Praha - Ministr dopravy Vít Bárta (VV) zastavil všechny železniční stavby a objednal si audit, jestli nejsou předražené. Podle zjištění Aktuálně.cz mu vadí především ceny, které stát platí za III. a IV. železniční koridor.

"Určité zdražení se u koridorů čekalo, protože se začaly stavět podle jiných technologií. Audit má přesto prověřit, jestli stavebníci využívají opravdu efektivně každou korunu," vysvětlil Bártův plán Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy.

Podruhé v historii tak kvůli podezření z předražování nějaký ministr zastavil dopravní stavbu. Opakuje se tím osm let starý příběh ostravské dálnice D47.

Byznys tří mušketýrů

Zájem nového ministra se dá pochopit při srovnání cen, za které se stavělo před deseti lety a za které se staví dnes. Současné ceny jsou dvakrát až třikrát vyšší.

V oficiálních materiálech ministerstva dopravy se uvádí, že kilometr železničního koridoru přijde v průměru na 128 milionů korun v cenách z roku 2000. Úředníci přitom vycházejí z nákladů na I. a II. železniční koridor. To odpovídá částce 177 milionů po započtení zvýšení ceny stavebních prácí za posledních 10 let.

Dnes se však koridor mezi Benešovem a Voticemi staví v ceně 435 milionů za kilometr. Na IV. koridoru směrem na České Budějovice se už připravují úseky, které přijdou na víc, než 500 milionů za kilometr.

Ve Francii se nyní staví nový koridor pro supervlaky TVG, které pojedou 320 km/h, tedy dvakrát rychleji, než české sopuravy. Kilometr trati, která celkem měří 190 km a je na ní 160 mostů, viadukty i dva tunely, přijde v přepočtu na zhruba 320 milionů korun.

K prudkému nárůstu cen v Česku došlo v roce 2008. Do té doby se většina koridorů skutečně vešla pod dvousetmilionovou hranici. Ani tehdy se přitom významně nešetřilo. Svědčí o tom průběh výběrových řízení, která vyhrávají tradičně jen tři firmy Eurovia, OHL a Skanska. Pravidlem se stalo, že francouzská, španělská resp. švédská společnost zakázku získají, i když nabídnou o stovky milionů vyšší částku, než stát původně poptával.

Přelom v roce 2009

Na IV. koridoru se ceny dostaly přes čtyřsetmilionovou hranici v loňském roce a podle plánu je bude následovat i úsek Rokycany-Plzeň na III. koridoru.

Bártův zásah nahlas kritizují politici z opozičního tábora v čele s Jiřím Paroubkem (ČSSD) a v kuloárech se k nim přidávají i vládní poslanci. Nejčastěji uvádějí argument, že se přece staví za evropské peníze, o které by bylo škoda přijít. Po zdražení však Brusel hradí jen polovinu nákladů a český rozpočet nemá na doplatky v řádu miliard.

Do kategorie staveb podezřelých z předražení ještě patří modernizace nádraží v Břeclavi a Přerově. Před pěti lety se obnova kolínského nádraží vešla do dvou miliard, v Břeclavi neměla stát o mnoho víc.

Státní investor SŽDC ale už během stavby několikrát měnil zadání a tím cena dosáhal ke třem miliardám. V Přerově se už od začátku počítá s pěti miliardami.

Bárta zatím neodpověděl na dotaz Aktuálně.cz, jakou cenu za koridory či přestavby nádraží by považoval za přiměřenou.

Pěti tunely do Benešova

Generální ředitel SŽDC Jan Komárek s ministerským zásahem souhlasil, jeho mluvčí Pavel Halla ale dosavadní postup státního investora obhajuje.

Zdražení železničních staveb o víc než dvojnásobek vysvětluje podobně jako jeho kolegové v případě dálnic. „Srovnáváte nesrovnatelné. I podle zkušeností ze zahraničí je jisté, že neexistují dva stejné, tedy srovnatelné kilometry tratí."

Například koridor mezi Voticemi a Benešovem podražil, protože se koleje pokládají v úplně nové stopě. Přitom se prorazí pět nových tunelů, zatímco na současné trati není ani jeden.

Rekordně drahá trasa z nádraží v Českých Budějovicích do předměstí Nemanice sice jen vymění staré koleje, podle Hally je ale prakticky celá vedena v komplikované městské zástavbě krajského města. Ceny dvou a půl miliardy se dosáhne například tím, že bude nutné vyměnit tři viadukty. Stavba se měla zahájit ještě letos.

Ve stejně složité městské zástavbě a navíc novou trasou ovšem vede také koridor mezi Táborem, Sezimovým Ústím a Doubím. Dokončen byl loni, oproti budějovickému úseku za poloviční cenu.

Jak rostly ceny koridorů (údaje za 3. a 4. koridor)

*Koridor má z větší části jednu kolej
Poznámka: Ceny nejsou konečné u projektů, kde ještě nebyl vybrán dodavatel
Zdroj: Ministerstvo dopravy