V Česku mizí půda. Eroze sebrala obcím miliony na dani

Pavel Baroch
21. 6. 2011 10:30
Na jižní Moravě klesá hodnota půdy, a tím i daně pro obce až o desítky procent
Foto: Ondřej Besperát

Praha - To, že česká pole přicházejí kvůli nešetrnému hospodaření o kvalitní půdu, nemá vliv jen na kvalitu orné plochy. Ve své pokladně to poznají i okolní obce.

Nižší hodnota pole kvůli erozi totiž přináší i nižší daně z příslušných pozemků do obecních rozpočtů. Erozí je přitom podle aktuálních údajů ministerstva zemědělství ohrožena asi polovina ornice, nejvíce na jižní Moravě.

"Odhaduji, že obce přicházejí o stovky milionů korun," řekl Aktuálně.cz Michal Pospíšil, poradce ministra zemědělství Ivana Fuksy.

Ministr i pod tlakem Evropské unie, která požaduje větší ochranu půdy a krajiny, rozšiřuje od července zemědělské plochy, kde bude stát dohlížet na to, jestli farmáři hospodaří šetrně a "protierozně". Tím vlastně chrání i obecní příjmy z daně z nemovitostí.

Ukázka, jak se snižuje hodnota půdy (údaje za metr čtvereční).
Ukázka, jak se snižuje hodnota půdy (údaje za metr čtvereční). | Foto: MZe

Bonita půdy a nižší daně

Česká republika má podle poradce Pospíšila unikátní systém hodnocení půdy, který se vyjadřuje zkratkou BPEJ (bonitovaná půdně ekonomická jednotka).

Tato jednotka se skládá z pětičíselného kódu, který popisuje půdu a její kvalitu. BPEJ následně využívá ministerstvo financí pro stanovení daně ze zemědělských pozemků. Bonitace zemědělských ploch se prováděla v letech 1974 až 1980.

V posledních desítkách let ovšem na mnoha místech pole značně zdevastovala, například na jižní Moravě v některých oblastech už dokonce prosvítá hornina. Nová bonitace, která se teď průběžně provádí, tak hodnotu pole snižuje až o desítky procent.

"V krajním případě by mohlo z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun," řekl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.

Méně peněz také kvůli půdě

Například na polích v katastru Moravského písku se před pár lety podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy snížila hodnota metru čtverečního o třetinu ze 7,19 na 5,03 korun.

Tamní starosta Miroslav Dula uvedl, že jen loni získala obec od státu na daních o stovky tisíc korun méně a musela kvůli tomu několirkát upravovat rozpočet. Dula odhaduje, že se na tom kromě nižší hodnoty půdy podepsaly i další faktory, například pokles ekonomiky. "Finanční úřady nám to nezdůvodňují," řekl Aktuálně.cz Dula. 

Obec si to mnohdy neuvědomují

Fuksův poradce Michal Pospíšil poznamenal, že mnohé radnice si ani neuvědomují, že jim ze zdevastované půdy plynou nižší daně.

Eroze na poli s kukuřicí
Eroze na poli s kukuřicí | Foto: Svaz marginálních oblastí

Dostanou rozpis, kolik peněz dostanou, a s tím hospodaří. Některé obce vyrovnávají ztrátu tím, že k pozemkové dani přiřadí příslušný koeficient.

Například Vrbka u Sulimova ve Zlínském kraji na daních z nemovitostí podle své starostky Bronislavy Ševčíkové vybrala loni na těchto daních nejvíce za poslední roky. Přitom původní cena na polích v katastru obce se z 11,79 korun za metr čtvereční snížila v roce 2008 na 7,03 korun.

Podobně jsou na tom s poklesem hodnoty půdy podle údajů Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy i další obce. Například v katastru jihomoravských Soběšic se snížila cena za metr čtvereční o bezmála 30 procent, v Řepce o 25 procent a Ivanovicích o takřka 17 procent.

O peníze přicházejí i majitelé

Fuksův poradce Michal Pospíšil připomněl, že o peníze nepřicházejí jen obce, ale také majitelé zemědělských pozemků.

Foto: MZe

Na mnoha polích totiž stále platí stará, původní hodnota pozemků, ačkoli plocha už kvůli špatnému hospodaření a následné erozi takovou cenu nemá.

Jenže přecenit celou republiku je úkol na desítky let. "Mnozí majitelé pozemků tak platí na daních více peněz, než by ve skutečnosti měli," řekl Aktuálně.cz Michal Pospíšil.

Značné škody navíc vznikají v obcích, které leží pod erozně narušenými poli. Zemědělské plochy totiž nejsou při větších deštích schopny zadržovat vodu, která se pak s bahnem valí na silnice, chodníky a do potoků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy