Boček sloužil nejprve jako mechanik u 312. stíhací perutě a v závěru války od října 1944 se stal pilotem-stíhačem u 310. stíhací perutě. Z domova odešel tajně v 16 letech v roce 1939. Dostal se do Bejrútu a zúčastnil se bojů ve Francii v létě 1940. V září téhož roku ve Velké Británii absolvoval pilotní výcvik a byl přijat k Royal Air Force. Další výcvik prodělal v Kanadě a do konce války měl na kontě 26 operačních letů. Z letectva odešel v roce 1946.

Zeman Bočkovi v pondělí poděkoval, že loni při závěrečné televizní debatě před prezidentskou volbou seděl v Rudolfinu s dalšími válečnými veterány v první řadě. K narozeninám mu předal sošku bronzového lva. Dodal, že mu chce dát ještě něco, co je důležitější, tedy nejvyšší státní vyznamenání první třídy, protože v minulosti obdržel Řád bílého lva pouze třetí třídy.

Možnost propůjčit Řád bílého lva vyšší třídy zákon umožňuje, v takovém případě oceněný vrací insignie nižší třídy Kanceláři prezidenta republiky. Takový počin je ale v Česku neobvyklý. Někdejší ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt řekl, že si na podobný případ nevzpomíná. Běžné podle něj je, když nejprve osobnost obdrží například medaili Za zásluhy a následně je oceněna Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, nebo Řádem bílého lva.

Řád bílého lva má pět tříd, nejvyšší je první třída. Rozdělen je také do dvou skupin, a to občanské a vojenské. Řádový řetěz může být udělen jen hlavám státu. Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen.

Zeman zároveň v pondělí řekl ministru obrany Lubomíru Metnarovi (za ANO), který se také účastnil oslavy narozenin, že "bude velmi potěšen, když generálu Bočkovi navrhne další hvězdu na jeho nárameník". Stát by se tak mohlo už v květnu. Prezident řekl, že by měl být Boček povýšen do hodnosti armádního generála. Nyní je Boček generálmajorem. Pokud by se stal armádním generálem, přeskočil by hodnost generálporučík.