Praha - Z českých polí mizí zejména kvůli nešetrnému hospodaření tuny půdy.
Erozí je podle aktuálních údajů ohrožena asi polovina orných ploch v zemi a například na některých místech jižní Moravy už skrz na zemědělských pozemcích vykukuje hornina.
Pole nejsou schopna zadržovat vodu, což mnohdy na vlastní kůži poznají lidé v nejbližších vesnicích, kam při povodních připluje i zemědělská půda.
"V krajním případě by mohlo z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně, to znamená škodu 4,3 miliardy korun," řekl ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
"To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," dodal Hladík.
Ministr zemědělství Ivan Fuksa proto i pod tlakem Evropské unie, která požaduje větší ochranu půdy a krajiny, rozšiřuje od července zemědělské plochy, kde bude stát dohlížet na to, jestli farmáři hospodaří šetrně a "protierozně".
Z tří procent už je patnáct
Zatím platila přísná pravidla na zemědělské hospodaření na 3 procentech orné půdy.
Znamenalo to například, že se na těchto silně erozně ohrožených plochách, které leží ve svahu, nesmí pěstovat takzvaně širokořádkové plodiny, třeba kukuřice. Tyto plodiny "napomáhají" erozi.
Ministr Fuksa teď rozšiřuje tuto plochu až na 15 procent. Zatímco na původních třech procentech se musel zemědělec předepsaných pravidel přesně řídit, na nově rozšířených plochách bude na něm, jaká opatření se sám zvolí.
Důležitý bude výsledek, který budou kontrolovat státní úředníci. Farmář tak bude moci například rozdělit větší pole na menší části a na nich pěstovat různé plodiny, nebo sázet do půdy bez orby.
Nezastavil si erozi? Přijdeš o dotace
Pokud farmář nedokáže erozi zastavit, přijde o část státních dotací, které pravidelně dostává. Ministerstvo zemědělství tak chce tlačit pěstitele k šetrnějšímu hospodaření.
"V socialistických dobách došlo k masivnímu odstraňování historických krajinných prvků," konstatoval ministr Fuksa.
"Ruku v ruce se scelovaly velké lány, po kterých voda teče o poznání rychleji, začaly se pěstovat pro určité lokality nevhodné plodiny, které riziko eroze zvyšují, a na mnoha místech se prosadil také nevhodný způsob obdělávání," dodal Fuksa.
Jeho poradce Michal Pospíšil upozornil Aktuálně.cz, že ztráta části státní dotace je jenom jedna z forem trestu pro farmáře, který poruší protierozní zásady.
Obec žádá stovky tisíc
Náhradu škody už mohou podle platných zákonů majitelé pozemků, kde zemědělec hospodaří, nebo radnice, jejíž obec při prudkém dešti zaplaví hlína z polí nad vsí.
O náhradu škody ve výši stovek tisíc korun žádá u soudu například obec Němčovice po družstvu Kladrubská. Spor se ovšem táhne už roky, i tak je starosta Karel Ferschmann přesvědčen, že nakonec uspěje.
"Jakmile byla na poli kukuřice a přišel velký liják, bylo to ve vsi. Teď tam mají vojtěšku a žádné škody nejsou," konstatoval Ferschmann.
Brusel hrozí Česku pokutou
Česku kvůli nešetrnému hospodaření hrozí pokuta od Bruselu, který chce dát Česku pokutu 180 milionů korun za nedůsledné dodržování takzvaných zásad správné zemědělské praxe v uplynulém období.
Podle Svazu marginálních oblastí je to důsledek silného lobbistického tlaku Agrární komory a Zemědělského svazu, které "za hesly o maximalizaci výroby, potravinové bezpečnosti a zaměstnanosti schovávaly vykořisťování krajiny".
Svaz marginálních oblastí sdružuje farmáře z horských, podhorských a příhraničních oblastí, kteří se zabývající převážně živočišnou výrobou.
