Dřívější prognózy zpracované městem přitom počítaly s tím, že Praha dosáhne na 1,4 milionu obyvatel až v roce 2030. Podle operátorů se však už dávno tohoto čísla dobrala. Podle aktualizovaných údajů nyní na jeden byt připadá v Praze 2,49 obyvatele, nikoliv 2,1, jak se doposud uvádělo.
"Z hlediska obydlenosti na jeden byt jsme se vrátili někam do roku 1984," říká demograf a ekonom Martin Červinka, poradce náměstka Petra Hlaváčka, který má na starosti územní rozvoj Prahy.
Rozdíl mezi oficiálními daty a daty operátorů mají na svědomí zejména obyvatelé Prahy, kteří v metropoli žijí bez toho, aby v ní měli hlášené trvalé bydliště. Praha v posledních deseti letech nasává obyvatele jako houba. Mluví se o tom, že v metropoli každý rok přibude 10 tisíc obyvatel. Což je však údaj, který také vychází z oficiálních údajů a téměř jistě tak bude ještě vyšší.
Tak či tak, poptávka po bydlení v metropoli se neustále zvyšuje a výstavba bytů se za posledních deset let drasticky zpomalila. To vše vede k obrovskému nárůstu cen nových bytů, které od roku 2015 vzrostly zhruba o 90 procent. Aktuálně představená studie tak podle zástupců Prahy ještě podtrhuje fakt, že situace s bydlením je v metropoli neudržitelná.
Do Prahy každý den přijíždí až 400 tisíc lidí
Vysoké ceny bydlení mimo jiné způsobují i to, že se značná část Pražanů stěhuje na samý kraj metropole, nebo rovnou do Středočeského kraje. Data operátorů mimo jiné také ukázala, že do Prahy každý všední den přijíždí 300 až 400 tisíc lidí, kteří ji později během dne zase opouštějí. Jde převážně o studenty a lidi, kteří do metropole dojíždějí do školy nebo za prací.
"Ukazuje se, že čím je v Praze obtížnější stavět byty, tím více roztáčíme kola suburbanizace, na kterou zpětně doplácíme. Propad výstavby v Praze je suplován regionálním trhem s bydlením, což ale přináší řadu negativních důsledků, zejména nárůst neekologického způsobu dopravy," upozorňuje architekt Lukáš Kohl.
Hlavními důvody, proč se v Praze nedaří stavět byty, je podle něj neskutečně pomalé povolování projektů, ve kterém se až desetkrát překračují stanovené lhůty, a nepřipravená infrastruktura na rozvojových územích, například kanalizace.
Současně jsou dojíždějící Středočeši v očích Pražanů často vnímáni negativně, už jen proto, že jejich vozy zabírají místa na parkovacích stáních u obrubníků pražských ulic a prodlužují kolony. Kohl však upozorňuje, že Pražané by za ně měli být spíš vděční.
"Zkuste si představit, že by ty stovky tisíc lidí, kteří jsou integrální součástí pražské ekonomiky, nemohly bydlet ve Středočeském kraji. Najednou by s vámi soupeřili o stejné byty na tom omezeném trhu, který je absolutně administrativně svázaný a není schopen vyprodukovat povolení na více než tři až čtyři tisíce bytů za rok," říká Kohl.
Mnoho dnešních Pražanů by si podle něj v takovém případě nemohlo dovolit v Praze bydlet, protože značná část lidí, kteří se stěhují do Středočeského kraje, patří k těm movitějším a pražskou nižší střední třídu by jednoduše přeplatili.
Zdražují středočeské byty a developerům rostou náklady
Studie magistrátu se věnuje i tomu, kdo bydlení, ať už vlastní, či nájemní, v Praze vůbec potřebuje. Kromě lidí, kteří se do metropole stěhují za prací, jde z velké části o studenty a rozvedené. Každý rok v Praze ukončí studium téměř devět tisíc absolventů magisterského studia a mnoho z nich se s nově nabytým vzděláním už do regionů nevrací. Ročně se také na území Prahy rozvedou tři tisíce párů. Jeden z partnerů tak nezřídka potřebuje nový byt.
