"V žádném případě nejde o přestupek, a proto ani o disciplinární provinění," konstatoval Bárek. Připomněl, že Valenta je senátorem od roku 2014, zatímco zákaz vlastnění médií veřejnými funkcionáři byl přijat předloni a Valenty se po dobu jeho současného mandátu netýká.
Valenta, který své provinění od počátku odmítal, přes svou kyperskou firmu a další firmy vlastní mimo jiné většinový podíl v regionální televizi TV Brno 1. Výsledek jednání výboru očekával, neboť podle svých slov postupoval podle zákona. Dodal, že pokud by senátorský mandát za půldruhého roku obhajoval, svůj majetek v médiích prodá. "Uvažuju už dneska o tom, že bych prodal mediální prostor," řekl.
V pozdějším tiskovém prohlášení Valenta uvedl, že TI sama sebe usvědčila z neznalosti zákona, což podle senátora svědčí buď o naprostém amatérismu, nebo o cílené snaze někoho poškodit. "Proto podám podnět k prověření, zda se tato organizace svým postupem sama nedopustila přestupku nepravdivého obvinění z přestupku," podotkl Valenta. Tvrzení, že se dopustil přestupku, Valenta označil za lživá, jde podle něj o uměle vykonstruovanou kauzu.
TI na svém webu uvedla, že Valentův případ dokazuje, že zákon o střetu zájmů je špatně nastavený. Valenta podle TI ovládl společnost Brno TV, která provozuje vysílání TV Brno 1, až poté, co novela zákona nabyla účinnosti. Takzvané přechodné ustanovení přitom mělo chránit ty funkcionáře, kteří vlastnili podíl v médiích už před novelou, míní organizace. "V tomto ohledu se domníváme, že senátor Valenta tedy využil nedokonalé formulace zákona a do střetu zájmů se uvedl úmyslně s veškerou znalostí věci," napsala TI.
Valentovi patří loterijní společnost Synot Tip a sedmdesátiprocentní podíl ve společnosti Our Media, pod niž spadá nejen TV Brno 1, ale i internetová televize Praha TV, portál Parlamentní Listy či slovenský deník Pravda a web Pravda.sk. Na vlastnictví internetových serverů se ovšem zákon o střetu zájmů nevztahuje. Zákon o střetu zájmů zakazuje veřejným funkcionářům osobně ovládat firmy provozující rozhlas, televizi a vydávající noviny. V přestupkovém řízení za to hrozí pokuta do 250.000 korun.
Senátor potvrdil, že nadále počítá s možností převést svůj majetek do svěřenských fondů kvůli dědictví. "Nemá to nic společného s médii nebo s politikou. Takto postupovat nebudu. Pokud to do svěřenských fondů dám a budu v politice, tak bych určitě média prodal," řekl Valenta.
Podnět k prošetření podala TI v polovině prosince po obecních volbách. Valenta podle ní mohl porušit zákon o střetu zájmů tím, že jako zlínský zastupitel ovládal některá média. Valenta to odmítl s tím, že ve zlínském městském i krajském zastupitelstvu působí jako neuvolněný, tedy neplacený člen, a zákon se proto na něj nevztahuje.
TI podala podobný podnět na premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli údajnému ovládání médií ve skupině Mafra. Premiér čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert, který dal v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů do svěřenských fondů. Městský úřad v Černošicích mu v lednu za přestupek v podobě střetu zájmů uložil pokutu, podle deníku Právo šlo o 200 000 korun. Babiš se odvolal ke středočeskému krajskému úřadu.
