V Česku se znovu rozšíří jesle, do roku 2024 nahradí dětské skupiny, schválila vláda

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 7. 2020 21:25
V České republice by se měly znovu rozšířit jesle. Nahradit by měly dětské skupiny, které by měly v nynější podobě přestat existovat do konce srpna 2024. Jesle by měly být pro děti od půl roku do tří let. Na místo pro potomka rodičů, kteří pracují či studují, by přispíval stát. Návrh novely, která má místo dětských skupin zavést jesle, schválila v pondělí vláda.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Sandra Štefaniková

Podle plánu by měl zákon začít platit od poloviny příštího roku. Pravidla pro jesle mají být přísnější než pro dětské skupiny. Nově by musely mít šatnu, oddělené prostory na spaní, místnost na prádlo a další náležitosti. Stanovit by se měly standardy kvality, jejich dodržování se má bodovat. Hodnotit se má třeba plán výchovy či personální zajištění. Pracovníci se budou muset dál vzdělávat. Dětské skupiny se mohou přeměnit do konce srpna 2024, jinak přestanou fungovat. Nyní je v provozu přes tisíc skupin s asi 15 000 místy.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by jesle měly zřizovat radnice, vznikat by měly v mateřských školách. "Velmi dobře si uvědomuji, že dětské skupiny jsou zajímavé pro školy, nemocnice, zařízení sociálních služeb. Ty si možná myslí, že přijdou o flexibilitu. Vyjdeme jim vstříc a pomůžeme jim, aby se současné dětské skupiny transformovaly do jeslí, nebo aby si mohly zřídit mateřskou školu," uvedla ministryně.

Česko patří v Evropské unii (EU) ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. Chybějící místa ve školkách měly zajistit dětské skupiny. Ty se platí hlavně z peněz EU. Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022. Podle návrhu zákona by na místo pro děti rodičů, kteří pracují, studují, podnikají či si hledají zaměstnání, přispíval stát. Zatím není jasné, kolik by poskytoval.

Příspěvek i maximální částku, kterou by mohli za jesle rodiče platit, by měla podle Maláčové pro každý rok stanovit vláda v nařízení. Maláčová uvedla, že dítě bude moci v jeslích zůstat po třetích narozeninách do konce srpna, poté může od září jít do školky.

V podkladech k novele ministerstvo počítalo s příspěvkem buď 5000 korun měsíčně na místo, nebo 7500 korun. Na nynějších 15 000 míst v jeslích a mikrojeslích by to ročně činilo buď 922,8 milionu, nebo 1,38 miliardy. Na odvodech a daních od rodičů by ale rozpočet získal 1,57 miliardy. Pokud by jeslí přibylo, byly by výdaje i příjmy rozpočtu vyšší. Maláčová řekla, že má v unii vyjednat, aby se jesle hradily z evropských peněz. Nyní dětské skupiny dostávají na místo 9800 korun z fondů.

Zbytečné a administrativně náročné, zní z opozice

S novelou o dětských skupinách přišlo ministerstvo práce už v říjnu 2018. Navrhovalo tehdy pro dětské skupiny státní příspěvky nejen na provoz, ale i na vznik zařízení. Podpora na vybudování z normy vypadla. Měnila se i výše státního příspěvku. Ve verzi z loňského září resort navrhl přejmenování skupin na jesle.

Komunisté, kteří vládu podporují, mají od počátku k dětským skupinám výhrady. V polovině června poslankyně KSČM a ANO uvedly, že se dohodly se členy vlády na tom, že by místo přeměny skupin na jesle měly vznikat jeslové třídy v mateřských školách. Jen za poslední měsíc se chystaný zákon upravoval třikrát. "Oceňuji to, že ministerstvo práce nakonec většinu připomínek akceptovalo," řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Novelu vláda schválila jednomyslně. Maláčová uvedla, že se snažila najít "podporu většiny" ve Sněmovně.

Novelu kritizovaly opoziční ODS či TOP 09. Poslanec ODS Jan Bauer označil vládní plán za postupnou likvidaci dětských skupin. Přejmenování na jesle považuje za zbytečné a administrativně náročné. ODS chce při projednávání ve Sněmovně navrhnout změny, aby dětské skupiny mohly v nynější podobě dál fungovat.

Podle analýzy ministerstva práce v mateřských školách, dětských skupinách či mikrojeslích chybí zhruba 20 000 míst pro děti do tří let. Opatrování se tak nedaří zajistit třem z deseti děvčat a chlapců v tomto věku, pro něž by ho rodiče potřebovali. Od tří let je nárok na školku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 19 minutami

Varovné sirény poprvé zazněly také na severu Izraele, Tel Aviv odklání lety

V noci na čtvrtek zazněly poplašné sirény varující před dopadem raket poprvé také na severu Izraele. Dosud ostřelování z Pásma Gazy, ovládaného palestinskou skupinou Hamás, dosáhlo jen do jižní a střední části Izraele, informovala AFP. Podle reportéra agentury DPA byla slyšet nejméně jedna exploze také ve městě Tel Aviv. Izraelské letectvo celou noc pokračovalo v bombardování cílů v Pásmu Gazy, zničilo také místní velitelství Hamásu, píše list The Jerusalem Post (TJP).

Boje začaly po nepokojích v Jeruzalému v pondělí večer raketovou palbou z Pásma Gazy na Izrael, který pak zahájil masívní vojenskou operaci proti skupinám Hamás a Islámský džihád. O život přišlo podle zatím poslední bilance přes 70 lidí a stovky utrpěly zranění. Po celém Izraeli pokračují potyčky a násilnosti mezi místními Židy a Araby. Policie kvůli nim zadržela téměř 400 lidí. Většina obětí je na palestinské straně.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Tesla přestane přijímat platby za svá auta v bitcoinech, napsal Musk

Výrobce elektromobilů Tesla přestane přijímat platby za auta v digitální měně bitcoin. Rozhodnutí na twitteru oznámil zakladatel Tesly Elon Musk. Důvodem jsou ohledy na životní prostředí. Bitcoin na rozhodnutí zareagoval propadem o přibližně pět procent, uvádí AP.

"Jsme znepokojeni stále častějším využíváním fosilních paliv pro těžbu bitcoinů a transakcí s nimi, zejména uhlí, které má nejvyšší emise ze všech paliv," uvedl Musk na twitteru. "Kryptoměna je dobrý nápad na mnoha úrovních a věříme, že má slibnou budoucnost. Ta však nemůže přijít, pokud je to na úkor životního prostředí," dodal Musk.

Zakladatel Tesly upřesnil, že společnost nemá v plánu žádné bitcoiny prodávat a začne je opět užívat, jakmile bude mít jejich těžba menší dopad na životní prostředí.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Průzkum: Kdyby teď byly v Brazílii volby, krajně pravicový prezident Bolsonaro by přišel o moc

Pokud by se v Brazílii konaly prezidentské volby právě teď, bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva by v nich hladce porazil současného krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Vyplývá to z průzkumu voličských preferencí společnosti Datafolha, o kterém psala agentura Reuters. Prezidentské volby se v Brazílii budou konat příští rok, těch posledních se Lula nemohl zúčastnit, protože byl ve vězení.

Podle průzkumu by v rozhodujícím druhém kole Lula získal 55 procent hlasů, Bolsonara by volilo 32 procent lidí. V prvním kole by měl Lula 41 procent, Bolsonaro 23 procent a žádný z dalších kandidátů by nezískal více než sedm procent hlasů, ukázal průzkum.

Zdroj: ČTK
Další zprávy