Vám zdražili a rozdali si statisíce. Zaslouženě, říkají

Domácí Domácí
13. 5. 2012 7:30
Jak hodnotí své statisícové odměny bývalí zaměstnanci pražského Dopravního podniku
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Téměř všichni ze sedmi exmanažerů pražského dopravního podniku, kteří zkraje roku zkasírovali dohromady více než osm a půl milionu na odměnách, jsou přesvědčeni, že šlo o zasloužené peníze.

Deník Insider přinesl v pátečním vydání reakci všech dotčených, nemluvil pouze s někdejším prozatímním ředitelem Jaroslavem Stůjem, který kontakt s médii odmítá.

Nejnižší měsíční odměna vystoupala na 416 tisíc korun, jde zřejmě o největší prémie vyplacené ve veřejném sektoru. Už jmenovaný Jaroslav Stůj je dostal po dvouměsíčním angažmá ve funkci a odnesl si zaltý padák ve výši téměř 2,6 milionu korun. 

Právo bohaté úřednice

Postoj všech bohatě odměněných k celé věci charakterizuje podle Insideru přístup bývalé tiskové mluvčí Ilony Vysoudilové, která krátce poté, co na odchodu z dopravního podniku inkasovala odměnu 416 tisíc, zakotvila v tiskovém oddělení ministerstva životního prostředí.

„Jsem přesvědčena, že vaše dotazy se zcela nepochybně dotýkají mého nejužšího soukromí, a takové informace opravdu nejsem ochotna zveřejňovat," cituje ji Insider, který se také ptal, jak místo na ministerstvu získala a jaký plat (či odměny) dostává v novém působišti.

"Současně podotýkám, že mám nezadatelné právo o poskytnutí vámi požadovaných informací rozhodnout sama bez jakýchkoliv vnějších vlivů. Proto jsem se rozhodla, že vám požadované informace neposkytnu. Míru relevance takových dotazů z vaší strany považuji za nulovou," dostal deník od Vysoudilové odpověď.

Vyplaťte padák, já se vrátím

Zatímco někdejší mluvčí má další místo ve veřejném sektoru, vrchní sekretářka dopravního podniku Daniela Pětníková se dokonce po zlatém padáku hned v dubnu do své původní firmy a dokonce na stejnou pracovní pozici vrátila. Přitom si na odměně na rozloučenou přišla na 727 tisíc.

I Pětníková před veřejností považuje horentní odměnu za soukromou věc a odmítá se o penězích i svém návratu na místo činu bavit.

Dopodrobna nechce o mimořádné prémii mluvit ani bývalá personální ředitelka Lucie Šindelářová (odměna 450 tisíc) ani někdejší technický ředitel Radek Zamrazil (odměna 738 tisíc).

Ten údajně peníze dostal, protože se s dopravním podnikem dohodl na ukončení pracovní smlouvy. U Šindelářové o odstupné nešlo, peníze dostala jako odměnu.

Od tučné odměny ani jeden z obou jmenovaných nich nepracuje. Bývalá personalistka se chystá za manželem do zahraničí a Zamrazil se teprve rozmýšlí, co dál.

„Je to i o nějakém odpočinku," svěřil se Insideru.

Stokrát víc než průměr

Jediný, kdo je ochoten o svých odměnách podrobněji mluvit, je bývalý ekonomický ředitel Ivo Štika.

Inkasoval tři měsíce po sobě k platu  948 tisíc korun, celkem 2 844 000, ale myslí si, že takové peníze si zaslouží. Částka je přiměřená zkušenostem z velkých firem, říká a také se domnívá, že podnik předal s dobrými hospodářskými výsledky a úsporami.

„Podařilo se tu rozpoutat třídní nenávist jako za socialismu. Národ odsuzuje každého, kdo si vydělá víc, než je průměrná měsíční mzda," postěžoval si manažer, který v tuto chvíli také nepracuje a chystá se na vlastní podnikání.

Insider připomníná, že v jeho případě překonala částka na rozloučenou průměrný plat zhruba více než stokrát.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy