji stahují, protože ji potřebují přepracovat," uvádí ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Její ústav se pak již o stav patentového řízení nezajímal - důvěřoval svým kolegům.

Jenže ti o pouhých čtrnáct dní později podali patentovou přihlášku znovu – ovšem již bez jména Čejkové, kterou nahradil karlovarský lékař Hošek. A vypadlo i jméno Ústavu experimentální medicíny.

To, že si kolegové přisvojili jejich práci, zjistila Čejková v roce 2009, když vyšel článek o zázračných účincích Hemagelu. A z popisu toho, jak nový lék funguje, pochopila, že vycházejí z grantového výzkumu, na kterém se podílela.

Ústav experimentální medicíny se prý nejdříve vše snažil vyřešit smírnou cestou. Jenže neuspěl, a tak podal žalobu.

První přihláška byla jen formální

Ústav makromolekulární chemie si ale stojí za tím, že unikátní lék je jejich vynálezem. A že původní přihlášku podaly oba ústavy jen pro formu – aby splnily podmínky tehdejšího grantového výzkumu. Navíc prý v žádném případě nejde o dvě stejné věci. "Přihláška byla podána jen proto, aby byl vykázán výsledek v grantovém projektu," říká ředitel Ústavu makromolekulární chemie František Rypáček na adresu původní stažené přihlášky.  

Ta první prý nepokrývala přesně předmět patentu a stejně v ní byl špatně uveden podíl autorů. "Neodpovídala skutečnému podílu na vynálezu. Nová přihláška obsahuje to podstatné a jsou tam jen ti původci, kteří se na tom skutečně podíleli," uvedl Rypáček.

Jenže to odmítají Čejková i Syková. "Vymysleli jsme to my a jen jim říkali, co mají dělat," argumentuje Čejková.

Případ řeší Městský soud v Praze už čtvrtým rokem a verdikt je v nedohlednu. Toto úterý před něj předstoupili znalci, kteří srovnávali obě patentové přihlášky. A soud připustil, že nejde o jednoduchou věc pro pochopení ani pro něj. "Problematika je velmi odborná, což nám činí problémy již při pouhém zápisu jednání," řekl soudce Tomáš Mottl.

To samé jinak řečeno

Jako první svědčil znalec pro obor chemie Richard Milič (navrhl jej žalující Ústav experimentální medicíny). "Jedná se o úplně stejné sloučeniny, jen se liší v použitém názvosloví," uvedl na adresu obou přihlášek. Naopak Stanislav Babický – ten je naopak znalec pro oblast patentů a vynálezů (navrhl jej žalovaný Ústav makromolekulární chemie) – prohlásil, že z pohledu patentového práva jde o dvě zcela odlišné věci. Zatímco v prvním případě šlo o celou výrobu, v druhém o patentování konkrétní chemické látky.  

Jenže na to reagoval pro změnu Milič a podivil se, že Úřad průmyslového vlastnictví vůbec patent podle druhé přihlášky udělil. "V první přihlášce bylo vše uvedené. Naopak přihlášený patent nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Nejde vůbec o novou látku. Ten mechanismus je známý již desítky let," uvedl. A poukázal na to, že nemůže být udělen patent na to, co bylo již dřív publikováno. "Ty sloučeniny nebyly nové, nové bylo jen použití. Používají se třeba v nátěrových hmotách, pak ale bylo zjištěno, že fungují i při ochraně živé tkáně. To bylo to nové," podotkl.

Kdy a jak soud rozhodne, komu patří autorství léku – a tedy i nemalé licenční poplatky – není jasné. Soudce Mottl odložil jednání na neurčito a podle svých slov zváží, zda ještě nebude potřeba zadat revizní posudek.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Zákaz zakrývání tváře na demonstracích je neústavní, rozhodl soud v Hongkongu

Hongkongský nejvyšší soud v pondělí označil kontroverzní zákaz zakrývání tváře při demonstracích, který zavedla místní vláda v říjnu, za neústavní a neúměrný situaci. Informovala o tom agentura Reuters. Podle ústavního soudu je zákaz neslučitelný se základním zákonem, tedy "miniústavou", na jejímž základě se bývalá britská kolonie vrátila v roce 1997 pod čínskou správu, píše Reuters.

Významný představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong na Twitteru napsal, že verdikt je "vzácným vítězstvím" protestujících.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová zákaz oznámila 4. října na základě výjimečných pravomocí pocházejících ještě z koloniální éry a uplatněných poprvé za 50 let. Opatření vzápětí vyvolalo prudké potyčky mezi demonstranty a policií v hongkongských ulicích. Demonstranti se ale posléze zákazem často neřídili.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Čtyři lidé zemřeli po střelbě na soukromém večírku v Kalifornii. Střelec se vloupal na zahradu

Deset lidí bylo v neděli postřeleno na jihovýchodě města Fresno v Kalifornii, tři z nich na následky zranění zemřeli. Informovala o tom agentura AP, podle které k neštěstí došlo na zahradní party kolem 18:00 tamního času (03:00 SELČ). Podle policie se střelec vloupal na zahradu a začal pálit do lidí, kteří na večírku sledovali fotbalový zápas. Policie zatím v souvislosti se střelbou nikoho nezadržela, podezřelý z místa činu utekl.

Zdroj: Zahraničí
před 1 hodinou

Policie ve Francii zatkla amatérského atleta. Muž podle ní za pět let zapálil nejméně 900 aut

Francouzská policie zatkla muže, kterého podezírá, že je sériovým žhářem a v posledních pěti letech zapálil v Alsasku nejméně 900 aut. Podle úřadů způsobil škodu za nejméně 8,5 milionu eur (217 milionů Kč), informovala místní média. Podle alsaského tisku se muž k činům přiznal a uvedl, že se cítí sklesle, ale že se mu ulevilo.

Zadrženému je 33 let, na vysoké úrovni se věnuje běhu na krátké tratě a několikrát se díky svým úspěchům dostal na sportovní stránky lokálních novin a do televize. Amatérskému sportovci bez záznamu v trestním rejstříku hrozí deset let vězení a pokuta ve výši 150 tisíc eur (3,8 milionu Kč). Úřady nařídily jeho psychiatrické vyšetření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy