"Agresivní napadení Ukrajiny ruskou armádou nenechalo chladným prakticky žádného českého občana a je jasné, že tento neomluvitelný akt agrese ovlivní více či méně život každého z nás," říká ministr školství Petr Gazdík a dodává, že se emoce logicky nevyhnou ani školním lavicím. V těch českých navíc mnohdy společně usedají i ukrajinské, ruské či běloruské děti. 

Malí Ukrajinci mohou pochopitelně prožívat velké trauma, ruské či běloruské děti se zase mohou stávat terčem šikany, aniž by za vyhrocenou situaci nějak mohly. A čeští školáci pak mohou cítit především velký emocionální a informační zmatek. 

Související

Foto: Ženy prchají, muži jedou narukovat. Situace na slovensko-ukrajinské hranici

18 fotografií

"Prosím, nenechme negativní důsledky aktuálních válečných událostí vstupovat do vzdělávacího systému. Mějme neustále na paměti, že děti za chování dospělých nemohou a že důležitým úkolem škol je v těžkých historických obdobích posilovat zdravé vztahy," apeluje ministr školství s tím, že do škol nepatří dělení na "my" a oni" ani "válečné nepřátelství".

Upozorňuje také na to, že ze sociálních sítí a z médií jsou nyní žáci vystaveni obsahům, které nejsou vždy přiměřené jejich věku a ne vždy jsou věrohodné. To může vyvolat široké spektrum emocí, od pocitů nejistoty, obav o životy blízkých až po nenávist.

"Obzvláště v těchto chvílích je potřeba, abychom ve školách nejen pomáhali všechny přicházející informace zpracovávat, ale také vytvářet bezpečný prostor pro otázky i emoce, stejně jako příležitosti k solidaritě a pomoci," vysvětluje ministr Gazdík.

Ministerstvo školství také vydalo doporučení pro školy, jak se současnými událostmi nakládat:

• Doporučuje v rámci školy jasně informovat o postoji České republiky k ruské agresi na Ukrajině.
• Nabádá učitele, aby věnovali zvýšenou pozornost žákům ukrajinské, ruské a běloruské národnosti a využili k tomu případně i pracovníky školních poradenských pracovišť.
• Doporučuje, aby ve třídách s žáky těchto národností pedagogové intenzivně pracovali s celým třídním kolektivem. Zaměřit by se měli hlavně na respektování individuality, dodržování lidských práv, ale také na vysvětlení, že národnost nečiní člověka odpovědným za kroky, které činí státní režim jeho země.

Několik rad sepsala také iniciativa Učitel naživo, která se věnuje profesnímu rozvoji pedagogů:

• Doporučuje s žáky intenzivně mluvit o jejich pocitech a probírat s nimi odpovědi na otázky: "Co cítím v tuto chvíli? Co si o situaci myslím? Jak se chci zachovat?"
• Doporučuje také, aby kantoři děti ujistili, že jejich pocity jsou v pořádku, stejně jako to, že si v tuto chvíli nevědí rady. "Pomůžeme tak sobě i dětem legalizovat prožívání obtížné situace."

Učitelé se mohou obracet s žádostí o odbornou pomoc například na web Inkluzivní škola nebo na obecně prospěšnou společnost Meta, jež podporuje děti a žáky s odlišným mateřským jazykem a jejich učitele.

Na sociálních sítích se také objevily z řad učitelů manuály, jak je možné dění na Ukrajině probírat s žáky. Nabízí se zasadit rozpravu do kontextu událostí posledních týdnů ("vojenská cvičení" Rusů u ukrajinských hranic, provokace ruské armády, sehrané incidenty) i posledních let (obsazení Krymu).

Probrat lze také historické paralely dnešních událostí, jako třeba zinscenované přepadení vysílačky v Gliwicích, jež dala Adolfu Hitlerovi záminku k přepadení Polska, zabrání Sudet Německem kvůli údajné snaze "ochránit německé obyvatelstvo" či srpnová okupace 1968.

Autoři manuálu rovněž doporučují nahlížet s žáky a studenty na ukrajinské události pohledem různých stran: Ukrajinců, obyčejných Rusů či prezidenta Putina.

Školy brzy čeká další výzva: příliv ukrajinských dětí

V následujících týdnech a měsících se české školy musí připravit na velký příliv ukrajinských dětí z rodin, jež uprchly před válečným konfliktem. 

"Od počátku ruské invaze čelíme stovkám telefonátů zoufalých lidí, kteří se snaží dostat z Ukrajiny do Česka své příbuzné. Ten nápor bude podle všeho značný, může se týkat řádově tisícovek a více dětí, které budou potřebovat podporu," říká Tomáš Urban, mediální koordinátor humanitární organizace Člověk v tísni, která pomáhá na Ukrajině.

Související

Ubytování v obytném voze, vlak s první pomocí i miliony korun. Češi pomáhají Ukrajině

27 fotografií

Jak upozorňuje centrum pro informace ve vzdělávání EDUin, pokud by tito Ukrajinci získali status válečných uprchlíků, mají podle Státního integračního programu nárok na 400 hodin výuky češtiny. "Bude proto potřeba, aby ministerstvo školství podpořilo zřizovatele, v případě základních a mateřských škol obce, tak, aby byli schopni tuto jazykovou podporu poskytnout skutečně všem, kteří ji budou potřebovat," upozorňuje programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Programová ředitelka obecně prospěšné společnosti Meta Kristýna Titěrová vysvětluje, jak se nedávno (ale ještě před vpádem Ruska na Ukrajinu) změnila pravidla pro práci s žáky s cizí státní příslušností. Kraj nyní nově musí určit v obci s rozšířenou působností školu, ve které se děti učí češtinu. Tato výuka musí probíhat také na každé škole, která má víc než pět procent žáků s cizí státní příslušností.

"Děti mají do škol na výuku češtiny dojíždět, případně ji mohou mít vzdáleně. Ani jedna z těchto variant však pro žáky není ideální," upozorňuje Titěrová s tím, že to může být problém zvláště nyní, kdy do Česka prchají Ukrajinci před válkou, nacházejí se ve složité životní situaci a v zemi se neorientují.

Česká školní inspekce upozorňuje, že úprava pravidel ve vzdělávání cizojazyčných dětí se týká i mateřských škol. Platí, že pokud se v předškolní třídě vyskytují alespoň čtyři děti cizinců, ředitel je povinen zřídit skupinu pro bezplatnou jazykovou přípravu, aby zajistil plynulý přechod těchto dětí do základního vzdělávání. Předepsaný rozsah je hodina týdně, která se může rozdělit do kratších úseků.