Válková bojuje za přijetí Istanbulské úmluvy. Přesvědčovala už i kardinála Duku

Radek Dragoun Radek Dragoun
30. 7. 2019 13:34
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně ANO Helena Válková bude chtít, aby Poslanecká sněmovna schválila ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy, která je zaměřená proti násilí na ženách a domácímu násilí. Už o tom mluvila i s premiérem Andrejem Babišem. Tato mezinárodní smlouva byla v minulosti předmětem bouřlivých debat, stavěli se proti ní i někteří poslanci hnutí ANO.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková.
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. | Foto: Jakub Plíhal

Ze začátku byla k Istanbulské úmluvě skeptická i Helena Válková, jak sama přiznala. Po jejím přečtení a detailním nastudování však změnila názor a nyní se chce zasadit o to, aby se k jejímu naplňování zavázalo i Česko. Na podzim chce opět otevřít debatu na toto téma ve sněmovně.

"Pana premiéra jsem požádala o prostor českou veřejnost přesvědčit, uklidnit a vysvětlit jí, že se úmluvy bát nemusí. Pokud se mi to nepodaří, tak si myslím, že Poslanecká sněmovna její ratifikaci neschválí," řekla Válková.

Podle ní kolem úmluvy panuje řada mýtů, které zaznívaly i mezi poslanci, například o snaze smazat biologické rozdíly mezi mužem a ženou, že se muži nebudou moct bránit proti obvinění z domácího násilí, což povede k nárůstu falešných nařčení, či že jde o zástěrku pro prosazení takzvané genderové ideologie.

"Nikde se žádné tradice neruší a ani to monitorovací orgán nepožaduje," odmítá další mýtus o hrozbě zrušení oslav Velikonoc Radan Šafařík, který je ředitelem odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády. Jím prezentovaná analýza ukázala, že zemím, které se už k úmluvě zavázaly, žádné podobné důsledky nepřinesla. Pohled do zahraničí ukazuje, že dohlížecí orgán zemím doporučuje zejména lepší dostupnost a kvalitu služeb pro oběti násilí, zavedení právní pomoci obětem či vznik center pro oběti znásilnění.

Česko navíc většinu opatření, která Istanbulská úmluva vyžaduje, plní již dnes. Podle Válkové je však problém spíše v tom, jak dochází k jejich reálnému naplňování. Oběti násilných trestných činů například podle ní čekají příliš dlouho na odškodnění, které jim ze zákona náleží. Česko také kulhá v prevenci nebo nemá dostatek azylových domů pro oběti těchto činů. Tím, že by se Česko zavázalo dodržovat úmluvu, by mohl být větší tlak na to, aby došlo ke změně.

Válková si uvědomuje, že přesvědčit veřejnost bude vzhledem k vyhrocené debatě obtížné. Téma rezonovalo i v církevním prostředí, do svého kázání ho zanesl třeba kněz Petr Piťha. Tvrdil v něm, že úmluva by vedla k přijetí "dokonale zvrácených zákonů" proti tradiční rodině. Varoval, že rodiny za názor, že muž a žena nejsou totéž, budou roztrženy a budou jim odebrány děti. Za nesouhlas by pak měla hrozit deportace do "pracovně-výchovných táborů vyhlazovacího charakteru". Varoval také před tím, že homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu. Šafařík z Úřadu vlády to označuje za mýty, které nemají žádný reálný základ.

Vládní zmocněnkyně už kvůli Istanbulské úmluvě mluvila i s kardinálem Dominikem Dukou, který Piťhu dříve podpořil. Prý si zatím vyměnili materiály a Válková věří, že Duku přesvědčí o prospěšnosti úmluvy. "Řekla jsem mu, že jsem také konzervativní a věřím v tradiční hodnoty a že se nemusí bát, že bych podporovala něco, co odporuje křesťanskému pojetí rodiny," řekla Válková.

Přesvědčit však bude muset především poslance včetně premiéra Andreje Babiše, který se k úmluvě v minulosti stavěl spíše skepticky. "V současné době převládá v Poslanecké sněmovně spíše konzervativní nálada, která by mohla vést k tomu, že většina lidí z důvodu, že si myslí, že jde o genderově orientovanou úmluvu, která prioritně nechrání oběti násilí, ale zavádí jiné sociálně-kulturní vzorce chování, by doporučila úmluvu neratifikovat. Myslím si, že by to byla hrozná škoda," prohlásila Válková.

Od premiéra dostala úkol mýty a nejasnosti, které se kolem úmluvy šíří, vyjasnit. Pokud se jí to nepodaří, Babiš prý ratifikaci smlouvy nepodpoří, neboť nechce navrhovat něco, co nemá šanci projít.

Zatímco ve sněmovně v rámci diskusí vystupovali příznivci i odpůrci smlouvy a vedla se vzrušená debata, lednový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že většina veřejnosti o úmluvě neví nebo na ni nemá jasný názor. Pro její schválení se vyslovilo 18 procent dotázaných, proti bylo 13 procent.

Úmluvu nepodepsalo jen Rusko a Ázerbájdžán

Takzvaná Istanbulská úmluva, jejíž oficiální název je Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, požaduje především důslednou prevenci tohoto násilí, ochranu jeho obětí a stíhání pachatelů. V Radě Evropy došlo k jejímu přijetí v roce 2011.

K 1. září 2018 ji ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji zatím jen podepsalo. Mezi nimi je i Česko, které tak učinilo už v roce 2016. Aby smlouva začala platit i pro Česko, je nutné, aby ji schválil ještě parlament. Jediné země, které úmluvu nepodepsaly, jsou Rusko a Ázerbájdžán. 

 

Právě se děje

před 8 minutami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP). Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Evropská komise se chce zabývat českými kvótami na potraviny, nesmějí narušit volný pohyb zboží

Evropská komise hodlá podrobně prozkoumat povinné kvóty na prodej českých potravin, pokud návrh zákona v současnosti schvalovaný parlamentem vstoupí v platnost. Novinářům to ve čtvrtek řekla mluvčí exekutivy Evropské unie, podle níž norma nesmí být v rozporu s pravidly volného pohybu zboží ani diskriminovat žádné výrobce. Pokud by zákon začal platit a porušoval unijní normy, Česku by hrozila žaloba a vysoké pokuty.

Podle návrhu novely zákona o potravinách, která ve středu prošla Poslaneckou sněmovnou, by od příštího roku prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely u některých druhů potravin prodávat minimálně 55 procent českých produktů. O normě nyní bude jednat Senát, který se podle zástupců nejsilnějších klubů chystá kvóty patrně odmítnout.

"V tomto případě, který se týká nabídky potravin, je zcela zásadní zachovat volný pohyb potravinářských produktů v rámci jednotného trhu," prohlásila dnes mluvčí Evropské komise. Brusel podle ní sleduje vývoj kolem české novely, podrobně analyzovat ji však bude až v případě, pokud vstoupí v platnost. Mluvčí nicméně podotkla, že kdykoliv nějaká země zavádí nějaké regulace prodeje, musí zajistit, aby byla "nutná, vyvážená a nikoho nediskriminovala".

Zdroj: ČTK
Další zprávy