Nedostatek bytů v Praze ostatně výrazně zvyšuje i průměrné ceny nemovitostí v okresech Praha-východ a Praha-západ, leckde o milionové částky. Stejně tak vzrostly o desítky procent i nájmy v celém spádovém regionu, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením s Prahou.
Posledním kouskem skládanky zvyšujících se cen pražského bydlení jsou podle realitního experta Eduarda Forejta rostoucí stavební náklady developerů. "K tomu došlo za poslední dva roky," říká Forejt. Zejména kvůli nedostatku pracovních sil se podle něj náklady na stavbu meziročně zvýšily o pět až deset tisíc korun za metr čtvereční.
Nezdá se, že by se měla situace, kterou popisuje analýza dat operátorů, v nejbližší době měnit. "Počet lidí, kteří se denně pohybují přes hranice Prahy, se dá nazvat extrémním, ale žádné okolnosti zatím nenapovídají tomu, že by se tento trend měl snižovat," říká Ondřej Špaček ze společnosti CE-Traffic, která analýzu zpracovala.
Studie sledovala pohyb lidí v Praze v únoru, říjnu a prosinci loňského roku, aby vyloučila sezonnost a další anomálie. Naměřené výsledky byly velmi podobné.
Když bude stavět stát, vznikne další Jižní Město
Pokud jde o možná řešení stávající situace, odborníci se shodují v tom, že jako první musí přijít zkrácení povolovacích řízení na českých úřadech. Podle ekonoma Petra Bartoně připadá v úvahu i snížení či zrušení DPH z výstavby nových bytů, ač nevěří tomu, že by stát k něčemu takovému přistoupil.
Podle náměstka Hlaváčka se město musí zaměřit na rychlé a efektivní využití rozsáhlých transformačních území a brownfieldů, které jsou již mnoho let nevyužívány. "Jen tak lze zmírnit tlak na infrastrukturu a počty těch, kteří každý den dojíždějí, dlouhodobě alespoň stabilizovat," říká.
Společnou obavou města i architektů je možnost, že se situace natolik vymkne kontrole, že výstavbu bytů v Praze bude muset rychle vyřešit stát a podobně jako za éry Gustava Husáka se pustí do masové výstavby bytových sídlišť. "Pokud to bude muset udělat stát, na žádnou kvalitu se ptát nebude. Nebude to konec světa, ale bude to škoda," dodává Hlaváček.
Aby se situace začala stabilizovat, je podle odborníků potřeba v Praze začít stavět minimálně deset tisíc bytů ročně. Loni jich vznikla jen polovina.
Stejně to vidí i Bartoň. "Když bude stát chtít, postaví těch deset tisíc bytů ročně, které potřebujeme, vždycky rychleji. Ale neudělá to organicky a nebude respektovat poptávku těch, kdo tam mají bydlet. Dostane prostě zadání 'postav deset tisíc bytů' a vystřelí další sídliště, jako je Jižní Město," míní ekonom.
Praha chce více peněz. Na počet obyvatel dostává málo
Kromě lepšího povědomí o tom, kolik lidí v Praze skutečně bydlí, si od aktuální studie Praha slibuje i možnost získat více peněz do rozpočtu.
Studie totiž dává metropoli potřebný trumf při vyjednávání s vládou o změně systému, jak se v Česku rozdělují vybrané daně mezi jednotlivé obce. Dnes totiž radnice dostávají prostředky v závislosti na počtu obyvatel, který je na jejich území přihlášen k trvalému pobytu. Analýza tak ukazuje, že Praha by měla ze státního rozpočtu správně dostávat téměř o dvacet procent více peněz.
